O tom, že někteří dinosauři měli peří se ví od devadesátých let minulého století, díky velice krásným zkamenělinám z čínských nalezišť. Novinkou je, že se u některých dinosaurů podařilo zjistit, jakou to peří mělo barvu. Paleontologové také získali významný důkaz o tom, že draví spinosauři trávili velkou část svého života ve vodě.

Policie a bakterie, promiskuitní chobotnice pobřežní, bílý vrápenec z Moravského krasu, nejlepší portrét Amenhotepa III., nalezený Lunochod (?).

Jaro v rozpuku a konečně teplejší počasí usnadní večerní a noční prohlídku oblohy i pozorování. Uvidíme na ní tzv. jarní trojúhelník - velmi dobrý orientační obrazec, který tvoří hvězda Regulus v souhvězdí Lva nad jihem, vlevo dole dál k jihovýchodu Spika v souhvězdí Panny a nad východem, téměř uprostřed mezi nadhlavníkem a obzorem, objevíme načervenalou...

Málokteré těleso ve sluneční soustavě má za sebou tak bláznivou historii, jako Pluto, objevený právě před osmdesáti lety, 18. února roku 1930. Pluto byl dlouho považován za devátou planetu, pak se o něm hlavně kvůli jeho velikosti začalo pochybovat. Astronomové se o Pluta přeli a někdy přímo hádali řadu let. Než vymysleli pojmy trpasličí planeta a plutoid.

Když chce Organizace spojených národů upozornit na nějaký problém a nebo podpořit nějaký obor lidské činnosti, vyhlásí takzvaný Mezinárodní rok. Během něj se pak konají po celém světě akce, zaměřené na odborníky i běžnou veřejnost, které mají za cíl ono hlavní téma přiblížit a seznámit s ním co nejširší okruh lidí. Rok 2010 vyhlásila OSN Mezinárodním...

U jihočeské vsi Holašovice stojí velký kruh z mohutných kamenů. Na západě Evropy se podobným stavbám říká kromlechy. Ten holašovický není starý, byl postaven v roce 2008. Podle psychotroniků je plný energie. Vědci na to ovšem příliš nevěří. Český klub skeptiků Sisyfos dokonce uštědřil staviteli kromlechu za „matení české veřejnosti“ bronzový Bludný...

Semena za polárním kruhem, potvrzený konec dinosaurů, plynaři a vraky na dně Baltu, teorie relativity jako exponát, úvahy o raketoplánech.

První ze všech vědců Evropy, Anaximandros z Mílétu, se narodil roku 610 př.n.l. Podle tradice je i zakladatelem řecké, a tím i evropské, filosofie (která tehdy tvořila s vědou jeden celek). Z jeho díla nazvaného O přírodě se nám mnoho nezachovalo, dovídáme se o něm jen prostřednictvím tzv. zlomků, částí jeho díla nebo výpovědí o něm od jiných antických...

Obří ledovec u Antarktidy, konec sčítání mořských živočichů, ložnice španělských neandrtálců, návrat sarkofágu do Egypta, internetový Průvodce měsíčními útvary.

Zemětřesení a zemská osa, nový prvek - kopernicium, truhla plná mincí z Aleppa, rytina z Hradu, povolání na vymření - ruský kosmonaut.

Planeta Venuše je sice naší Zemi podobná, ale zároveň je svými podmínkami zcela odlišná. Má sice atmosféru a oblaka, ale panuje na ní téměř pětisetstupňový žár a doslova drtivý tlak. Kdysi ji lidé považovali za nádhernou, proto také dostala jméno po bohyni krásy. O Venuši víme, že nemá žádného svého přirozeného průvodce. Proč je tomu tak se nedočtete v...

Dlouholetý výzkum hradiska Chotěbuz-Podobora na severní Moravě nedaleko Českého Těšína přinesl řadu zajímavých objevů. Patří mezi ně i pozůstatky zvířat, která se kdysi na hradisku chovala. Svůj domov tu míval i jeden pes, který za svého života rozhodně nebyl k přehlédnutí. Dostal se sem zdaleka a obyvateli hradiska byl jistě velmi obdivován a ceněn. Byl to totiž...

