Lidé, kteří pravidelně spí nejvýše šest hodin denně, mají vyšší nebezpečí, že se u nich ve stáří rozvine demence. Poukázal na to výzkum, který zveřejnil časopis Nature Communications. Vědci v té souvislosti obecně zdůraznili důležitost zdravého životního stylu. 

Ve čtvrtek 22. a v pátek 23. dubna časně ráno bude možné vyhlížet nejvíce meteorů z každoročního meteorického roje Lyridy. Tyto lidově zvané „padající hvězdy“ jsou způsobené zánikem ledoprachových částic uvolněných z jádra komety C/1861 G1 (Thatcher). Bude možné vidět 10 až 15 meteorů za hodinu, ale jen na tmavé obloze daleko od velkých měst a škodlivého...

Slavný román Až delfín promluví Roberta Merleho je příběhem o tom, jak se lidé pokoušejí komunikovat s delfíny. Ve své době to byla sci-fi, dnes se ale díky umělé inteligenci tato myšlenka mění v realitu.

Rusko zahájilo budování vlastní orbitální stanice. Oznámil to šéf ruské kosmické agentury Roskosmos Dmitrij Rogozin, který informoval, že první modul tohoto budoucího vesmírného komplexu by měl být připraven k vypuštění na oběžnou dráhu v roce 2025.

Paleontologové rekonstruovali život a lovecké schopnosti šavloubých tygrů, kteří žili i na našem území. Zjistili, že dokázali ulovit i mnohem větší kořist, než naznačuje velikost jejich těla.

Léky chlorochin a hydroxychlorochin byly před rokem jednou z největších nadějí proti covidu. Brzy se ale ukázalo, že proti této nemoci nepomáhají – a nová, zatím nejrozsáhlejší analýza dokonce varuje, že jeden z nich riziko úmrtí při léčbě zvyšuje.

Vysoké učení technické v Brně (VUT) v úterý otevřelo novou laboratoř zaměřenou na komunikační sítě páté generace, takzvané 5G sítě. Firmy v ní mohou testovat nebo pracovat na vývoji zařízení v oblasti internetu věcí, který se využívá třeba pro chytré domácnosti. Sloužit bude rovněž pro výuku studentů. Odborníkům z ústavu telekomunikací se podařilo provoz...

Několik artefaktů, které se zachovaly po misi Apollo 11, má dnes cenu zlata a touží po nich všechna muzea světa. Přitom existují další tuny těchto předmětů, zůstaly však na Měsíci. A právě jim jsou na stopě vědci nového oboru, vesmírné archeologie.

Neurologická klinika Fakultní nemocnice v Ostravě (FNO) nabízí biologickou léčbu migrény. Její první výsledky ukazují, že většině pacientů výrazně pomohla a některé migrény úplně zbavila. Do léčby se zatím zapojilo zhruba sto lidí, kteří problémem trpí aspoň pět let.

Laboratoře v Česku nezaznamenaly v uplynulé sezóně ani jeden případ viru chřipky. Vyplývá to ze zhodnocení chřipkové sezony 2020 až 2021, kterou vypracoval Státní zdravotní ústav (SZÚ). Na snížení přenosu respiračních virů měly vliv především protiepidemická opatření přijatá kvůli pandemii covidu-19.

Roku 2006 viděli přírodovědci v kanadské severozápadní Arktidě podivného medvěda. Měl sice velikost i bílou srst jako lední medvěd, měl na ní ale výrazné hnědé skvrny. Také jeho lebka vypadala krajně nezvykle. Když lovci šelmu zastřelili, potvrdily testy DNA podezření, že se jedná o prvního hybridního potomka ledního medvěda a medvěda grizzlyho.

Běžně rozšířené druhy rostlin a hmyzu hrají klíčovou roli při udržování biologické rozmanitosti.  Poukázal na to výzkum, který publikoval časopis Ecology. Podle vědců mohou ekosystémům například pomoct reagovat na klimatickou změnu, jejich ochrana je proto nezbytná.

Vesmírné agentuře NASA se podařilo vzletět s helikoptérou Ingenuity na Marsu. Jde o historicky první kontrolovaný let na cizím vesmírném tělese.

Lékaři v Brazílii našli první dva případy, kdy se lidé současně nakazili dvěma různými variantami covidu-19. Podle vědců je to varovný signál, že by mohlo docházet k takzvané rekombinaci virů.

Mykologové v Krkonoších objevili houbu druhu závojenka kruhatá (Entoloma violaceozonatum). S největší pravděpodobností jde o první nález v celé České republice. Monitoringu hub v krkonošských lesích se mykologové věnují několik desetiletí. Přinesl i další pozoruhodné objevy.

Podle vědců existují důkazy, že vystavení jasnému světlu obrazovek snižuje produkci „hormonu spánku“ melatoninu. To znamená, že používání moderních technologií ovlivňuje lidský cirkadiánní rytmus. Konkrétní dopady na kvalitu spánku ale zatím zůstávají do velké míry nejasné.

Vědci popsali bizarní druh ptakoještěra, který žil asi před 160 miliony lety v oblasti severní Číny. Byl velký asi jako vrabec a vizuálně připomínal nejvíc křížence žáby a netopýra – nebo tvory ze světa Hvězdných válek.

Vědci pozorovali na Aljašce neobvyklou geologickou událost. Muldrowův ledovec v národním parku Denali se začal pohybovat padesátkrát až stokrát rychleji, než je obvyklé.

V sobotu ráno středoevropského času přistála na Zemi loď Sojuz MS-17, kterou se po půl roce vrátili z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) americká astronautka Kathleen Rubinsová a ruští kosmonauti Sergej Ryžikov a Sergej Kuď-Svěrčkov. Návratový modul dosedl podle plánu v kazašské stepi u města Džezkazgan.

Vloni v říjnu vědci oznámili vytvoření superbílé barvy - měla tak vysokou odrazivost, že by se dala využít pro ochlazování povrchů, například staveb. Teď ale svůj objev ještě vylepšili a vyrobili ještě bělejší bílou.

Vědci z Číny a Spojených států vložili lidské kmenové buňky do embryí primátů a dokázali tak vypěstovat chimérická embrya, která udrželi při životě až 20 dní. Výzkum má navzdory etickým otázkám potenciál poskytnout nové poznatky o vývojové biologii a evoluci. Mohl by také pomoci při vývoji nových modelů lidské biologie i nemocí.

Paleontologové už dokázali velmi dobře popsat, jak se měnila podoba zvířat, která v minulosti vládla Zemi. Dokázali vytvořit přesnou časovou osu tohoto vývoje, ale až doposud nebyli schopni říct, kolik těchto zvířat vlastně bylo. Teď ale přišli s metodou, jak to odhadnout, a vyzkoušeli ji na populaci tyranosaurů.

Hluk škodí stromům a botanické diverzitě a jeho negativní vliv může být patrný ještě dlouho po návratu k normální zvukové hladině. Vyplývá to ze studie zveřejněné tento týden v odborném časopise Proceedings of the Royal Society B. Krátkodobým vlivem hluku na stromy, například problémem snížení výskytu hmyzích opylovačů v hlučném prostředí, se již dříve...

Podle nové studie Postupimského institutu pro výzkum dopadů klimatu zvyšuje globální oteplování proměnlivost monzunových dešťů v Indii výrazně rychleji, než se dosud předpokládalo. Na pravidelnosti těchto dešťů je přitom celý subkontinent kriticky závislý, varují experti.