Dva vídeňští psychologové se dali do boje proti astrologům. Pracují přitom s argumenty, které se opírají o aktuální data rakouského statistického úřadu; přesto se zdá, že vedou marný boj s větrnými mlýny.

Chcete-li prožít vánoční tajemství v koncentrované podobě, navštivte Kryštofovo Údolí na Liberecku. Jednak kvůli betlémům, a pak i kvůli zdejšímu orloji, který je teprve třetí v republice.

Rostliny v boji s oteplováním, konec umělým zemětřesením ve Švýcarsku, dramatická minulost Středozemního moře, britská armáda a UFO, ALMA v Ondřejově.

V Muzeu hlavního města Prahy je k vidění výstava, nazvaná Cesta do hlubin města aneb 12 nej... objevů pražské archeologie. Pokud jste ji dosud neviděli, můžete k prohlídce využít blížícího se vánočního času. Pokusíme se vás přesvědčit že tahle návštěva bude stát za to.

Ve druhé části našeho mykologického rozhovoru se zmíníme o místech výskytu hub, o jejich jedovatosti a navštívíme také houbový herbář pražského Národního muzea. Jeho mykologická sbírka je totiž stará jako muzeum samo.

Dnes už se zdá být prokázané, že první člověk stoupl vlastní nohou na led severního pólu až v roce 1948. Ruského vědce Pavla Gordienka a jeho druhy tam doneslo letadlo. Přímo po zamrzlé hladině se severní pól podařilo dobýt až o devět let později.

Ať už kráčíte po louce či v lese, můžete si být jisti, že půda pod vašima nohama je protkána stovkami kilometrů tenounkých, navzájem propletených vláken. Jen tu a tam, nastanou-li příhodné podmínky, vyprodukuje tato skrytá síť viditelný důkaz své existence - vyroste z ní plodnice. Tak vypadá tajemný svět hub...

Ovce s nízkými emisemi, lak na stradivárkách, unikátní parní stroj z Nového Jičína, rondel u Mohelna, nová čínská sonda k Měsíci.

Saturnův měsíc Enceladus, z větších satelitů této planety druhý nejbližší od jejího povrchu, je stále ostřeji sledovaným tělesem. Za nové poznatky kolem tohoto měsíce objeveného Williamem Herschelem už v roce 1789, vděčíme kosmickým sondám - především sondě Cassini, která má Enceladus už od svého startu v roce 1997 v popisu práce.

Zkušenost běžných uživatelů s polarizovaným světlem většinou končí u polarizačního filtru jejich brýlí, případně fotoaparátu. Málokdo z nich by dokázal vysvětlit, co to vůbec polarizace je. O tom, že díky ní může skoro každý s trochou cviku pozorovat zvláštní jev, nazývaný Haidingerův snop, prý nevědí ani mnozí odborníci.

Obyvatelé první severopolární vědecké stanice pod velením Ivana Papanina, které v roce 1937 vysadili Sověti na led z letadel, ve skutečnosti na pólu nikdy nestáli. První člověk stoupl vlastní nohou na led severního pólu až v roce 1948.

Přistání prvních lidí na Měsíci, od kterého letos uplynulo čtyřicet let, představuje jeden z největších milníků historie dobývání kosmu - i historie samotného lidstva. Zaslouží si proto, aby bylo opakovaně připomínáno.

Rusko a voda, co s Mrtvým mořem, zdůvodnění strategie kukaček, miniaturní hrobová keramika z Otic, vinná réva v Mělníku.

Nosorožci ve Vietnamu, mládě latimérie celebeské, peruánští upíři a lidé, mladoboleslavský podzemní labyrint, těsný průlet planetky.

Astronomickou zimu letos vymezuje datum 21. prosince a čas 18.46 SEČ. Zimní slunovrat je prapočátek všech legend i nadcházejících svátků. Noci na severní polokouli jsou, na rozdíl od té jižní, nejdelší a nejtmavší. Na hvězdnou scénu se nám vrací i typický zimní obrazec souhvězdí Orión.

Lidí, kteří se vyznají v pilotovaných kosmických letech tak jako Antonín Vítek, u nás mnoho není. Nedávno dostal za svou práci na popularizaci kosmonautiky a kosmického výzkumu od České astronomické společnosti cenu Littera astronomica. Zároveň vydal novou knihu, která se vrací ke kořenům, u kterých kdysi začínal. A to je jistě vhodný čas na trochu vzpomínání.

Kdo byl první na severním pólu? Je takřka jisté, že po ledu na pól nedošli ani Frederick Cook, ani Robert Peary. K pólu zřejmě nedoletělo ani letadlo Richarda Byrda a Floyda Benneta Josephina Fordová. Nad pólem prolétla jako první roku 1926 vzducholoď Norge a o dva roky později vzducholoď Italia. Co bylo dál?

Zvětšující se Rusko, společné geny koní a člověka, život Mayů v obrazech, konec výzkumů u Kolína, ISS opět větší.

Svá tajemství nemají jen místa, ale také stromy. O některých bychom třeba rádi věděli, jak jsou staré; dokud ale nepadnou, není jak to zjistit. A pokud mají vykotlaný kmen, nezjistí se to nikdy. Nebo jen velmi přibližně.

To, co zbylo z obce Prosmyky na břehu Labe východně od Lovosic, nestojí dnes za řeč. Přesto se název zaniklé obce bude často skloňovat i v budoucnu - alespoň mezi historiky a zejména archeology. Zvlášť po letošku.

Povrch naší planety známe díky satelitům do nejmenších podrobností. Vše, co je shora vidět, je zaneseno v mapách a nezbývá už nic k objevování. Přesto je i dnes na Zemi spousta míst, která představují velkou výzvu. Kromě neproniknutelných pralesů, podzemí, mořských hlubin nebo vrcholků hor k nim patří zemské póly. Zvláště pak ten severní...

Kilimandžáro bez ledu, proměnlivá výška Mont Blanku, vrak v Bodamském jezeře, vrchol roje Leonid, rezervace tmy v Jizerských horách.

Astronomové podezřívají planetky z toho, že ukrývají vodu. Nezávisle na sobě s tím přišly dva výzkumné týmy. Jako první před rokem Andy Rivkin a Joshua Emery, kteří zjistili, že asteroid Themis, náležející k hlavnímu pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem, má podle spektra na svém povrchu vodní led.

Jak a kdy lidé přišli na to, že z některých rostlin je možné získat vlákna, ze kterých se dají stvořit provázky či nitě, vhodné pro výrobu košíků, sítí nebo tkanin, se nejspíš nikdy nedozvíme. Nečetné důkazy svědčí o tom, že počátky textilní výroby jsou starší než zemědělství, ale čím víc se noříme do minulosti, tím méně indicií máme k...