feed info

1,627 článků z ČT24 - Věda

V centru naší galaxie není supermasivní černá díra. Může to být temná hmota, ukazuje simulace

Tým vědců z Mezinárodního centra pro relativistickou astrofyziku přišel s důkazy, které ukazují, že za Sagittarius A* není masivní černá díra, ale že se jedná o masivní koncentraci záhadné látky známé jako temná hmota. Argument popsali v článku, který vyšel v odborném časopise Monthly Notices of the Royal Astronomical Society: Letters.


Středa 2. června 2021


Podvržená videa slouží jako nástroj dezinformací, na zkoušku jsme se vydávali za Daniela Stacha

Čím dál dostupnější jsou metody, jak pomocí umělé inteligence poměrně snadno vyrobit podvržené video. Tedy například záznam, na kterém se jeho autor vydává za někoho úplně jiného. Za politika, za kolegu v práci nebo za televizního moderátora. Takzvaná Deep Fake Videa se tak snadno mohou stát třeba i nástrojem pro šíření dezinformací. Ve videu ukazujeme, jak se...

Vědci na stopě pravěké tragédii. Dávná erupce supervulkánu Toba dočasně zničila ozonovou vrstvu

Podle řady studií se v dějinách lidského druhu v době před 100 tisíci až 60 tisíci lety stalo cosi zvláštního – kosterní nálezy nasvědčují, že šlo o tragédii obřích rozměrů. Věda zná více hypotéz a mezinárodní výzkumný tým nyní přišel s dalším možným vysvětlením. Domnívá se, že se udál katastrofální pokles hladiny ozonu v tropických...

Olomoučtí vědci přečetli B chromozom kukuřice. Může to pomoci objasnit genetické poruchy u lidí

Dědičnou informaci B chromozomu u kukuřice jako první na světě přečetl mezinárodní tým vědců, ve kterém jsou i zástupci olomoucké laboratoře Ústavu experimentální botaniky (ÚEB) Akademie věd ČR. Zkoumané chromozomy mají mimořádné vlastnosti a vymykají se Mendelovým zákonům dědičnosti. Analýza dědičné informace B chromozomu by tak mohla pomoci objasnit...

Studie připisuje klimatickým změnám 37 procent úmrtí způsobených horkem. Města se adaptují

Více než třetina úmrtí způsobených horkem je nyní přímým důsledkem oteplení globálního klimatu, uvádí nová studie na téma dopadů klimatických změn. Podle autorů každý rok čistě kvůli tomuto faktoru zemřou tisíce lidí. Započteny přitom nejsou oběti dalších fenoménů spojených s oteplováním, jako jsou intenzivnější bouře nebo sucha. Studie vyšla v...

Kypr, Rakousko či Řecko mají nejčistší vodu ke koupání v EU

Z výroční zprávy o vodách ke koupání vyplývá, že v roce 2020 splňovalo téměř 83 % evropských lokalit ke koupání ty nejpřísnější normy Evropské unie, které zajišťují výbornou kvalitu vody. Poslední posouzení, které vypracovala Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) ve spolupráci s Evropskou komisí, vychází z monitorování 22 276 lokalit v celé...


Úterý 1. června 2021


Izraelští vědci o čtvrtinu prodloužili život myší. Věří, že to dokážou i u lidí

Izraelským vědcům se podařilo prodloužit život myší o 23 procent a doufají, že použitá metoda by mohla fungovat i u lidí. Myši vystavené experimentu si udržely mladistvé znaky a byly méně náchylné onemocnět rakovinou. Na výzkumu, jehož výsledek byl zveřejněn v posledním díle odborného časopisu Nature Communications, se podílela izraelská Bar Ilanova univerzita a...

Peru je nejvíce covidem postižená země na světě. Nezvládlo testování, trasování ani lékařskou péči

Peru v pondělí oznámilo, že s covidem-19 zemřelo v zemi téměř třikrát více lidí, než dosud uváděly oficiální statistiky. Země nově eviduje 180 764 mrtvých, dosud hlásila 69 342 úmrtí. Informovala o tom agentura Reuters, podle níž se tak Peru stalo státem s nejvyšším počtem úmrtí s covidem-19 v přepočtu na počet obyvatel na světě.

Hormonální antikoncepce přinesla světu sexuální revoluci. V Evropě se používá už 60 let

V Německu byly jako v první evropské zemi uvedeny před 60 lety, 1. června 1961, na trh první antikoncepční tabletky. Dlouhá staletí používaly ženy k zabránění početí různé přírodní prostředky, až začátkem 20. století se zrodila myšlenka hormonální antikoncepce. První takový výrobek Enovid byl po dlouhém testování uveden na trh v USA v květnu 1960. Už v roce...

I československé ženy chtěly bojovat. Britové jim ale nedovolili střílet a po válce se na ně zapomnělo

Do bojů druhé světové války se zapojovaly i československé ženy. Kromě domácího odboje sloužily ale také v armádě – jako řidičky, automechaničky, nebo meteoroložky. Přestože se o Čechoslovácích u britského letectva po pádu komunismu opět začalo mluvit, ženy, které působily u stejných jednotek, jsou stále trochu v jejich stínu. Může za to zřejmě tehdejší...


Pondělí 31. května 2021


Každé město má jedinečné mikrobiální „otisky prstů“, ukázal výzkum 60 metropolí

Vědci v obřím mezinárodním projektu prozkoumali 60 měst po celém světě – studovali v nich, jak vypadá jejich městský mikrobiom. Analyzovali vzorky odebrané ze systémů veřejné dopravy a nemocnic a z nich identifikovali obrovské množství mikrobiálních druhů – včetně tisíců virů a bakterií. Ukázalo se, že každé město má složení mikrobiomu unikátní, autoři...


Sobota 29. května 2021