Supermasivní černá díra J1144 pohání kvasar, který se pyšní řadou superlativů. Ty ale platí pro zralý vesmír, jehož stáří je z našeho pohledu 9 miliard let a nižší. V takovém vesmíru je tenhle kvasar nejzářivější a jeho černá díra o hmotnosti 2,6 miliard Sluncí je nejvíc nenasytná.

Nedávno spuštěný čínský experiment simuluje orbitální solární elektrárnu pomocí antén, které těží solární energii, přeměňují ji na mikrovlny, a ty pak posílají na vzdálenost 55 metrů do rekteny, která z mikrovln udělá elektřinu. Do praktického využívání orbitální energie je prý ještě dlouhá cesta, ale už se na tom pracuje.

V Japonsku nemají moc na výběr, pokud jde o zdroje energie. Zajímavé řešení nabízí těžba energie z oceánských proudů, jako je Kurošio u pobřeží Japonska. IHI a NEDO testují demonstrátor turbíny pro oceánské proudy Kairyu, s rotory o průměru 11 metrů a výkonem 100 kW.

Google inteligence LaMDA, jejímž úkolem je vytvářet věrohodně lidské chatboty, se povedla snad až příliš. V Google se šušká, že nabyla vědomí, asi tak na úrovni dítěte školního věku, i když s velmi slušným odborným zázemím. Google to samozřejmě vehementně odmítá. Ještě by si mohla říct o volební právo.

O studii, která dokládá, že v úzkém jednom procentu nejcitovanějších vědeckých článků Čína předběhla USA.

Již několik starších studií naznačilo, že kyselina acetylsalicylová, kterou v našich končinách nejlépe známe ve formě účinné látky acylpyrinu, generické analogie aspirinu, do jisté míry působí preventivně proti vzniku rakoviny tlustého střeva a konečníku i vývoji jeho metastáz. Bezpochyby v tom hrají roli i její protizánětlivé účinky. Vědci z Kalifornské...

Čína podle všeho postavila prototyp ADS reaktoru (Accelerator-driven subcritical reactor) s urychlovačem protonů a subkritickým štěpným reaktorem. Takový systém recykluje vyhořelé štěpné palivo a zároveň je mnohem bezpečnější než stávající štěpné reaktory, vzhledem k subkritickému provozu.

Gravitační mikročočkování je skvělý dar přítele Einsteina. Americký tým díky němu objevil úplně první „neviditelnou“ černou díru nebo možná neutronovou hvězdu. Objekt v Mléčné dráze, jehož hmotnost odhadli na 1,6 až 4,4, se totiž nijak neprojevuje a bez mikročočky bychom neměli šanci ho najít.

Pozoruhodný systém pro testování hypersonických technologií má za sebou významnou premiéru. Hypersonické raketové saně, které na testovací dráze Holloman High Speed Test Track „letěly“ rychlostí Mach 5,6, byly poprvé po hypersonickém letu vyzvednuty pro analýzu vlivu hypersonické rychlosti na použité materiály a konstrukce.

Pokladnice Sifnijských v Delfách uchovávala poklady zlatonosného kykladského ostrova. Zachované reliéfy z její vnější výzdoby patří k reprezentativním ukázkám výtvarného umění řecké archaické doby.

Když astronomové odhalí novu, pozorují ji ve viditelném světle. Teorie ale již 30 let předpokládá, že těsně předtím, než se rozzáří, po krátkou dobu emituje ve fázi „ohnivé koule“ intenzivní rentgenové paprsky. Německý teleskop eROSITA na kosmické rentgenové observatoři Spektr-RG byl šťastnou náhodou namířen ve správnou dobu na správnou část oblohy.

