Starověké řecko-egyptské parfémy nebyly jen vůně, byly to hlavně léky a využívaly se při aromaterapii. A kdo si představuje flakony s rozprašovači, jaké známe dnes, ten se mýlí. Byla to často hustá a lepivá hmota. Vědecký tým při Akademii věd se teď snaží stejné starověké parfémy znovu vyrobit.

Likvidaci českého skautingu zažil jeho náčelník Rudolf Plajner třikrát. Poprvé jej zakázali nacisté, následně dvakrát komunistický režim. Plajnerovo potýkání se s totalitními režimy přiblížil v pořadu Portréty publicista Pavel Hlavatý.

Vědci v Rakousku požádali obyvatele o spolupráci při hledání částí meteoritu, který v pátek na několik vteřin jasně ozářil oblohu mimo jiné i nad Českou republikou a dopadl nejspíše do údolí řeky Drávy v rakouské spolkové zemi Korutany. Uvedla to v sobotu agentura APA.

Až vás rodiče zase jednou pošlou utřít prach, vězte, že to není jen tak nějaká špína. Možná vás už někdy při úklidu napadlo, odkud se prach bere.

Letošní červen byl pro lovce bouří jeden z nejzajímavějších měsíců vůbec. Několikrát vyjížděli fotit zlověstně vypadající mračna do různých koutů Česka. Jejich práce pomáhá meteorologům a dalším vědcům lépe pochopit současné projevy extrémního počasí. Jedním z nich bylo i tornádo, které přesně před rokem vzalo život šesti lidem. Zničilo více než...

Přesně čtyřicet let v pátek uplynulo od jedné z nejnebezpečnějších událostí ve světové letecké dopravě. Letu číslo 009 britské společnosti British Airways tehdy nad mořem mezi Indonésii a Austrálií přestaly fungovat všechny čtyři motory. Na palubě v tu chvíli bylo přes 260 lidí. Přesto má tenhle příběh šťastný konec.

Titul Ropák roku 2021 udělili ekologičtí aktivisté bývalému ministrovi životního prostředí Richardu Brabcovi (ANO). Zelenou perlu za antiekologický výrok má Pynelopi Cimprichová, místopředsedkyně hnutí Švýcarská demokracie. Jde o první ženu, která tuto cenu získala. Na tiskové konferenci o tom v pátek informoval Miroslav Patrik ze spolku Děti Země, který anketu...

Počty případů onemocnění covid-19 znovu rostou, od pondělí přesáhl denní počet odhalených případů pokaždé šest stovek. Vedle covidu se ale už prosazují i další infekce. U dětí jsou to například plané neštovice, které v pandemii ustoupily do pozadí.

Stovky milionů nejrůznějších objektů, jako jsou nefunkční družice, horní stupně raket, tříšť miniaturních úlomků nebo třeba astronautova rukavice, se obří rychlostí řítí oběžnou dráhou Země. Loni v listopadu – nejen v souvislosti s vesmírným odpadem – pobouřil svět ruský sestřel vysloužilé družice Kosmos 1408. Následkem byly tisíce nových úlomků,...

Tropy v červnu. Teplotní rekordy padají ve světě i u nás. Co by měl stát dělat? Proč Česko podle soudu nedělá dost? A potřebujeme ministerstvo pro klima?

Jak daleko jsme od toho, abychom mohli zbavit své potomky dědičných nemocí genetickým zásahem? Hostem Osobnosti Plus byl biolog, bioetik a genetik Jaroslav Petr, podle kterého už se k tomu pomalu blížíme. „Zažíváme revoluční čas, i když si to laická veřejnost asi neuvědomuje,“ říká.

Zatím neznámí špioni úspěšně sledovali, kdo se pohybuje po přísně střežených izraelských vojenských základnách. Nepotřebovali k tomu ani drony, ani špionážní družice. Stačila jedna obyčejná mobilní aplikace, kterou mají lidé běžně ve svém mobilu.