K nejsložitějším výzvám, se kterými se archeologové setkávají, patří výzkumy v historických jádrech měst. Jen zřídka tu probíhají nějaké velkoplošné akce; většinou se jedná o menší záchranné výzkumy, prováděné takřka "za pochodu", které umožňují poznávat minulost jen prostřednictvím jakýchsi úzkých "pohledů klíčovou dírkou". Ty se pak musí pracně...

Loď z juty, naděje pro nosorožce sumaterského, levhart Diardův poprvé před objektivem kamery, tabulka z Jeruzaléma, "krásná vyhlídka" z ISS.

20. března v 18 hodin a 32 minuty SEČ vstoupí Slunce do znamení Berana a délka dne se vyrovná noci. Při rovnodennosti nastane kýžené jaro, ovšem zatím jen astronomické. Jen zvolna se mění také vzhled večerní a noční oblohy. Na ní ještě vidíme typická zimní souhvězdí v čele s Orionem. S postupujícími dny se už ale objevují souhvězdí jarní.

V šumavských lesích se nachází osm ledovcových jezer, pamětníků doby ledové. Pět jich je na české a tři na bavorské straně. Všechna vznikla po ústupu šumavského ledovce v údolích, přehrazených morénou - valem z půdy a kamení, který před sebou tlačí čelo ledovce. Největší a nejznámější z těchto jezer najdete na svazích šumavské Jezerní hory - jmenují se...

Lachtani z Galapág až v Peru, roboti zkoumající moře, tisíce dinosauřích stop, Kumránské svitky a izolepa, patnáct set let stará jeruzalémská dlažba.

Čeští egyptologové se po víc než půl století vrátili k výzkumu starověké Núbie... Pracovníci Československého egyptologického ústavu kdysi pomáhali se záchranou památek, ohrožených vzdutými vodami nové Asuánské přehrady. Teď se jejich českým následovníkům podařilo získat koncesi pro výzkum hned tři zajímavých núbijských lokalit, které se nacházejí na...

Od loňského léta pracují v blízkosti takzvaného Lagrangeova bodu L2 soustavy Země-Slunce dvě významné evropské sondy - Planck a Herschel. První z nich nahlíží do časů raného vesmíru. Druhá je největším dalekohledem, jaký kdy pozemští technici sestrojili a vypustili do kosmu. Kolem Země navíc od prosince obíhá i další nový dalekohled, tentokrát americké...

Intenzita žraločích útoků, obojky pro žirafy, velcí dinosauři a život ve vodě, první polský neandrtálec, zvláštní produkt srážky asteroidů.

Světelné znečištění není žádnou záhadou - jeho příčiny známe. Jde o ryze pozemskou záležitost. Světlo může mít v určitém ohledu podobné účinky, jako znečišťování životního prostředí odpady, tvrdí astronomové. Situace je skutečně neradostná. Terminus technicus "světelné znečištění" se objevil počátkem 60.let ve Spojených státech.

Před více než šesti tisíci lety, v mladší době kamenné čili neolitu, se ve střední Evropě hojně budovaly takzvané rondely. Už jsme si říkali, že šlo o kruhová prostranství, obklopená palisádou a hlubokými příkopy, kam se vstupovalo dvěma či více vchody. Rondely měřily v průměru obvykle několik desítek metrů, ale našly se i víc než dvěstěmetrové. Kolem...

Naše Slunce, stejně jako žádná jiná hvězda, nemá pevný povrch. Je to jen koule žhavých plynů, která v určité hloubce přestává být průhledná. Této neprůhledné slupce se říká fotosféra. A právě v ní se občas vyskytují chladnější místa - sluneční skvrny. Dnes už víme, že se jedná o poruchy v magnetickém poli Slunce. Staří hvězdáři o tom pochopitelně...

Na výrobu jednoduchého dalekohledu není zapotřebí mnoho; jen čočky a nějaký ten tubus. Všechny základní komponenty byly k dispozici už někdy kolem roku 1450, ale trvalo ještě dalších sto padesát let, než je někdo sestavil do podoby prvního použitelného dalekohledu. Alespoň se to říká. Ale asi to tak nebylo.