Projekt NANOGrav detailně pozoruje vybrané pulzary v Mléčné dráze a hledá v jejich zběsilé blikání nenápadné odchylky. Ty by měly být projevem gravitačního šepotu vesmíru, který jako bezbřehý oceán omývá všechny objekty ve vesmíru. Něco opravdu našli, ale ještě bude nutné potvrdit, jestli je to jackpot.

…Aneb Fascinující objev stop napřimujícího se krále dinosaurů

Koronaviry nás zaskočily, ale nakonec se s nimi vypořádáme. To ale neznamená, že bychom měli viry pustit z hlavy. V netopýrech i v jiných tvorech neustále běží nemilosrdná evoluce, která kdykoliv může vymyslet nové vražedné překvapení, před nímž budu koronaviry blednout závistí. Nedávno vzniklý virus Nipah zabije až 75 procent nakažených. Naštěstí se...

V neonové mlhovině IRAS 00500+6713 sedí objekt J005311, který vznikl srážkou bílých trpaslíků. Selhala jim roznětka a neodpálili se jako supernova. Namísto toho vznikl žhavý, zářivý, rychle rotující, hodně magnetický a divoce zvracející spletenec, který se v astronomicky dohledné době zhroutí do neutronové hvězdy.

…aneb Pár vět o biomechanice vládců druhohor

„Může mlíko působit jako protied? Můj děda mi vyprávěl, že když pracoval v chemičce, fasovali půllitr mlíka denně jako prevenci proti otravě. Mohlo to fungovat?“

Rekapitulace života na Krétě střední a pozdní doby bronzové, teď už ne chronologicky, ale podle zajímavých témat a pěkných předmětů.

Uhlí je teď za zenitem. Ve světě je spousta uhelných dolů, ale poptávka po uhlí se postupně rozplývá. Nový, snadný a relativně levný postup výroby vysoce ceněného nanografitu, který má dnes široké využití, nabízí alternativní využití uhlí, které by mohlo být zajímavé i v našich končinách.

V mladičkém vesmíru pozorujeme supermasivní černé díry. Jak se tam ale mohly objevit tak rychle? Řešením by mohla být supersymetrická gravitina, která by zvládla vytvořit zárodky černých děr ve žhavém vesmíru, ještě před vznikem hvězd, díky svým unikátním vlastnostem. Gravitina jsou ovšem hypotetická, a to hned dvojnásobně.

Už by to chtělo nějaké vesmírné základny. Měsíc je už nejspíš hotová věc. Na Mars asi také dojde, snad ještě za našich životů. Ale co dál? Jako jeden ze slibných světů se nabízí trpasličí planeta Ceres, která již hraje roli první pořádné lidské vesmírné kolonie v seriálu s příznačným, názvem Expanse.

…aneb Další číselné ohlédnutí za uplynulým rokem v dinosauří paleontologii

Čína si stále drží přední pozici ve vývoji kvantové komunikace. Nedávno jako první na světě zprovoznili prakticky využívanou kvantovou komunikační síť. Zahrnuje pozemní i satelitní přenos a propojuje více než 150 uživatelů, mezi nimiž jsou banky, poskytovatelé energie nebo úřady.

V roce 2020 začal fungovat již sedmý typ reaktoru III. generace, čínský reaktor Hualong One. Rusko a Jižní Korea spustily první své bloky III, generace mimo svého území. Ruský reaktor VVER1200 se rozběhl v Bělorusku a jihokorejský APR1400 v Spojených arabských emirátech. Čína dokončuje blok Hualong One v Pákistánu. První zkušenost z provozu bloků III. generace...

Červení trpaslíci očividně často odpalují intenzivní hvězdné erupce. Ty nepochybně zasahují planety v obyvatelných zónách, kterých je podle všeho spousta. Otázkou je, jestli to vylučuje přítomnost života na takových planetách. Podle nové analýzy chemie atmosfér planet červených trpaslíků to nemusí být tak hrozné.

…Aneb Jak velkou lebku měli obří karcharodontosauridi?

Vezměte 350 atomů ytterbia-171, entanglujte je laserovým paprskem a dalším paprskem můžete měřit čas. Hodiny s kvantově provázanými atomy by se za celou dobu existence našeho vesmíru nezpozdily ani o 100 milisekund. Vědci rozmanitých profesí si je už přejí k příštím Vánocům.