Letošní Cenu Neuron pro nadějné vědce v oboru computer science získala Zuzana Kúkelová z katedry kybernetiky na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze. Učí počítače vidět. Její algoritmy slouží v autonomních vozidlech, v systémech rozšířené reality i při konstrukci 3D modelů.

Ke schopnosti rozlišit pravdu od lži potřebujeme dobře fungující paměť. Podněty z okolního světa do ní ukládáme pro okamžité nebo pozdější mentální zpracování. Lze tedy říci, že funkční paměť je základním (a ne jediným) předpokladem, abychom dokázali získávat obecné poznatky o světě, ve kterém se pohybujeme, a chápat jej.

Co znamenala Šumava pro Čechy před Klostermannem? Takřka nic. Rozsáhlé pohoří na jihozápadní hranici Čech se začalo významově rodit až s koncem 19. století, v době prudkého rozvoje turismu i moderního knižního trhu. Karel Klostermann se stal zárukou paměti regionu, autoritou, která nás k Šumavě natrvalo připoutala.

Závody ve zbrojení, k nimž lze přirovnat adaptace hostitelů na nové patogeny, mohou vést i ke smiřování, jak ukazuje příklad hýla mexického a mykoplazmy.

Nedávná studie zveřejněná časopisem Nature Climate Change naznačuje, že horký průběh letošního léta, podtržený v řadě zemí šířením obtížně zvladatelných požárů, může mimo jiné souviset s loňským podmořským výbuchem pacifického vulkánu Hunga Tonga – Hunga Ha‘apai. [1] Při této erupci se do stratosféry skokově dostalo abnomální množství vodní...

Nedávná pandemie covidu-19 mimo jiné značně utlumila i velká vědecká zasedání. Tříletá vynucená pauza ale letos skončila i odborníkům zabývajícím se rádiovými vlnami. Koncem srpna přijeli na sympozium Mezinárodní radiovědní unie (URSI) do japonského Sappora.

Česká vědkyně Magdalena Bazalová-Carter působí již řadu let na předních zahraničních univerzitách. V současné době je docentkou na kanadské University of Victoria, kde se věnuje především výzkumu v oblasti radiační terapie a novým rentgenovým zobrazovacím metodám.

Co je původcem Alzheimerovy nemoci, je zatím stále nejasné. „Alzheimer“ tak zůstává jedním z největších strašáků lidstva. Odhaduje se, že globálně touto nemocí trpí 55 milionů lidí a že počet nemocných prudce stoupne.1) Přestože se jejím výzkumem zabývají vědci mnoho desítek let, stále toho o ní nevíme dost a nedokážeme ji léčit. Vědci to však...