…aneb Pár vět o velmi zajímavém objevu

Blížíme se k impozantnímu technologickému průlomu. Až v Austrálii v dubnu 2024 spustí neuromorfní superpočítač DeepSouth, postavený jako impulzní neurální síť SNN, stane se prvním strojem, jehož výkon bude odpovídat odhadovaným 228 bilionům synaptických operací za sekundu lidského mozku.

Americká protiraketová obrana MDA zvládla významný test FTG-12 na jedničku. Cvičný balistický cíl typu Intermediate Range Ballistic Missile (IRBM), vypuštěný z letounu nad Havajskými ostrovy, byl úspěšně zasažen interceptorem Exoatmospheric Kill Vehicle (EKV), vyneseným raketou v nové konfiguraci. Srážka v hypersonické rychlosti zařídila zbytek.

Nuž, není to převratný objev. Na tuto možnou souvislost poukázala řada studií. Australští vědci je analyzovali, aby odhalili upřesňující informace i otázky, na které je potřebné hledat odpovědi.

Kupa galaxií ve Vlasech Bereniky ukrývá přízračné monstrum. Je to masivní hvězdný proud, největší co známe, který teče od nikud do nikam. Sotva rozlišitelný se tam jen tak vznáší a provokuje astronomy. Působí nesmyslně, ale simulace Illustris-TNG50 potvrzuje, že se takové věci mohou ve vesmíru vyskytovat, byť velmi vzácně.

Po dlouhých staletích úsilí, od mágů a alchymistů až po moderní vědce, se lidstvu plní sen. Konečně můžeme víceméně číst myšlenky. Stačí k tomu neinvazní zařízení pro záznam elektroencefalogramu (EEG) a šikovná inteligence, důkladně vycvičená na velkém množství dat EEG. Dávejte si pozor, na co myslíte.

Kdy se objeví čip s lidskou mozkovou tkání? Vsadili byste si na pět, deset nebo padesát let? Prohrajete. Už se stalo. Brainoware dělá rezervoárové výpočty s organoidem lidské mozkové tkáně, připojeným na soustavu elektrod. Zdatně rozeznává lidskou řeč. Ani si teď nepředstavíme, co všechno z toho vzejde. Je to fantastické a zneklidňující zároveň.

Před dvěma dny na Oslu vyšel článek o Hubbleově konstantě, jejíž hodnota, ač by měla být pro celý kosmický prostor v jistém čase stejná, se liší v závislosti od měření v bližším nebo vzdálenějším vesmíru. Možným řešením tohoto nesouladu je MOND – MOdifikovaná Newtonovská Dynamika, jejíž významným zastáncem je i prof. Pavel Kroupa.

Budoucí vesmírné základny a výkonné kosmické lodě směřující do hlubin Sluneční soustavy budou potřebovat výkonný zdroj energie. Mohl by to být kompaktní štěpný Space Micro-Reactor na pokročilé jaderné palivo TRISO, který vyvíjí Rolls-Royce. Na Měsíc by měl letět počátkem příštího desetiletí.

Jak chápal proměny světa třetí scholarcha stoické školy. Nejstarší předloha pojmu přírodní zákon, objev proměn forem energie. Exemplární věda i exemplární pavěda pod jednou střechou.

Microsoft spojil síly se Siemensem a vyvinuli „kopilota,“ generativní inteligenci, která s využitím technologie Microsoft Teams sofistikovaně propojuje tvůrce designu s ekonomy a lidmi ve výrobě. Siemens Industrial Copilot dramaticky zrychluje vytváření, optimalizování a testování programů a postupů pro výrobní linky.

Nejnepochopitelnější na vesmíru je to, že je pochopitelný. Albert Einstein, Fyzika a realita (1936)

Nové DNA strojky o velikosti 100 nanometrů dovedou vyrábět své kopie z kusů DNA, které získají v prostředí. Má to ale řadu obrovských háčků. Například, k výrobě je nezbytné UV záření a kusy DNA musejí být předem připravené, s přesně danou sekvencí nukleotidů. Gray goo apokalypsa Erica Drexlera zatím není na pořadu dne.

