Analýza: Výsledky světového klimatického summitu jsou velmi hubené, ale mohly být ještě horší. Dohoda o klimatických reparacích, dosažená na poslední chvíli, je nekonkrétní, přesto znamená krok vpřed. Nic víc se ale nevyjednalo.

S klimatickou krizí je to poměrně jednoduché. Příčinou růstu teploty je přírůstek skleníkových plynů v atmosféře. Ten je důsledkem činnosti průmyslové civilizace: hlavně spalování fosilních paliv. Pokud chceme předejít skutečným katastrofám a rozvratu, je nezbytné produkci skleníkových plynů významně snížit, a to co nejdřív. A klíč k tomu mají...

Trvalo to, ale nakonec se první start povedl a program Artemis pokračuje podle plánu. Pořád je tedy možné, že lidé už roku 2025 stanou na Měsíci. Hodně napoví výsledek nynější mise, která vstoupila do další fáze.

Zájem o decentralizovanou platformu, která je tu už léta, v posledních dnech raketově narostl. Nabízí možnost úplně jiné sociální komunikace na internetu, než jsme zvyklí. Zda ji lidé budou chtít a umět využít, to se teprve uvidí.

Někteří si myslí, že se kolem klimatu dělá zbytečná panika. Jiní jsou přesvědčeni, že s lidstvem je konec a vše je ztraceno. Jedněm, druhým i všem mezi nimi nabízíme namísto přezírání či paniky několik přízemních rad, jak žít odpovědněji a optimističtěji.

Zasaď strom, vylepšíš svět. Jak kde. Jsou místa, kde se sázení může ze zamýšleného „dobra“ stát zlem. „Máme tvrdá data, která ukazují, že planeta je čím dál zelenější, což není automaticky dobře. Jsou území – včetně našeho – kde je zarůstání krajiny problém,“ říká Petr Pokorný – biolog, paleoekolog a ředitel Centra pro teoretická studia...

Počet obyvatel Země dnes podle odhadů OSN překročil osm miliard. Odhaduje se, že maximálního počtu lidí dosáhne naše planeta kolem roku 2100. To tu bude žít mezi deseti až jedenácti miliardami lidí. Pak začne pomalý pokles. Kolik lidí se narodí a kolik zemře za jednu minutu? A kolik se nás sem vlastně vejde? Hostem Studia N je vědecký novinář Petr Koubský.

Počitadlo světové populace tiká o dost rychleji než hodinky. Každou minutu na světě přibude sto třicet lidí. Dvě stě šedesát se narodí, sto třicet zemře. Tikot se ale brzy začne zpomalovat a začátkem příštího století nás poprvé po mnoha tisíciletích začne významně ubývat.

Unikl z laboratoře, nebo se na člověka přenesl z volně žijících netopýrů? Diskuse o původu viru SARS-CoV-2 stále nekončí. Chybí odborníci, kteří by nebyli ve střetu zájmů, chybí data a dobrá vůle. Jediné, čeho je nadbytek, jsou domněnky.

Co se do mých jiných článků v Deníku N nevejde, to najdete každý týden tady. Dnešní Částečný součet ukazuje, jak se z výpočtů struktur biologicky aktivních molekul stává skoro běžná záležitost, přináší důležité zprávy z Marsu a prozradí, co provedou aspartam či stévie ve vašich střevech.

Vědci poslali politikům jasný vzkaz: Klimatické dohody nefungují, závislosti na fosilních palivech se nám nedaří zbavit a planeta je v ještě horším stavu, než si myslíme. Filip Titlbach mluví ve Studiu N s vědeckým redaktorem Petrem Koubským.