- ČT24 - Věda
- 3. 6. 14:16
Lidstvo by dokázalo včas odhalit asteroid, který by ohrozil Zemi. Ukázalo se to během experimentu, v němž vědci využili toho, že se jedna taková planetka k naší planetě opravdu přiblížila.
Lidstvo by dokázalo včas odhalit asteroid, který by ohrozil Zemi. Ukázalo se to během experimentu, v němž vědci využili toho, že se jedna taková planetka k naší planetě opravdu přiblížila.
La Niña je velmi silný přirozený meteorologický jev, který má rozsáhlé dopady na velké části planety. Jenže v posledních letech se chová znečekaně – objevuje se mnohem častěji, než by se dalo očekávat, a také bývá hodně silný. Jeho projevem je například megasucho na západě USA, které ohrožuje tamní zemědělství.
Dno vyprahlého kalifornského údolí Central Valley se propadá. Příčinou je, že masivní čerpání podzemní vody pro zemědělství i města vede k sesedání půdy. Nová studie Stanfordovy univerzity ukazuje, že toto propadání bude pravděpodobně pokračovat po desetiletí až staletí, i kdyby se pokles spodních vod podařilo zastavit. K zastavení propadů bude třeba, aby se...
Mumifikované ostatky několika malých dětí zmrzlých na sopce v jižním Peru ukrývaly víc než půl tisíciletí informace o jejich posledních dnech. Vědci z nich teď získali nové důkazy o tom, jak Inkové připravovali dětské oběti na smrt.
Čtvrtek 2. června 2022
Počet požárů v brazilském amazonském pralese se v květnu meziročně zdvojnásobil. Brazilský Národní ústav pro výzkum vesmíru (INPE) díky záznamům ze satelitu zachytil na 2300 požárů, což byl nejvyšší květnový údaj za posledních 18 let.
Výzkumy ukazují, že ve vzniku a rozvoji Alzheimerovy choroby hrají značnou roli takzvané ultrajemné částice, které lidé vdechují ze znečištěného ovzduší. Vědci by chtěli více popsat mechanismus jejich účinku, a najít tak metody, které umožní včasnou diagnózu Alzheimerovy a Parkinsonovy choroby a dalších neurodegenerativních onemocnění.
Louka mořské trávy, zaujímající plochu 200 kilometrů čtverečních u západního pobřeží Austrálie, je ve skutečnosti jediná rostlina, která se rozrostla z jednoho semene v průběhu asi 4500 let. Vědci, kteří mořskou trávu z rodu posidonie zkoumali, ji označili za nejrozsáhlejší rostlinu na světě.
Středa 1. června 2022
Předvídat počasí přesněji na delší dobu je i pro moderní meteorologii velmi složité. Výsledky jsou většinou jen přibližné a odrážejí spíše dlouhodobé trendy. Přesto se už základní podoba letošního léta v předpovědích dá zahlédnout.
Paleontologové už desítky let řeší záhadu, kam se v pravěku ztratili z oceánů obří megalodoni, největší žraloci planety. Nový výzkum naznačuje, že na tom mohli mít podíl jejich mnohem menší vzdálení bratranci, moderní žraloci bílí.
Ministerstvo životního prostředí Kazachstánu na konci května oznámilo, že populace ohrožených antilop sajg v zemi přesáhla 1,3 milionu kusů. Podle ekologů je to skvělá zpráva, protože tento druh se v poslední době ztrácel před očima – ohrožují ho hlavně pytláci a nemoci.
V odborném žurnálu Nature vyšla studie týmu českých vědců. Jejich výzkum dokládá u velké části veřejnosti zkreslené představy o názorech lékařů na očkování proti covidu-19. A to pak snižuje ochotu nechat se očkovat. Ačkoli naprostá většina lékařů vakcinaci důvěřuje a podporuje ho, mezi veřejností se rozšířilo přesvědčení, že názory jsou...
Vědci z Botanického ústavu Akademie věd ČR (AV) spolupracují na hledání a výzkumu prospěšných látek z některých polozapomenutých středoevropských bylin. Zajímají je rostliny, které obsahují skupinu látek nazývaných flavonoidy, které vykazují mimo jiné protizánětlivé účinky. Klíčové by mohly být například ožanka nebo komonice.