Astronomové oznámili, že objevili jednu z největších struktur ve známém vesmíru. Jedná se o „zeď“ galaxií, která má délku asi 1,4 miliardy světelných let. Je Zemi natolik blízká, že je podle vědců s podivem, že se ji nepodařilo odhalit dříve.

Lemuři se ve volné přírodě vyskytují na jediném místě planety – ostrově Madagaskar východně od afrických břehů. Jenže tento prostor je ohrožený mnoha dopady lidské činnosti, takže nová prognóza předpovídá mnoha druhům lemurů v blízké době vyhynutí.

Během úterý opět počet případů covidu-19 překročil stovku. Podle Romana Prymuly, vládního zmocněnce pro výzkum ve zdravotnictví, jsou taková denní čísla přijatelná a dala se po rozvolnění opatření očekávat. Situaci výrazněji změní teprve očkování proti koronaviru, které ve větší míře čeká v první půlce příštího roku. 

Ve druhé polovině století ubude na světě obyvatel a v roce 2100 by na planetě mělo žít kolem 8,8 miliardy lidí. Uvádí se to ve studii Institutu pro měření a vyhodnocování zdraví (IHME). Takový závěr se nicméně neshoduje s prognózami OSN, podle nichž by v té době mělo být na Zemi o dvě miliardy lidí více.

Výzkumníci ze švýcarské univerzity ETH v Curychu přišli s bio-technologickým trikem, který dokáže vytvořit na čokoládě holografický duhový efekt. Vědci doufají, že by to mohlo tradiční švýcarskou pochoutku vylepšit minimálně marketingově.

Většina případů koronaviru není závažná a nevyžaduje hospitalizaci nebo speciální léčbu. Označovat je za „mírné“ může nicméně znamenat, že nemoc podceňujeme, varují lékaři. Někteří pacienti s covidem-19 totiž pociťují příznaky po velmi dlouhou dobu nebo mají komplikace, které se objeví až měsíce po diagnóze.

Sedmého července 2020 americká vláda oficiálně oznámila, že opouští Světovou zdravotnickou organizaci (WHO). Pro Spojené státy i WHO tento krok znamená závažnou změnu, organizace samotná za dobu své existence sklízela uznání i čelila kritice.

Před pěti lety, 14. července 2015, dorazila na vzdálenost 12 500 kilometrů americká sonda New Horizons k trpasličí planetě Pluto. Ze země sonda odstartovala 19. ledna 2006. Jde o vůbec první těleso vyslané člověkem, které k Plutu dorazilo.

Desetitisíce vzorků čítá on-line atlas složení houbových společenstev, který vytvořili vědci z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR (AV). Databáze GlobalFungi pokrývá všechny suchozemské oblasti světa, 30 vědců na ní pracovalo tři roky. O databázi vyšel článek v časopisu Scientific Data.

Vědci z brněnské Fakulty strojního inženýrství Vysokého učení technického (VUT) zkoumají, jak putují v plicích některá umělá vlákna, když je člověk vdechne. Využívají k tomu vlastní unikátní model plic.

Od nálezu Věstonické venuše uplynulo přesně 95 let – 13. července 1925 ji v jednom z pravěkých ohnišť na sídlišti lovců mamutů mezi Pavlovem a Dolními Věstonicemi na jižní Moravě objevil tým vědců pod vedením Karla Absolona. Venuše prošla řadou nejrůznějších zkoumání nejmodernějšími technologiemi. Přesto stále zůstávají některé otázky otevřené a...

Když roku 2014 oznámily Spojené arabské emiráty, že v prosinci 2021 vyšlou kosmickou misi k Marsu, neznělo to úplně věrohodně. V té době neměla desetimilionová země ani vlastní vesmírnou agenturu ani žádné specializované vědce. Průměrný věk expertů, kteří se s tímto cílem spojili, byl 27 let. Šest let poté: sonda je hotová, už v únoru úspěšně podstoupila...

Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně testuje náramky se speciálními elektronickými senzory, které mají pomoct pacientům s epileptickými záchvaty. Náramek informuje rodinu i lékaře nemocného, čímž se snižuje riziko, že si pacient ublíží. Lékaři také data z náramku vyhodnotí pro úpravu další léčby.

Známé pravidlo říká, že každý psí rok odpovídá sedmi lidským. Studie zveřejněná v odborném časopise Cell Systems popsala, v čem je tento přepočet nefunkční, a současně představila nový, lepší, založený na vědeckých poznatcích.

Indické úřady povolily používání léku Itolizumab domácí farmaceutické společnosti Biocon pro léčbu mírných až vážných dýchacích obtíží, včetně těch způsobovaných covidem-19. Lékaři budou moci přípravek podávat poté, co se osvědčil v klinických testech, píše agentura Reuters.

Pandemie koronaviru má výrazně negativní dopad na životní prostředí: zvýšila se totiž spotřeba jednorázových plastů v běžném životě i v nemocnicích a sociálních zařízeních. Jedna britská firma se proto zaměřila na vývoj štítů z rozložitelného materiálu.

Nový koronavirus se poprvé objevil přibližně před půlrokem. Přestože ho studují desetitisíce vědců po celém světě, na některé zásadní otázky zatím věda odpovědi nenašla. Týká se to nejen jeho původu, ale třeba i toho, zda na něj vůbec může vzniknout účinné očkování.

Zakladatel automobilky Tesla Elon Musk ve čtvrtek oznámil, že do konce roku bude mít tato společnost plně autonomní vozidla – tedy že dosáhne takzvané „Úrovně 5“. Musk stejný cíl ale předpovídal v minulosti už několikrát.

Mezinárodní tým, jehož součástí jsou i čeští vědci, objevil zuby u zkamenělin vývojově nejstarších čelistnatých obratlovců (Acanthothoraci) ze sbírky Národního muzea v Praze. Doposud se předpokládalo, že se u čelistnatců vyvinuly mnohem později. Popsané zuby jsou navíc překvapivě podobné zubům moderních ryb a suchozemských obratlovců.

Vědecký experiment odborníků v berounském domově seniorů prokázal, že zdraví penzistů prospívá biodynamické světlo, které dokáže simulovat sluneční svit a večer zajišťuje jiné, vhodnější světelné spektrum. Na experimentálním výzkumu spolupracovali vědci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ), dodavatel světelných systémů Spectrasol a specialisté z...

Spěch, s jakým chce indická vládní agentura testovat a schvalovat domácí očkování proti novému koronaviru, vyvolává u vědců z celého světa obavy. Indie chce podle oficiálních materiálů, které unikly na internet, vakcínu vypustit do světa už 15. srpna –⁠ což je příliš málo času na to, aby prošla správnými testy a kontrolami. Také podle indické akademie...

Kolibříci nevynikají pouze svým výrazným zbarvením, ale také svou bystrostí. Nový výzkum, který publikoval časopis Proceedings of the Royal Society B, navíc poukázal na to, že tito malí opeřenci jsou schopni pochopit koncept číselného pořadí.

Dinosaurus známý jako Dilophosaurus se objevil v řadě filmů – asi nejslavnější je jeho scéna z Jurského parku. Tam ho zobrazili jako jed plivajícího predátora s pohyblivým límcem kolem krku a dvěma výraznými hrboly na lebce. Nový výzkum ukazuje, že se Jurský park, jako u řady jiných dinosaurů, i u něj zmýlil.

Společnost Gilead oznámila, že začala na lidech testovat novou formu remdesiviru. Podává se inhalováním – tedy vdechováním. Očekává se, že by tato forma léčby mohla sloužit i pro pacienty mimo nemocnice a současně by měla léčení zjednodušit a urychlit.