Aktuální výzkum ukazuje, že se Arktida stává významným zdrojem oxidu uhličitého (CO2). To znamená, že spotřeba CO2 vegetací je nižší než množství CO2 vyprodukovaného převážně půdními mikroorganismy.

Často slýcháme, že v sedmdesátých letech vědci varovali před příchodem ledové doby a dnes straší globálním oteplováním. Celý příběh byl výborně dokumentován Thomasem Petersonem z NOAA (Národní úřad pro oceán a atmosféru) a jeho spolupracovníky a nejednou mi o něm vyprávěl česko-americký paleoklimatolog Jiří George Kukla, který byl jedním z hlavních...

Vladimír Vonka je uznávaný virolog v Česku i ve světě. Ač brzy oslaví devadesáté narozeniny, stále se věnuje vědě, konkrétně vývoji protinádorových vakcín. A také bedlivě sleduje situaci kolem koronavirové epidemie. Patří mezi kritiky „české cesty k vakcíně“ a nabádá: „Zatím o viru samotném víme velmi málo. Vědci by se nyní měli věnovat hlavně...

Gesta nejsou nějakou tajnou, paralelní „řečí těla“, jak se nás snaží přesvědčit různí „experti na komunikaci“, ani pouhým doprovodem jazykového vyjadřování. Naopak jsou s mluvenou řečí nenáhodně a přirozeně svázána. Gestikulujeme i tehdy, když jsou gesta zdánlivě nepotřebná – když mluvíme sami se sebou nebo s někým telefonujeme.

Loňskou Nobelovu cenu za medicínu nebo fyziologii získali Gregg Semenza, Peter Ratcliffe a William Kaelin. Objevili procesy, jimiž buňky reagují na proměnlivou koncentraci kyslíku ve svém okolí.

Fyzikové se snaží své teorie zobecňovat tak, aby příslušný popis zahrnoval co nejvíce jevů. Vrcholným cílem je vypracovat jedinou univerzální teorii, která by veškeré objekty a jevy popsala a vysvětlila jednotným konzistentním způsobem. Nejpreferovanějším kandidátem na takovou „teorii všeho“ je teorie strun.

Klimatické změny, role člověka, možná řešení a ekonomické důsledky se stávají středobodem současné veřejné diskuse. Nemáme přitom dostatek nezpochybnitelných dat, nemůžeme provést experimenty a jsme odkázáni na numerické modelování. Avšak náklady, ať již naší nečinnosti, nebo zbrklé aktivity, mohou být závratně vysoké. V podobně nekomfortní situaci ale...

Pozornost veřejnosti v roce 2019 upoutaly rozsáhlé přírodní požáry Amazonie, Portugalska a ruské Sibiře. Požáry v Austrálii se nekontrolovaně šířily ještě počátkem roku 2020 na rozloze větší než 110 000 km2. Vyžádaly si nejen lidské oběti a škody na majetku, ale také ovlivnily ekosystémy na dosud nevídaných plochách. Požáry se šíří i do člověkem...

Jak nám výpočetní modelování pomáhá pochopit srdeční arytmie či testovat bezpečnost léků.

Zda se nám podaří zabrzdit emise skleníkových plynů, záleží na třech hlavních faktorech: globální diplomacii, čistších technologiích a ekonomických podmínkách. Během minulých deseti let se všechny nenápadně posunuly úplně jinam.

Desetitisícové flotily komunikačních satelitů společnosti SpaceX a další plánované flotily společností Amazon, Boeing a Samsung vzbuzují oprávněné obavy astronomů. V sázce je však víc než podmínky pozorování.