Kdo někdy strávil alespoň část života ve městě, ví, že je v něm oproti okolí většinou tepleji. Navíc ulice jsou rušné a exhalace z průmyslových podniků a automobilové dopravy všudypřítomné. Jak mají urbanisté měnit města, aby je s blížící se globální změnou klimatu učinili příjemnějšími místy k životu, než jsou dnes? Pomoci může nový numerický...

Minecraft je počtem prodaných kopií nejúspěšnější hrou světa, kterou lze navíc použít také jako nástroj pro modelování skutečného světa. V rámci studie provedené na Katedře geoinformatiky v Olomouci vzniklo několik modelů budov i celého města převodem geografických dat. Vytvořené modely jsou vhodné pro vizualizaci prostorových dat i pro aplikace ve virtuální...

Bezpečnostní komise Evropské lékové agentury (EMA) došla 7. 4. 2021 k závěru, že by velmi vzácné případy krevních sraženin mohly mít souvislost s vakcínou firmy AstraZeneca. Přínosy očkování nicméně nad případnými riziky převyšují. Nakolik vzácné tyto případy jsou, ukazuje následující schéma, v němž jsou některé rizikové faktory vzniku krevních sraženin...

Bezpečnostní komise Evropské lékové agentury (EMA) došla 7. 4. 2021 k závěru, že by velmi vzácné případy krevních sraženin mohly mít souvislost s vakcínou firmy AstraZeneca. Přínosy očkování nicméně nad případnými riziky převyšují. Nakolik vzácné tyto případy jsou, ukazuje následující schéma, v němž jsou některé rizikové faktory vzniku krevních sraženin...

Právě v těchto dnech je to přesně 225 let od okamžiku, kdy Edward Jenner poprvé aplikoval očkování, které bylo vyvinuto na základě systematického výzkumu. Zároveň započala nová epocha očkování díky převratné myšlence maďarské biochemičky Kataliny Karikó.

Nová generace živých robotů vytvořených z buněk žabího embrya si zachovala schopnost autonomního pohybu či samohojení rok staré generace Xenobotů 1.0. Navíc ji vědci vybavili jednoduchou pamětí a schopností spolupráce v rojích. Živí roboti by mohli najít praktické uplatnění např. při ochraně životního prostředí. Poslechněte si komentář prof. Jaroslava Petra.

K čemu je dobré vytvářet opičí zárodky s příměsí lidských buněk schopných proměny na všechny možné typy tkání a orgánů? Nad článkem ve vědeckém časopisu Cell, který publikoval výsledky výzkumu na toto téma, se zamýšlí profesor Jaroslav Petr.

„V otázkách tak důležitých může býti a jest zajisté stanovisko různé. Avšak domníváme se, že myšlenky právě projevené už pro svou přímosť a svéráznosť zasluhují povšimnutí, a proto podávají se veřejnosti. Projev ten není výrazem myšlenek jediného člověka, nýbrž značného počtu hlav z mladého pokolení. Je diktován jen bázní o naši budoucnost; …“...

Jak vznikají konspirační teorie? Snahy o vysvětlení toho, jak fungují takové sdílené folklorní představy, často zůstávaly na půli cesty, především kvůli obtížné orientaci v rozsáhlých souborech dat a nedostatečně exaktním badatelským přístupům, převzatým z humanitních, ale překvapivě často i přírodních věd. Určitý pokrok slibují postupy takzvané...

Jak využít vesmír pro náš městský život? Pravdou je, že tak činíme dennodenně. Nejbližší bankomat najdeme na mapě pomocí navigace, při výběru je pak transakce označena družicovou časovou značkou. Než si zavoláme Uber, zkontrolujeme si předpověď počasí (abychom se rozhodli, zda si nakonec ještě nevzít tu mikinu). A když pak aktuální pozici řidiče vidíme na...

Do hotelové haly v jednom velkém světovém městě vchází pohledná dívka. Rozhlédne se, a když spatří recepci, bez váhání k ní zamíří. „Dobrý den, na ulici za rohem jsem našla tohle.“ Při těch slovech na přepážku pokládá pánskou peněženku a posouvá ji směrem k recepčnímu. „Někdo to musel ztratit,“ pokračuje naléhavě. „Můžete se o to prosím...

Velmi hmotné černé díry ve středech galaxií představují jednu ze záhad dnešní astronomie. Jak vznikají, jak rostou a jak jejich vývoj souvisí s vývojem galaxií samotných? To jsou otázky, na které se snažíme nalézt odpověď pomocí nových astronomických pozorování a numerických experimentů na superpočítačích.

Značnou část loňského roku jsem byla v kontaktu s mnoha knihovníky, institucemi i databázemi. A to z jednoduchého důvodu – chtěla jsem pomoci svému dědečkovi v jeho fantastickém, několik let trvajícím úsilí. Tento příběh ale není o mně a začíná mnohem dříve.

Dejme tomu, že jste opeřenec, který se rozhodne kolonizovat město. Máte na své straně několik nesporných výhod: genetický a fyziologický potenciál měnit potravní návyky, velikost snůšky i počet hnízdních pokusů za sezonu. To vše je vám však k úspěšné urbanizaci málo platné, pokud postrádáte jednu klíčovou schopnost. Ochotu snášet trvalou a intenzivní...

Slovo parazit obvykle u lidí vyvolává negativní asociace a emoce. Je to jakýsi bandita, který ubližuje všemu živému okolo. Slovo poloparazit pak může vzbudit pochybnosti a podezření, že je to něco „nedomrlého“, tak nějak na půl cesty. Ale nemusí být vše vždy černobílé. I z banditů se mohou stát hrdinové.

Jak bude při současném tempu globalizace vypadat zapadlý venkov naší planety v budoucnosti, řekněme za čtvrt století? Ony vesničky ztracené vysoko v horách, hliněná městečka v poušti či rýžovištích, osady „žijící po staletí svým vlastním životem“ kdesi v džungli a savaně… Jak by mohly vypadat odlehlé oblasti světa, jemuž se kdysi říkalo „nerozvinutý“...