Malé jazyky, jimiž se většinou mluví v rovníkových oblastech, v moderní době intenzivního promíchávání lidí různých proveniencí ztrácejí svoji užitečnost. A vymírají.

Ve světě buněk je smrt procesem nezbytným pro zdárný vývoj embryí, udržování buněčné populace v orgánech, obranu proti infekčním chorobám a proti vzniku a vývoji nádorových onemocnění. Smrt buňky, ať již sebevraždou, či „popravou“, se musí odehrávat řízeně, aby se odstranily jen buňky nepotřebné, poškozené, infikované či nádorové.

Jak se může stát, že člověk, jenž jeden den mluvil a konal, zůstane druhý den netečný, ale navštěvuje nás pak občas ve snech a promlouvá k nám? V lidské snaze vysvětlit si rozdíl mezi životem a smrtí spatřoval Edward Burnett Tylor, jeden ze zakladatelů antropologie, původ náboženství.

Bílá barva ve významu vznešenosti a přeneseně též luxusu provází západního člověka přinejmenším několik staletí. Svůj podíl na tom má především carrarský mramor, který pro své sochy v návaznosti na antické vzory začali preferovat renesanční sochaři v čele se samotným Michelangelem. Využívání krystalických vápenců k estetickým účelům však lze v...

„Nebude vadit, když o železe budu mluvit anglicky? Nejsem zvyklý o něm přemýšlet v češtině,“ říká v úvodu našeho setkání Tomáš Ganz, objevitel klíčových hormonů regulujících metabolismus železa, který už šestapadesát let působí ve Spojených státech. Do angličtiny ale přejde i po otázce na vztah k Praze. Protože i to je věda… Příběh jeho rodiny je...

Na pálavských skalních stepích panují v suchých obdobích spíše polopouštní podmínky. Čtvrt století trvající sledování odhalilo značnou dynamiku: v závislosti na počasí v předchozím roce se výrazně mění poměrné zastoupení druhů rostlin, v čemž může překvapivě spočívat klíč k dlouhodobé stabilitě skalních stepí.

Každý, kdo trochu sleduje trendy v oblasti léčiv, si musel všimnout ohromného nárůstu používání léků snižujících hladinu lipidů v krvi (hypolipidemik) ze skupiny statinů na přelomu tisíciletí. Od té doby tato léčiva terapii hypercholesterolemie, a zvláště zvýšených hladin LDL-cholesterolu, zcela ovládla.

Epidémia ochorenia covid-19, ktorá vypukla v čínskom meste Wu-chan v decembri 2019, za tri mesiace prerástla do celosvetovej pandémie. Rýchle šírenie pandémie po celom svete zákonite vyvoláva tlak na zodpovedanie naliehavých otázok: Aký je pôvod vírusu SARS‑CoV‑2? Vznikol prirodzeným vývojom, alebo unikol z laboratória? A nie je to len samoúčelná zvedavosť. Keď...

Plastinace je vedle balzamace (viz Vesmír 99, 588, 2020/10) další metodou, jak uchovat těla zemřelých nebo jejich částí jako vzorků či preparátů.

Smrt jsme vytlačili z našich myslí i domovů. Většina lidí umírá v nemocnici. Teď ale nastala jistá změna. Od začátku epidemie každý den k ranní kávě posloucháme nebo čteme, kolik dalších lidí zemřelo. Mnoho z nás získalo i smutnou osobní zkušenost.

Jak jsem se pokusil vysvětlit v předchozích částech, oheň může být na Madagaskaru dobrým sluhou v savaně, ale špatným pánem v lese. Existuje však výjimka v podobě tapiových lesů, které vytvořily požárové společenstvo. Do něho posléze vstoupili i lidé a propojili s ním svou kulturu.

Zajímáme-li se o chování zvířat, většinou věnujeme pozornost radostnějším tématům, jako je rozmnožování nebo shánění potravy. V posledních letech se nicméně dostává stále větší pozornosti také reakcím zvířat na úmrtí jedince vlastního druhu.

Narůstající odolnost (rezistence) hmyzu vůči insekticidům představuje problém nejen pro zemědělce chránící úrodu před škůdci, ale také pro boj s hmyzími přenašeči chorob, jako je malárie nebo horečka dengue. V laboratorních podmínkách dokázali vědci hmyzu vrátit vnímavost hned k několika hubícím prostředkům.

Vědci a lékaři z Alabamské univerzity transplantovali ledviny geneticky modifikovaného prasete pacientovi, který byl pět dní ve stádiu mozkové smrti. Výsledky ukazují možnou cestu, jak řešit celosvětový nedostatek orgánů od lidských dárců, který v chudších částech světa k výkupu ledvin od zdravých mladých mužů a jejich transplantaci bohatým pacientům z...

Američtí lékaři transplantovali 57letému pacientovi s těžkou srdeční arytmií srdce geneticky modifikovaného prasete. Půjde o průlom v transplantační medicíně?

Je 11. ledna 1922 a čtrnáctiletý Leonard Thompson leží v těžkém stavu s diabetem v torontské nemocnici. Čekala by ho jistá smrt, kdyby… Kdyby mu lékaři jako prvnímu pacientovi na světě nepodali hormon získaný z pankreatického extraktu – inzulin. Determinující a hvězdná chvíle diabetologie slaví stoleté výročí.