K výpočtu Hubbleovy konstanty, která charakterizuje rychlost expanze kosmického prostoru, vedou tři nezávislé cesty. Každá však směřuje k jiné hodnotě. Rozdíly se astronomům jeví příliš velké na to, aby mohlo jít o chyby měření, a mluví proto o problému, rozporu či hádance, jež je vzrušující výzvou.

Obecná teorie relativity předpovídá, že působení gravitační síly nezávisí na tom, o jakou hmotu jde, ale čistě na její hmotnosti. Přesto existují hypotézy, že v případě gravitační interakce mezi hmotou a antihmotou by tomu mohlo být jinak. Že by se hmota a antihmota mohly dokonce odpuzovat. Nemáme makroskopická tělesa z antihmoty, a jen na antičásticích se pohyb...

Nejtěžší chemické prvky ve vesmíru, pokud víme, vyrábějí neutronové hvězdy během svého zrodu, zániku či srážky. Nový výzkum ukazuje, že v jejich výhni mohou vznikat opravdu extrémně těžké prvky, přinejmenším s nukleonovým číslem 260, což zhruba odpovídá lawrenciu. Něco takového jsme zatím nenašli nikde kromě fyzikálních experimentů.

…aneb Kolik druhů neptačích dinosaurů známe ze souvrství Hell Creek

Nová technologie Twin Technology Solar System (TTSS) spojuje dva různé systémy pro těžbu energie do jediného. Solární věž získává energii ze stoupajícího ohřátého vzduchu, zatímco chladící věže se spodním tahem ji těží z klesajícího ochlazeného vzduchu. TTSS nejlépe funguje na poušti, ale zároveň potřebuje k provozu vodu, což je nemilá komplikace.

Vhodné elektrické pole může otevřít póry do živé buňky, jimiž projdou dovnitř velké molekuly, včetně kusů řetězců DNA. Laboratorní experiment prokázal, že paúhoř elektrický dokáže tímto způsobem protlačit DNA z okolního prostředí do těla nějakého organismu. Je to zdatný genetický inženýr.

Obecná relativita a kvantová mechanika jsou stále jako voda a oheň. Britský fyzik Jonathan Oppenheim s kolegy se snaží nesmiřitelné teorie spojit nikoliv krocením časoprostoru, jak je obvyklé, ale krocením kvantových podivností. Stačí extrémně přesně sledovat hmotnost vhodných objektů a budeme mít jasno.

Je to dron s tryskovým pohonem nebo raketa s křídly? Roadrunner od společnosti Anduril Industries je vlastně obojí. Představuje novou kategorii autonomních zařízení. Může sloužit jako všestranný dron anebo ve variantě Roadrunner-M jako interceptor protivzdušné obrany, který může zasahovat proti letounům, raketám i dronům.

Linie vedoucí k dnešním savcům strávily téměř dvě třetiny celkové doby své existence s nepříliš sympatickými druhohorními dinosaury. Podle nové hypotézy molekulárního biogerontologa de Magalhaese to mohlo vést ke ztrátě dlouhověkosti a s ní spojených genů a molekulárních mechanismů.

Striktně vzato nejde o fulleren, protože tímto pojmem označujeme speciální uhlíkové nanostruktury. Jenže čínským vědcům se nyní podařilo syntetizovat materiál, v němž objevili shluky se strukturou podobnou menším fullerenovým míčkům. Každý je však tvořen 33 atomy antimonu, zlata a draslíku.

Pozoruhodné Xenoboty mají důstojné nástupce v podobě Anthrobotů. Tito mnohobuněční bioboti nabízejí fascinující možnosti v praktických aplikacích i ve výzkumu. Přeprogramováním buněčných interakcí se lidské tělo stává oživlou stavebnicí LEGO. Co si postavíme příště?