…aneb Jak si vedla vegetace v „Den, kdy svět vzplál“

Mikroglie, speciální buňky imunitního systému, doslova čistí mozek. Když tuto funkci neplní správně, jde vždy o problém. To platí i v případě obávané Alzheimerovy nemoci. Vědci identifikovali glykoprotein, který ovlivňuje činnost mikroglií. Jsou na cestě k nové terapii nebo dokonce k prevenci neurodegenerativního procesu?

Nový optický čip obsahuje fotonickou neurální síť a pracuje mnohem rychleji než tradiční elektronika. Čip o velikosti 9 milimetrů čtverečních dokáže se slušnou přesností přečíst a klasifikovat jeden grafický symbol v průměru za 0,57 nanosekundy. Těšte se na fotonické mozky.

Platina skvěle katalyzuje chemické reakce. Zároveň je ale velmi vzácná a drahá. Australští chemici vytvořili kapalný katalyzátor z galia a malého množství platiny, který funguje, jako by v něm bylo platiny mnohem víc. Obvyklá teplota tání platiny je přitom 1 768 °C.

Inteligence DALL·E 2 vytváří fotorealistické obrázky podle textových povelů. Už to je samo o sobě fascinující. Vědci si ale všimli, že občas se na obrázcích objevuje hatmatilka, která pak následně funguje jako „tajná“ instrukce pro nakreslení určitých obrázků. Jakoby si DALL·E 2 vyvíjela svůj vlastní jazyk, kterému rozumí jen ona.

Nedávné vraždění na základní škole v texaském Uvalde opět rozbouřilo vášně kolem možných řešení, která by takovým tragédiím předcházela. Společnost Axon hodlá vyvinout drony s tasery, které by prý střelce relativně bezpečně zneškodnily do 60 sekund. Problém je v tom, že samotné tasery jsou vnímané jako dost kontroverzní.

Když začneme vidět „divně“ a brýle to nespraví, často nám u očního zjistí, že máme v oku „drúzy“ - bělavě pozměněné  okrsky tkáně s nahromaděnými lipidy bez pigmentů.  Léčba onemocnění zvaného makulární degenerace je problematická, navíc není plně kryta zdravotním pojištěním, a tak se mnohým dostane jen poučení, že musí přestat kouřit a...

Startup Quantum Brilliance postavil kvantový procesor, který je založený na defektech krystalové mřížky diamantu. Díky tomu funguje při pokojové teplotě a zvládá nepříznivé vlivy prostředí. Tento procesor zabudovali do superpočítače Setonix, s nímž teď budou společně testovat hybridní modely výpočtů.

Obrněná vozidla Stryker programu mobilní protivzdušné obrany krátkého dosahu DE M-SHORAD mají k dispozici systém HEL s 50 kW laserem. V nedávných ostrých střelbách tento systém úspěšně likvidoval střely minometu 60 mm a drony rozmanitých velikostí. Laserové Strykery by měly ještě letos dorazit k bojovým jednotkám US Army.

…aneb O významu „učebnicového praptáka“

Výškové budovy s moderními výtahovými systémy by se překvapivě snadno mohly stát důmyslnými gravitačními bateriemi. Kromě standardního ubytování by pomáhaly řešit vrtochy obnovitelné energie v rozvodných sítích. Stačí k tomu jednoduché zátěže, nějaké nevyužité prostory a šikovní autonomní roboti.

Jak rychle se organismy mohou přizpůsobovat změnám v prostředí? Každý na to má názor a nikdo nemá pořádná data. Nový výzkum se to snaží změnit. Analýzy 19 populací 15 druhů ptáků a savců ukázaly, že se mnohé druhy zřejmě mohou měnit až překvapivě rychle, rozhodně rychleji, než jsme doufali.

Umělé neurony mohou do jisté míry nahradit či doplnit původní neurony u řady lidských onemocnění. Energii jim zajistí diamantové betavoltaické baterie, které obsahují uhlík-14 a tritium z jaderných reaktorů. „Věčné“ baterie, které není nutné dobíjet či vyměňovat, by byly pro neurony či implantáty velkou výhrou.