feed info
5,731 článků z ČT24 - Věda
Kontrolovat pandemii koronaviru pomocí mobilních aplikací je možné, říká výzkum z Oxfordu
Vědecký žurnál Science zveřejnil výsledky práce expertů z Oxfordské univerzity, kteří zkoumali, jestli mohou mobilní aplikace zpomalit šíření koronavirové pandemie. Vědci tvrdí, že pokud by se tyto programy rychle rozšířily, mohly by pomoci výrazně zpomalit postup nemoci – zejména v momentech, kdy se začnou pomalu rozvolňovat ta nejpřísnější karanténní...
Pandemie je jako ledovec, udělejme do něj vrt, navrhují vědci. Prymula souhlasí
Několik týmů českých vědců navrhuje, aby se v zemi spustilo plošné testování na nový typ koronaviru. Mělo by podle nich odhalit, jak moc je jím populace promořená. Lékařům i politikům by výsledky plošného testování daly cenné informace, jak proti epidemii dál postupovat. Plošné testování podporuje i náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula.
Plasty vydrží v oceánu víc než tisíc let, ukázal výzkum kostiček dětské stavebnice
Ve světových oceánech plavou miliony malých plastových kostiček známé stavebnice LEGO – a tyto hračky, z nichž se staly škodliviny, nikam v dohledné době nezmizí. Nový výzkum, o kterém informoval zpravodajský server Science Alert, zjistil, že klasickým kostičkám LEGO může trvat 100 až 1300 let, než se v moři zcela rozloží – podle složení plastu a mořských...
Luxus v době pandemie. Sklářství změnila morová rána ve 14. století na dlouho dopředu
Evropě dominovalo do poloviny 14. století sklo benátské/italské provenience. Největší rozkvět typů, variant tvarů, dekorů s používáním skloviny různých barev se vyskytoval mezi posledními desetiletími 13. století, kdy byla výroba přenesena z města Benátky na ostrov Murano, a polovinou 14. století, kdy v Benátkách propukla pandemie moru. Ta ale všechno změnila,...
Koronavirus útočí na důležité buňky v nose, popsali vědci
Nový koronavirus útočí i na důležité buňky v nose. Vědci z americké Harvardovy univerzity tak podle agentury Bloomberg vysvětlují ztrátu čichu a chuti, která patří mezi hlavní příznaky nemoci COVID-19.
Úterý 31. března 2020
Poškození mozku dětem hrozí, i když alkohol pije jen otec, ukázal výzkum
Vědci z Kalifornské univerzity v Riverside studovali, jaký je dopad konzumace alkoholu otci a matkami na jejich potomstvo. Výzkum sice probíhal na laboratorních potkanech, ale výsledky se podle autorů výzkumu dají aplikovat také na člověka.
Proč koronavirová pandemie tak tvrdě dopadla na jih Evropy? Hlavní důvody jsou sociální
Smrtnost nemoci COVID-19 způsobené novým koronavirem je na jihu Evropy mnohem vyšší než kdekoliv jinde na světě. Nejhůře postiženými zeměmi jsou Itálie a Španělsko. Vědci začínají popisovat příčiny: jednou z nejdůležitějších jsou zřejmě užší kontakty mezi generacemi.
Vědci vyvinuli test, který by mohl z krve odhalit přes 50 typů rakoviny
Nově vyvinutý test může v budoucnu pomoci z jediného vzorku krve odhalit více než 50 typů rakoviny ještě před tím, než daný člověk pocítí jakékoli příznaky. Zkoumá totiž v krvi přítomnost volné DNA z bujícího nádoru a pomocí strojové analýzy jejích modifikací dokáže určit nejen to, zda konkrétní pacient trpí rakovinou, ale i to, o jaký typ rakovinného...
Nejnadějnější léky proti COVIDu-19. Testují se jich desítky
Přes veškerou snahu tisícovek vědců na celém světě zatím neexistuje účinný lék proti nemoci COVID-19, kterou způsobuje nový koronavirus. Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) informoval o tom, jaké přípravky jsou v současnosti nejnadějnější.
Chemický odpad by mohly odstranit řasy. Pracují na tom brněnští vědci
Ústav chemie a biochemie Mendelovy univerzity v Brně zkoumá možnosti využití mikrořas k odstranění azobarviv a dalších toxických látek z životního prostředí. Vědci se jako jediní z Česka zapojili do mezinárodního projektu nazvaného Greener, který se orientuje právě na vývoj a praktické využití nástrojů k odstranění toxických látek z vody a půdy.
Pondělí 30. března 2020
Pandemie podle seismografů. Že lidé zůstávají doma, pocítily i přístroje měřící záchvěvy země
Seismometry na mnoha místech planety v uplynulém týdnu zaznamenaly výrazně menší aktivitu, než je běžné. Může za to pandemie koronaviru, respektive karanténní pravidla, jimiž se nyní část obyvatel planety řídí.
Kalmaři v mořských hlubinách využívají složitý „jazyk“ založený na světelných signálech
Kalmar peruánský je v hlubinách oceánů jedním z nejsilnějších predátorů. Tento bezobratlý lovec může měřit až metr a půl, žije v hloubce pod 450 metrů pod hladinou. Nový výzkum ukázal, jak precizní je komunikace kalmarů v oceánských hlubinách. Vědci přirovnávají jejich signalizaci k „jazyku“.
Elon Musk přišel o konkurenta. Společnost OneWeb požádala o bankrotovou ochranu před věřiteli
Společnost OneWeb, která plánovala vytvořit celosvětovou satelitní internetovou síť, požádala ve Spojených státech o bankrotovou ochranu před věřiteli. Firma to oznámila na svých stránkách. Dodala, že chce bankrotového režimu využít k prodeji svých aktivit.
