feed info

115 článků z ČT24 - Věda

V Baltu mohou zkorodovat chemické zbraně z druhé světové války. Vědci varují před ekologickou katastrofou

Dno Baltského moře je zaneřáděno minami, bombami a sudy s chemickými zbraněmi z druhé světové války, které by mohly způsobit ekologickou katastrofu, jelikož časem zkorodují. Napsal to polský list Gazeta Wyborcza. Na různých místech Baltu podle něj může ležet čtyřicet až sto tisíc tun nechtěných připomínek konfliktu, přesné množství je složité odhadnout....

Populaci ohroženého sýčka se nedaří posílit. Ornitologové letos zaznamenali jen 26 mláďat

Pouze 62 mláďat u 26 párů sýčků obecných letos zaznamenali ornitologové v Česku. Je to zhruba stejně jako loni, populaci kriticky ohrožené sovy se stále nedaří posílit, uvedla Česká společnost ornitologická (ČSO). Odborníky také znepokojilo, že téměř v polovině kontrolovaných hnízd našli neoplozená či zastuzená vajíčka. To může být podle nich důsledek...


Středa 10. srpna 2022


Dřív dětem s vrozenou vadou bérce hrozila amputace, dnes chodí. Lékaři v Brně používají novou metodu

Ve fakultní nemocnici v Brně používají revoluční metodu operace dolní končetiny u dětských pacientů s vrozeným pakloubem bérce. Před dvěma lety začali lékaři dětské ortopedie tímto způsobem léčit první pacienty. Metodu převzali od kolegů ze Spojených států, kde ji vyvinuli a použili poprvé. V Brně už úspěšně odoperovali deset pacientů.

Záplavy 2002 způsobily dva extrémní deště. Toto spojení bylo mimořádné v celé střední Evropě, ukazuje analýza

Záplavy v srpnu 2002 způsobila dvojice extrémně silných dešťů. Tyto srážkové události patří mezi desítku největších od konce šedesátých let 20. století. Vyplývá to z nové analýzy vědců z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR (AV). Spojení takto silných srážkových epizod do takzvané sdružené srážkové události bylo za celé zkoumané období ojedinělé...

Pavoukům se možná zdají divoké sny jako lidem, naznačil výzkum

Pavouci při spánku škubají končetinami a pohybují očními sítnicemi. Podle vědců je proto možné, že se jim zdají sny podobně jako lidem. Vyplývá to z nové studie, při níž její autoři pozorovali mláďata pavouků z čeledi skákavkovitých pomocí speciálních kamer a objevili u nich chování podobné takzvané REM fázi spánku, v níž přicházejí sny.

Muži trpí alergiemi častěji než ženy. Český výzkum našel příčinu

Novorození chlapci mají v porovnání s dívkami méně buněk klíčových pro rovnováhu imunitního systému. To je pravděpodobná příčina toho, proč muži trpí častěji alergiemi už v dětském věku. Vyplývá to z výzkumu pupečníkové krve novorozenců, který provedli vědci z Ústavu imunologie a mikrobiologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní...


Úterý 9. srpna 2022


Archeologové odkryli pod Řípem pohřební konstrukci podobnou megalitickým hrobkám

Další takzvanou dlouhou mohylu zkoumají archeologové Západočeské univerzity v Plzni a Univerzity Karlovy u obce Račiněves na Podřipsku. Odkryli hrob významného jedince s lukostřeleckou výbavou z pozdní doby kamenné a konstrukci svědčící o existenci někdejšího dutého prostoru uvnitř mohyly, který sloužil k rituálním aktivitám, jak je to známo u megalitických hrobek v...

Šaman z Francouzské ulice měl nejspíš tmavou pleť a trpěl bolestmi, zjistili antropologové

Šaman z doby lovců mamutů, pohřbený v místech dnešní Francouzské ulice v Brně, za života trpěl silnými bolestmi. Podle antropologického výzkumu je to patrné ze zbytků kostí postižených dlouhodobým zánětem. Nemoc byla chronická, patrně infekčního nebo metabolického původu. Možná to byl právě prožitek bolesti, který muži otevíral cestu k šamanským...

Obří výboj z bouře vynesl do vesmíru rekordní množství energie

Vědci prozkoumali gigantický výboj, který pozorovali při bouřce v Oklahomě v USA. Obrovský blesk neboli jet se uvolnil do výšky nejméně 75 kilometrů směrem do vesmíru – měl asi tisíckrát větší sílu než typický blesk při normální bouřce. Podle autorů studie se zřejmě jednalo o nejsilnější popsaný jev tohoto typu.

Australští vědci popsali 139 nových druhů zvířat. Včetně mravence, který pase housenky

Mezi 139 novými druhy, které v uplynulém roce popsali vědci z australské Organizace pro vědecký a průmyslový výzkum Commonwealthu (CSIRO), je slepý nosatec žijící v jeskyních, mravenec, který chrání housenky jednoho z nejvzácnějších australských motýlů nebo první mnohonožka, která má více než tisíc nohou. Mezi další objevy oficiálně pojmenované a...


Pondělí 8. srpna 2022



Pátek 5. srpna 2022


„Z programu Apollo těží i dnes tisíce vědců,“ říká Harrison Schmitt, jediný vědec, který byl na Měsíci

Americký astronaut Harrison Schmitt je jedním ze čtyř žijících mužů, kteří vstoupili na Měsíc. V jeho případě šlo o výstup v rámci programu Apollo, současně byl jediným vědeckým specialistou ze dvanácti astronautů dosáhnuvších povrchu Měsíce. Po odchodu z NASA se věnoval politické kariéře, koncem roku 1976 byl zvolen na šest let republikánským senátorem za...

Fyzik chtěl upozornit na hoaxy na sítích, místo hvězdy sdílel klobásu

Francouzský vědec Étienne Klein se musel omluvit za falešnou fotografii hvězdy Proxima Centauri. Na Twitter totiž na konci července umístil místo snímku nejbližší hvězdy od Slunce obrázek plátku španělské klobásy chorizo, čímž chtěl upozornit na bezhlavé sdílení neověřených informací na sociálních sítích. Fotku ale sdílely tisíce lidí.

Americké vozítko Curiosity hledá život na Marsu už deset let. Zatím marně

Americké robotické vozítko Curiosity před deseti lety, 6. srpna 2012, přistálo v Galeově kráteru poblíž rovníku Marsu a na planetě od té doby zkoumá povrch a hledá stopy po současném nebo minulém mikrobiálním životě. Během své mise učinil rover několik důležitých objevů. Vědci například na základě rozborů získaných údajů došli k závěru, že existují...