Příjmení Masaryk patřilo v období prvorepublikového Československa k velmi obdivovaným. Nejvíc byl uctíván zakladatel státu Tomáš Garrigue Masaryk. Už jen to, že mu lid říkal „tatíček“ leccos naznačuje. Syn Jan se od otce velmi odlišoval, ale populární byl také. Jeho nečekaná smrt se stala mezníkem ve vývoji státu – a společnost rozděluje dodnes.

Velké množství zemního plynu se bez nejmenšího užitku spaluje při těžbě uhlí a ropy. Jasně zářivý plamen nad vrty zároveň významně přispívá ke globálnímu oteplování. Pro zpracování současnými technologiemi je ale zemního plynu na jednom místě málo, a tak se hledají nová řešení. Na jednom pracují i čeští vědci, když objevili metodu, jak přeměnit tento...

Historie se opakuje. Davy uprchlíků překračují hranice a míří do nejistoty. Co je asi čeká? Je dost těch, kteří odmítají přijímat hladové krky s otevřenou náručí. Budou se moci někdy vrátit do svých domovů? Situace, kterou zažíváme dnes, a není nám cizí.

V Lidicích našli dosud neznámé deníky Emílie Rohlové. Začala je psát po válce, když se vrátila z koncentračního tábora. Během vypálení vesnice v noci z 9. na 10. června 1942 jí nacisté u Horákova statku zastřelili manžela, její matku později zavraždili v Osvětimi. Deníky adresovala své osmileté dceři Božence a doufala, že se s ní znovu setká. Malou Boženku ale...

Husám Akúlí si pamatuje na místo u jezera Sáva, kam se jeho dvě dcery chodily brouzdat ve vodě. Chodí tam stále, ale už dva roky má pod nohama jenom suchou zem. Jezero, které nemá žádný přítok a napájí se z Eufratu systémem podzemních puklin, letos poprvé za svou staletou historii vyschlo. Důvodem, proč jsou teď na místě někdejších azurových vod saliny, jsou...

Po nacistické okupaci Československa se takřka neprodleně začaly formovat odbojové skupiny – také řada mužů odcházela za dramatických okolností do exilu a vstupovala do zahraničních armád. Pomáhali i krajané doslova na všech světadílech.

Před 80 lety, 19. června 1942, popravili nacisté někdejšího předsedu protektorátní vlády Aloise Eliáše. V ten samý den porodila v porodnici gestapa první z lidických žen a gestapo pokračovalo v pronásledování a zatýkání členů domácího odboje.

V rakouské spolkové zemi Burgenland utekli ze zoologické zahrady dikobrazi. Po bezmála čtrnáctidenním pátrání byl ze šestice uprchlíků nalezen pouze jeden, informovala v neděli agentura APA.

Vlaštovčím samičkám imponují starší samečci – zřejmě proto, že mají větší zkušenosti se sváděním. Nejen vlaštovčí svádění, ale také nevěru nebo porovnávání kvality mláďat zkoumají přes deset let vědci ve vytipovaných oblastech jižních Čech.

Alfons Mucha, Edvard Beneš, Milan Rastislav Štefánik, Antonín Švehla, Alois Rašín, František Křižík, Josef Skupa, Zdeněk Štěpánek, bratři Čapkové, Jan Masaryk a mnoho dalších, které také jistě znáte. To byli svobodní zednáři. Jejich společenství je stále pro mnohé tajemným a rojí se kolem něj řada fantaskních teorií. Pravda je o mnoho prostší. U nás se jim...

Hmyzu v poslední době ubývá, přírodovědci proto hledají různé způsoby, jak to změnit. Jednou z možností je například zakládání takzvaných motýlích luk. Jedna taková teď vznikla ve Slavkovském lese, chráněné krajinné oblasti v údolí Pramenského potoka nedaleko obce Mnichov.

Před osmdesáti lety se odehrával v pražském kostele svatých Cyrila a Metoděje boj mezi gestapem a parašutisty, kteří se do té doby ukrývali v kryptě chrámu. Speciál Radiožurnálu se bude postupně věnovat každému ze sedmi československých parašutistů a také statečným ženám a mužům, kteří jim pomáhali. Server iROZHLAS bude historickou rekonstrukci sledovat v online...