Nová mutace koronaviru odhalená poprvé loni v říjnu v Jihoafrické republice nezpůsobuje závažnější průběh nemoci covid-19, je ale o 50 procent nakažlivější. A zřejmě také lépe odolává protilátkám získaným po prodělání nemoci.

Mezinárodní vědecký tým čtyři roky zkoumal, jak jsou netopýři promořeni lyssaviry, mezi které patří i smrtelný virus klasické vztekliny. Skupina, jejímž členem je i český vědec Jan Zukal, otestovala 1027 zvířat 25 různých druhů z Bulharska, České republiky, Polska, Slovinska a Ruska. Zjistili, že celkový výskyt lyssavirů je v populacích netopýrů relativně...

Archeologové našli při výzkumu na místě budoucího staveniště bytového domu v Brně-Židenicích doklady pravěkého osídlení. Jámu s nádobami a pozůstatky dílny na pazourky a možná i pec. Poblíž pak zbytky sklepů z 18. století.

Před 80 lety, 22. ledna 1941, se ve stínu nacistické okupace roznesla zpráva o smrti nejvýznamnějšího vynálezce české historie, takzvaného „českého Edisona“, Františka Křižíka. Zemřel v nedožitých 93 letech na rodinném zámku ve Stádlci u Tábora, kde trávil své stáří. Jeho pozůstatky byly převezeny do Prahy, kde byl s národními poctami pochován na...

Když v prosinci 2020 začal v brazilském Manausu opět stoupat počet případů covidu-19, byla řada virologů a epidemiologů zaskočená. Nejvíc ti, kteří už na podzim zveřejnili rozsáhlou studii v odborném časopise Science. Jejich výzkum totiž odhalil, že v Manausu už covidem prošly tři čtvrtiny obyvatelstva a to by mělo stačit na vznik kolektivní imunity.

V populární kultuře se jim říká díky seriálu Hra o trůny „zlovlci“. Ve skutečnosti se obrovský pravěký predátor jmenoval pravlk obrovský. Vědci nyní kosti těchto ikonických amerických šelem detailně analyzovali a zjistili, že to vůbec vlci nebyli.

Egyptští archeologové představili další významné nálezy z vykopávek na pohřebišti v Sakkáře nedaleko Káhiry. Jsou mezi nimi například zdobené sarkofágy, pohřební masky, čtyřmetrový svitek papyru s jednou z kapitol knihy mrtvých nebo exemplář oblíbené deskové hry senet. Nálezy pocházejí z období Nové říše a vědci je datují lety 1550 až 1070 před naším...

Společnost Richarda Bransona Virgin Orbit v neděli poprvé úspěšně vypustila raketu do vesmíru z křídla letadla Boeing 747. Otevřela tím novou cestu pro vynášení malých družic na oběžnou dráhu, uvedla agentura AFP. Virgin Orbit uspěla napodruhé, po neúspěšném testu loni v květnu.

Test motorů nové rakety SLS (Space Launch System), která má v dalších letech dopravit astronauty na Měsíc, skončil v americkém testovacím středisku v Mississippi předčasně. Podle Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) běžely čtyři motory jen něco přes minutu, zatímco původně měli inženýři v plánu zážeh ukončit až po osmi minutách, aby mohli nasimulovat...

Onemocnění covid-19 může mít ojediněle u dětí nebezpečný důsledek. Projevuje se vyrážkou, zarudlýma očima nebo loupající se kůží na nohou. Lékaři mu říkají syndrom multisystémové zánětlivé odpovědi. Začíná se projevovat týdny po nákaze koronavirem.

Důležitý krok ve vývoji vakcíny proti lidské leishmanióze možná učinil tým, jehož součástí jsou i čeští vědci. Navrhli nový způsob testování účinnosti vakcíny vyvíjené proti tomuto vážnému onemocnění. Vakcína zatím neexistuje.

