V naší přírodě se vyskytují stovky živočišných a rostlinných druhů, které nejsou původní a pronikly k nám odjinud. Mezi nimi je i několik desítek druhů měkkýšů, o kterých v rozhovoru mluví hovoří malakoložka Lucie Juřičková. AUDIO (14:04)

V novozélandských umělých líhních se začátkem roku narodilo už tisící mládě ptáka kivi. Podle vědců je tak naděje, že tento nelétavý unikát přežije i do dalších desetiletí.

V mozku amerických pěvců strnadců mokřadních (Melospiza georgiana) se při poslechu zpěvu jiného strnadce aktivují stejné neutrony, jako když pták sám zpívá. "Zrcadlení" v neuronech pomáhá ptákům při zapamatování složitého nápěvu i při vzájemných pěveckých soubojích.

Netopýři rezaví často tráví den v dutinách stromů. Ostatní k sobě zvou ultrazvukovou pozvánkou.

Vědci vídeňské univerzity Uni Wien si vzali za cíl zkoumat pandu velkou a zabývat se zvukovou stránkou její komunikace. Jen několik měsíců starý medvídek Fu Long - Šťastný drak - je již od svých první dnů odposloucháván. Pozornost vědců se zaměří na výzkum komunikace matky a mláděte. Otázkou je, jaké zvuky jsou v komunikaci obzvláště důležité a jakými zvuky...

Hadí jedy představují komplikované směsi různých proteinů a peptidů. Jejich složení vědci až dosud určovali chemickými metodami nebo klonováním jednotlivých genů. Málo zastoupené složky jedů proto mohly unikat jejich pozornosti.

Antarktičtí tuleni Weddelovi vydrží pod vodou více než 90 minut v naprosto čilém stavu. S hypoxií (sníženým množstvím kyslíku ve tkáních organismu) nemají problémy ani další druhy mořských savců - například delfíni, velryby a mořské vydry.

Zcela neznámá obří krysa a miniaturní vakoplch - to jsou úlovky expedice zoologů do "ztraceného světa" v pohoří Papuy-Nové Guiney.

Emise oxidu uhličitého nemají na svědomí jen zahřívání planety, ale také změnu chemie oceánů, což se může korálovým útesům stát osudným.

Před pár lety zoologové v Kalifornii objevili nový, velice bizarní rod mořských červů. Jeho příslušníci postrádají oči, ústa i žaludek a žijí v symbióze s bakteriemi, které jim pomáhají trávit tuk z velrybích kostí.

Záznamy z meteorologických stanic již dříve ukázaly, že v letech 1920 až 1940 v Grónsku došlo k oteplení, srovnatelnému se současnou situací. Až dosud ovšem chyběly poznatky o tom, jak tato změna klimatu ovlivnila grónské ledovce.

Geologický průzkum mořského dna v polárních oblastech pokrytých ledem je komplikovaná záležitost. Tým ruských odborníků ovšem zjistil, že jako sběratele vzorků dna může směle "zaměstnat" určitý druh ryb.

Někteří pavouci křižáci (Argiope) jsou skuteční Picassové světa bezobratlých. Ve svých sítích vyplétají dokonalé vzory do podoby spirál a klikatých čar.

Jak se v přírodě daří zvířatům, která se do ní vrátila po delším pobytu v některé ze záchranných stanic? Na to se pokouší najít odpověď projekt, o kterém hovoří koordinátorka Národní sítě záchranných stanic Zdeňka Nezmeškalová. AUDIO (13:02)

Australští hadi smrtonošové (Acanthophis) patří k nejjedovanějším hadům na světě. Přesto se během evoluce museli naučit značné trpělivosti.

Přítomnost větru registruje každý. Ne všichni by však asi byli schopni vysvětlit, proč vlastně fouká, proč pokaždé odjinud, proč je někdy vítr sotva znatelný a jindy láme stromy... Na tyto otázky (ale také na řadu dalších) odpovídá meteorolog Martin Novák. AUDIO (17:32)

Plody kaštanovníku jedlého (Castanea sativa) jsou klasickou zimní pochoutkou. Člověk je ovšem využívá údajně už od neolitu - ať už jako potravu, léčivo nebo jako krmivo pro hospodářská zvířata.

Aleutské ostrovy tvoří asi 1900 kilometrů dlouhý řetězec ostrovů a ostrůvků na hranici mezi Beringovým mořem a Pacifikem. Zdejší podmořský život dva roky zkoumali odborníci z Aljašské univerzity ve Fairbainksu, kteří pod vodou strávili více než 300 hodin.

Geneticky modifikované myši dokážou ve šlapacím kole uběhnout až šest kilometrů a jejich rychlost přitom dosahuje úctyhodných 1,2 kilometrů v hodině. Myší atleti se tak mohou směle srovnávat se špičkovými lidskými sportovci, například s cyklistou Lancem Armstrongem.

V poslední části seriálu o největších zoologických objevech posledních let Jan Hošek pohovoří o případu dvou tajemných zvířat, která na sebe nedávno soustředila pozornost vědců... AUDIO (11:39)

V pátek 26.října byla v Praze představena zpráva OSN o stavu životního prostředí - Global Environmental Outlook 4 neboli - GEO4. Jaký je tedy stav našeho světa? A lze něco takového vůbec objektivně stanovit?

V nejnovějším čísle časopisu Živa se mimo jiné dozvíte, zda rybáři právem považují kormorány za své úhlavní nepřítele. Článek z Živy na toto téma doplňujeme rozhovorem s jedním z jeho spoluautorů.

Kontaminace vod složkami mýdla rybám zřejmě brání držet se v hejnech.

Ve třetí části seriálu o největších zoologických objevech posledních let se Jan Hošek zmíní o aktivitách kryptozoologů a bude vám vyprávět příběh amerického datla knížecího, který bohužel neměl žádný happyend. AUDIO (11:13)