Mráz, fujavice a praskající kry stále v pohybu. Nic víc na severním pólu není. Přesto je místo, kde moře pokryté skořepinou ledu protíná neviditelná zemská osa, jedním z nejpřitažlivějších míst naší planety.

Chmel a změna klimatu, GM kukuřice v Mexiku, největší mořský plaz z Dorsetu, vesmírná loď na jaderný pohon, nejvzdálenější gama záblesk.

Začátkem prosince uběhne právě půl století od předání Nobelovy ceny za chemii profesoru Jaroslavu Heyrovskému za jeho objev polarografie. Jak to tehdy, v devětapadesátém roce, vlastně bylo? To se dozvíte v druhé části rozhovoru.

Česká věda slaví letos významné výročí. Před padesáti lety se zatím jediný český vědec, profesor Jaroslav Heyrovský, stal laureátem Nobelovy ceny. Byla za chemii - za objev a rozvinutí polarografické analytické metody. Co to vlastně je? Koho povolanějšího se zeptat, než syna našeho prvního nobelisty...

Největší kašmírský ledovec na ústupu, koaly a chlamydie, pterosaurus s Darwinovým jménem, posvátné jezero v Džanetu, archeologové a ztracený hrad Rumberk.

Pokud jste se nedávno těšili na Orionidy a kvůli počasí neviděli nic, možná vám to vynahradí meteorický roj Leonid. Jeho maximum připadá na 17. listopadu. Musíme však počítat s tím, že s podzimem a blížící se zimou se klima zhoršuje a jasných nocí ubývá. Pokud však bude pěkně, uvidíme na obloze více hvězd než v kterémkoli jiném ročním období.

10. prosince uběhne půl století od chvíle, kdy zatím jediný český vědec, profesor Jaroslav Heyrovský, převzal ve Stockholmu z rukou švédského krále Nobelovu cenu za chemii. Toto velké výročí připomíná putovní výstava, která právě teď cestuje po vlastech českých a také moravských.

Jednou z nejvýznamnějších paleontologických lokalit u nás je lokalita Ovčín u Radnic na Rokycansku. Pod zemí se tam skrývají velmi dobře dochované zbytky pralesa z období svrchního karbonu - před více než 300 miliony lety jej zasypal sopečný popel. Výzkumy českých paleontologů proslavily Ovčín po celém světě.

Armáda terakotových bojovníků doprovodila prvního čínského císaře na jeho poslední cestě ve 3. století před naším letopočtem. Všech osm tisíc hliněných vojáků, kteří dodnes stojí svou stráž u jeho hrobu, má na nohou boty. Jejich repliky ušili nedávno ve Zlíně.

Naši předkové z mladší doby kamenné nebyli "jen" zemědělci. Byli to i zruční výrobci kamenných nástrojů. Materiálem, který používali, přitom nemohl být jen tak obyčejný kámen, sebraný někde za vesnicí... Musel to být kámen kvalitní, dobře opracovatelný, ale přitom dostatečně pevný.

Arktida bez ledu, brněnští augustiniáni a Mendelova přednáška, tapiserie z pavoučího hedvábí, nejmenší dinosauří stopy, pamětní mince s Keplerem.

Na jednom z obrazů, prodaném předloni ve známé britské aukční síni jako dílo německé výtvarné školy staré sotva dvě století, se našel otisk prstu, který způsobil skutečnou senzaci. Zřejmě totiž patří Leonardu da Vinci.

Čertův kámen i s jeho stopou, dva pravěké mohylníky a navíc údajný menhir na vrcholu - to všechno lze nalézt na kopci mezi obcemi Kšice a Záchlumí na Tachovsku. Kopec má prapodivné jméno - říká se mu Stelka.

Sorosoro zachraňuje jazyky, zkamenělý průvod sauropodů, vyrabovaný Afghánistán, gotické sklepy na Národní třídě, neznámý prstenec Saturnu.

Jak se manipuluje ve stavu beztíže s velkými a hmotnými břemeny? Není to tak snadné, jak byste si možná představovali... Naše planeta se centimetr po centimetru vzdaluje od Slunce. Proč je tomu tak a co naši planetu čeká v budoucnosti?

Ve velkém sále Muzea jihovýchodní Moravy na zámku ve Zlíně je od půlky září k vidění výstava o významných osobnostech české vědy a techniky. Nepředstavuje jen objevy a vynálezy; nabízí i pohledy do soukromí deseti českých badatelů a konstruktérů. Ukazuje i jejich osobní věci, pomůcky, deníky či zápisky.

Jak uklízet oxid uhličitý, Edisonova laboratoř, dinosauři v Mexiku pro veřejnost, amfiteátr v Ostii, co bude s raketoplány.

Před 15 roky ohlásili astronomové Mayor a Queloz objev prvního extrasolárního tělesa u hvězdy 51 v souhvězdí Pegasa. Rychle se pro ně ujal pojem exoplanety. S přibývajícími lovci přibývalo i objevů.

Zhruba dva tisíce let, od antiky až do počátku novověku, byl nejrozšířenější astronomickou pomůckou. Určoval se s ním místní čas, pracovali s ním astrologové, ale také zeměměřiči a navigátoři; mořeplavcům pomáhal objevovat svět. Název mu dali Řekové: astrolábon - přístroj, který měří hvězdy. Česky se mu říká astroláb.

Před více než pěti lety vyhlásil tehdejší americký prezident George Bush ambiciózní plán návratu člověka na Měsíc, který měl být předstupněm pro přistání lidí na Marsu. Počáteční nadšení se však časem proměnilo ve skepsi. Jak to s lunárním a marsovským programem Američanů vypadá dnes?

Jednou z nejznámějších kulturních památek, zapsaných v seznamu světového dědictví UNESCO, je nepochybně kambodžský Angkor. Na záchraně zdejších památek, především chrámů, intenzivně pracuje řada zahraničních expedic. Svou malou troškou do mlýna k ní přispívají i naši odborníci.

Cenný románský kostel sv. Šimona a Judy v Lenešicích na Lounsku přišel loni v létě o věž, která se zřítila doslova pár dní před tím, než měly být zahájeny práce na její nákladné opravě. Památka bude obnovena. Zatím tu probíhá archeologický výzkum, který už přinesl řadu zajímavých objevů.

S našimi nejbližšími příbuznými, lidoopy, máme mnoho společného. Zároveň se však od nich velmi lišíme. Jsme si vědomi svých vlastních duševních procesů, vládneme jazykem a stvořili jsme vyšší kulturu, jejímž vrcholem je náboženství. Jak k tomu mohlo dojít?

Bulharská náhoda nad náhody, křivky a semenný rok, středověký koník z Mikulčic, čtvrtý čínský kosmodrom, LRO mapuje Měsíc.