Další robotické vozítko amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) Perseverance, které se má na Marsu přidat ke svým starším „kolegům“ už 18. února, bude na rudé planetě sbírat nejen obrázky a vzorky povrchu. Mezi daty, která pošle na Zemi, mohou být také zvukové záznamy, informovala Laboratoř tryskového pohonu (JPL) NASA, která misi...

Mezinárodní vědecký tým dokázal, že když lidé někomu lžou, mají tendenci napodobovat pohyby těla této osoby. Doložil to sérií experimentů na vysokoškolácích, kteří v nich museli lhát. Výsledky zveřejnil odborný žurnál Royal Society Open Science.

Konec týdne přinese v noci poměrně silné mrazy a teploty zůstanou pod nulou i přes den. Situace, která v kontextu posledních zim nepřichází příliš často, a tak se nám možná zdá, že jde o něco výjimečného. Jenže pohlédneme-li do historie, nejde o nijak nízké teploty.

Před 80 lety člověk poprvé použil antibiotika. Od té doby sice tyto léky zabránily obrovskému utrpení, ale také přivedly lidstvo do závislosti na nich. Jak bakterie získávají proti antibiotikům odolnost, hrozí stále větší problémy, na které zatím neexistuje řešení.

Přírodovědci popsali, že si hadi na Guamu osvojili zcela nový a doposud nikdy nepozorovaný způsob pohybu. Pomocí zvláštního šplhání, které připomíná točení lasem, dokážou šplhat i na sloupy nebo veřejné osvětlení. Invazivní hadi se kvůli tomu stávají stále větší hrozbou pro místní ptáky.

Archeologové našli na indonéském ostrově Sulawesi dosud nejstarší známou jeskynní malbu na světě. Jde o prase v životní velikosti, které pravěký umělec vyobrazil nejméně před 45 500 lety. O objevu informoval časopis Science Advances

Více léčivých látek a hořkých kyselin v chmelu chtějí docílit vědci z Biologického centra Akademie věd ČR. Jako první na světě upravili chmel pomocí genetické technologie CRISPR, která umožňuje velmi přesné úpravy konkrétního vybraného genu. 

První údaje z izraelského očkování proti covidu naznačují, že vakcína proti koronaviru od společnosti Pfizer snižuje nejen těžký průběh nemoci, ale také množství nakažených ve společnosti. Až doposud nebylo jasné, jestli může mít očkování na zpomalení šíření covidu nějaký dopad.

Vědcům a ochranářům, kteří se snaží o záchranu nosorožců bílých severních pomocí metod umělé reprodukce, se na konci roku 2020 povedlo vytvořit dvě nová embrya tohoto zvířete. 

Mezinárodní tým odborníků Světové zdravotnické organizace (WHO) ve středu podle místních médií dorazil do čínského města Wu-chan, odkud se koncem předloňského roku do světa začal šířit koronavirus. Experti společně s čínskými vědci budou pátrat po původu onemocnění covid-19 a budou se snažit zjistit, jak se koronavirus přenesl na člověka.

Laici tomu říkají promořenost, pro experty je lepší výraz „kumulativní incidence“, obojí ale značí totéž: Kolik lidí už v České republice mělo nebo právě má nemoc covid-19. Vyčíslit reálnou promořenost je ale podle expertů z mnoha důvodů složité, a přitom extrémně důležité. 

Změna klimatu ohrožuje také žraloky. Ti se totiž vlivem rostoucích teplot vody rodí menší, zranitelnější a vyčerpaní. Upozornila na to nová studie, kterou zveřejnil časopis Scientific Reports. Podle vědců hrozí, že v budoucnu budou mít tyto paryby v oceánech problém přežít. 

Oblast kolem Arktidy je zaplavena mikroplastovými vlákny. Ta s největší pravděpodobností pochází z umělohmotného oblečení, které lidé perou v Evropě a Severní Americe. Studii publikoval časopis Nature Communications.