Lidstvo by dokázalo včas odhalit asteroid, který by ohrozil Zemi. Ukázalo se to během experimentu, v němž vědci využili toho, že se jedna taková planetka k naší planetě opravdu přiblížila. 

La Niña je velmi silný přirozený meteorologický jev, který má rozsáhlé dopady na velké části planety. Jenže v posledních letech se chová znečekaně – objevuje se mnohem častěji, než by se dalo očekávat, a také bývá hodně silný. Jeho projevem je například megasucho na západě USA, které ohrožuje tamní zemědělství.

Dno vyprahlého kalifornského údolí Central Valley se propadá. Příčinou je, že masivní čerpání podzemní vody pro zemědělství i města vede k sesedání půdy. Nová studie Stanfordovy univerzity ukazuje, že toto propadání bude pravděpodobně pokračovat po desetiletí až staletí, i kdyby se pokles spodních vod podařilo zastavit. K zastavení propadů bude třeba, aby se...

Mumifikované ostatky několika malých dětí zmrzlých na sopce v jižním Peru ukrývaly víc než půl tisíciletí informace o jejich posledních dnech. Vědci z nich teď získali nové důkazy o tom, jak Inkové připravovali dětské oběti na smrt.

Počet požárů v brazilském amazonském pralese se v květnu meziročně zdvojnásobil. Brazilský Národní ústav pro výzkum vesmíru (INPE) díky záznamům ze satelitu zachytil na 2300 požárů, což byl nejvyšší květnový údaj za posledních 18 let.

Výzkumy ukazují, že ve vzniku a rozvoji Alzheimerovy choroby hrají značnou roli takzvané ultrajemné částice, které lidé vdechují ze znečištěného ovzduší. Vědci by chtěli více popsat mechanismus jejich účinku, a najít tak metody, které umožní včasnou diagnózu Alzheimerovy a Parkinsonovy choroby a dalších neurodegenerativních onemocnění.

Louka mořské trávy, zaujímající plochu 200 kilometrů čtverečních u západního pobřeží Austrálie, je ve skutečnosti jediná rostlina, která se rozrostla z jednoho semene v průběhu asi 4500 let. Vědci, kteří mořskou trávu z rodu posidonie zkoumali, ji označili za nejrozsáhlejší rostlinu na světě.

Předvídat počasí přesněji na delší dobu je i pro moderní meteorologii velmi složité. Výsledky jsou většinou jen přibližné a odrážejí spíše dlouhodobé trendy. Přesto se už základní podoba letošního léta v předpovědích dá zahlédnout.

Paleontologové už desítky let řeší záhadu, kam se v pravěku ztratili z oceánů obří megalodoni, největší žraloci planety. Nový výzkum naznačuje, že na tom mohli mít podíl jejich mnohem menší vzdálení bratranci, moderní žraloci bílí.

Ministerstvo životního prostředí Kazachstánu na konci května oznámilo, že populace ohrožených antilop sajg v zemi přesáhla 1,3 milionu kusů. Podle ekologů je to skvělá zpráva, protože tento druh se v poslední době ztrácel před očima – ohrožují ho hlavně pytláci a nemoci.

V odborném žurnálu Nature vyšla studie týmu českých vědců. Jejich výzkum dokládá u velké části veřejnosti zkreslené představy o názorech lékařů na očkování proti covidu-19. A to pak snižuje ochotu nechat se očkovat. Ačkoli naprostá většina lékařů vakcinaci důvěřuje a podporuje ho, mezi veřejností se rozšířilo přesvědčení, že názory jsou...

Vědci z Botanického ústavu Akademie věd ČR (AV) spolupracují na hledání a výzkumu prospěšných látek z některých polozapomenutých středoevropských bylin. Zajímají je rostliny, které obsahují skupinu látek nazývaných flavonoidy, které vykazují mimo jiné protizánětlivé účinky. Klíčové by mohly být například ožanka nebo komonice.

Stále větší množství obnovitelných zdrojů energie, jež dodávají elektřinu, která zrovna není zapotřebí, vede k potřebě stavby nových typů úložišť pro takto získanou energii. Jednou z cest je stlačený vzduch.

Tým německých a kurdských archeologů odhalil 3400 let staré město, které se kdysi nacházelo na řece Tigris. Osada se vynořila z vod mosulské nádrže počátkem letošního roku, když hladina vody v důsledku extrémního sucha v Iráku rychle klesla. Rozsáhlé město s palácem a několika velkými budovami by podle vědců mohlo být starověké Zakhiku, jedno z důležitých...

Kavky se při hromadném opouštění hnízdišť rozhodují „demokratickým“ způsobem. Tito pěvci z místa odlétnou až tehdy, když se na tom shodnou pomocí hlasitého krákání. Vyplývá to z nové studie vědců z Exeterské univerzity.

V Číně žije více než šestina světové populace. Po čtyřech desetiletích, kdy se počet obyvatel Číny zvýšil z 660 milionů na 1,4 miliardy, ale letos poprvé od velkého hladomoru v letech 1959 až 1961 obyvatel s nejvyšší pravděpodobností ubude, předpovídají modely.

Egypt v pondělí představil artefakty staré dva a půl tisíce let z nedávných archeologických vykopávek na pohřebišti v Sakkáře. Na výstavě zřízené provizorně u Džoserovy stupňovité pyramidy je k vidění 250 malovaných sarkofágů, uvnitř nichž jsou stále dobře zachované mumie.

Tým astronomů tvrdí, že odhalil zdroj slavného mimozemského signálu, který byl objeven téměř před půl stoletím. Signál dostal přezdívku Wow! a byl celé desítky let považován za nejlepšího kandidáta na informaci od nějaké mimozemské civilizace.

V důsledku globálního oteplování rychle stoupají teploty v Arktidě. Hranice, kde rostou sibiřské modřínové lesy, se neustále posouvá na sever a postupně vytlačuje rozsáhlé plochy tundry, které jsou domovem jedinečné směsice rostlin a živočichů.

V podzemních jeskyních s řekami a jezery žijí tvorové, kteří nikdy nespatřili světlo. V průběhu generací se dokonale přizpůsobili svému izolovanému prostředí. Pro vědce jsou skvělým zdrojem informací o evoluci – jejich bledá kůže a slepé oči totiž mohou skrývat tajemství genetické adaptace, které by mohly objasnit dlouhověkost, přežití hladovění nebo oční...

Hlavonožci mají mezi zvířaty díky své inteligenci výsadní postavení. Samičky některých chobotnic mají ale po rozmožení sebedestruktivní sklony, po nakladení vajíček přestávají přijímat potravu a záhy uhynou. Důvodem jejich sebevražedného chování by mohl být nedostatek cholesterolu, zjistil tým amerických vědců, který to popsal v časopise Current Biology.

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) zveřejnil video z rekordního letu helikoptérky Ingenuity, která je už více než rok na Marsu s robotickým vozítkem Perseverance. Při svém pětadvacátém letu začátkem dubna malý stroj urazil 704 metrů a letěl rychlostí 5,5 metru za sekundu.

Deštný prales je místo plné zvuků. Ozývají se odevšud – vydávají je ptáci, savci i hmyz, ale i vítr, stromy a voda. Pro biology je to jako koncert složený z tisícovek nástrojů. Jenže nový výzkum ukazuje, že tento orchestr zní v poslední době rozladěně – jeho harmonii narušují podle studie v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences hlavně...

NASA hlásí významný pokrok ve vývoji solárních plachet – možného pohonu pro kosmické lodě budoucnosti. Tento projekt postoupil do třetí a závěrečné fáze; během ní by měli vědci za dva roky tuto technologii dokončit.