Éra meteorologických družic začala před 60 lety. Umožnily lidstvu předpovídat počasí přesně
Nosná raketa Thor Able, která odstartovala 1. dubna 1960 z kosmodromu na floridském mysu Canaveral, vynesla na oběžnou dráhu družici Tiros 1. Rok po nepříliš úspěšném pokusu Vanguardu 2 se tak konečně podařilo dopravit do vesmíru satelit, který byl schopen sledovat počasí a přenášet obraz na Zemi. První z řady Tirosů nesl na palubě dvě kamery, které snímaly obraz ve...
Šíření koronaviru může souviset se znečištěným ovzduším, ukazuje výzkum
Šíření koronaviru, kterým se po celém světě nakazily už statisíce lidí, může souviset se znečištěním ovzduší. Vyplývá to ze studie publikované italskými vědci, o které informoval list The Economist. Odborníci se domnívají, že virus SARS-CoV-2 se může přenášet i za pomoci prachových částic.
Před deseti lety vědci v CERNu napodobili podmínky panující při Velkém třesku
Velký urychlovač částic LHC, který je ukrytý v podzemí na švýcarsko-francouzské hranici, pomáhá vědcům odkrývat tajemství vesmíru. Už krátce po jeho spuštění 30. března 2010 fyzikové z Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) dosáhli prvního velkého úspěchu. Podařilo se jim srazit protonové paprsky a napodobit tak – byť jen ve velmi malém měřítku –...
Sobota 28. března 2020
Pro karanténu platí stejná pravidla jako pro život na oběžné dráze, popsal astronaut Feustel
V izolaci a karanténě je v současné době více než miliarda lidí na celé Zemi. Jak zvládnout osamělost, prozradil americký astronaut Andrew Feustel, bývalý velitel Mezinárodní vesmírné stanice, v exkluzivním rozhovoru s Danielem Stachem.
60 minut potmě pro planetu. Po celém světě zhasínají světla, v Česku potrvá Hodina Země do 21:30
„Klima už jsme změnili, teď se pojďme změnit my.“ Motto letošního ročníku Hodiny Země míří do vlastních řad. Organizátoři akce světových rozměrů vyzývají, abychom si stanovili konkrétní závazek pro snížení svého dopadu na klima. V závislosti na časovém pásmu s se světla symbolicky zhasínají po celém světě. Šedesátiminutovku bez světel má za sebou...
Za mřížemi si tajně vyrobili plamenomet i vlastní alkohol. Největší vězeňská vzpoura v dějinách země trvala dva týdny
Cepy, sekery i plamenomet – těmito zbraněmi před třiceti lety vězni v Leopoldově útočili proti bezpečnostním složkám. Při největší vězeňské vzpouře v Československu měli trestanci věznici pod kontrolou celé dva týdny. Ministerstvo vnitra proti nim muselo 28. března 1990 nasadit obrněné transportéry, vrtulníky a více než dva tisíce mužů. Vůdce vzpoury se za...
Pátek 27. března 2020
Rutina, cvičení a chuť zkoušet něco nového. Astronauti i experti na izolaci radí, jak přečkat karanténu
Kvůli koronaviru se ocitly v nedobrovolné izolaci stovky milionů lidí, kteří se nyní musí vyrovnat s tím, jak dočasně žít bez osobního kontaktu. Rady ostatním proto nabízejí představitelé profesí zvyklých na osamění, od posádek ponorek po astronauty. Řešení nabídla i Evropská kosmická agentura (ESA), která přes internet odvysílala pětihodinový program Vesmír...
Stav Čecha léčeného remdesivirem se výrazně zlepšuje, oznámila nemocnice
Stav pacienta s COVID-19, kterému lékaři ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze (VFN) tři dny podávají experimentální lék remdesivir, se výrazně zlepšil. Muž, kterého nemocnice přijímala se selháním plic, mohl být odpojen od přístroje ECMO, který zajišťuje mimotělní okysličování krve. Ředitel VFN David Feltl nicméně novinářům na odpoledním briefingu řekl,...
Italští experti uvažují o exhumaci těl zemřelých v prosinci. Virus se podle nich do země mohl dostat už vloni
Italští vědci zkoumají, zda se koronavirus nedostal do Itálie mnohem dříve, než se dosud předpokládalo. V Lombardii, kde nyní denně umírají stovky lidí s nemocí COVID-19, totiž zdravotníci loni na podzim zaznamenali neobvykle vysoký počet pacientů se zápalem plic a příznaky chřipky. To by podle nich mohlo naznačovat, že koronavirus se možná nepozorovaně šířil...
Australský Velký bariérový útes po letošním horkém létě opět vybledl
Letecké snímky ukázaly, že australský Velký bariérový útes, největší korálový útes světa, po letošním horkém australském létě opět vybledl. Ztráta barvy signalizuje uhynutí korálů, na vině jsou nejspíše únorové vysoké teploty mořské vody. V posledních pěti letech je to již potřetí, kdy k takovému rozsáhlému poškození útesu došlo, píše BBC.
Čtvrtek 26. března 2020
Inteligentní karanténa bude založená na datech z mobilů a platebních karet
Ministerstvo zdravotnictví využije údaje o poloze osob s potvrzenou nákazou novým koronavirem – použije na to data z jejich mobilů a platebních karet. Chce tak zrychlit trasování nakažených a zachytit až osmdesát procent nových případů.
Méně letadel na obloze znamená problém pro meteorology. Chybí jim data o počasí
Jednou z nejviditelnějších součástí koronavirové pandemie jsou zrušené lety. Aby se omezilo šíření viru, velká část států zavedla zákazy dopravy – kvůli tomu létá výrazně méně letadel. To má dopad i na schopnost předpovídat počasí.