Málokterá surovina ovlivnila historii lidstva tak, jako zlato. Přestože z něj nevyrobíte pořádný meč ani pluh, pro kousek lesklého kovu byli lidé schopni udělat cokoliv. Ze zlata se razily mince, používalo se na ozdobu i při různých rituálech. Bylo symbolem bohatství, úspěchu, ale také zkázy a utrpení.

Vesmír od jeho dramatických počátků až do nedohledných konců představuje ve své knize, ve světle nejnovějších teorií, anglický fyzik a astronom John Gribbin.

Scvrkávající se ryby, miliony slunéček na Baltu, nečekaná hlava v muzeu, římský lazaret u Pasohlávek, Velký kanárský teleskop.

Nikdo asi nepochybuje o tom, že příroda se u nás na mnohých místech, ať už v rezervacích nebo mimo ně, opravdu chrání a u mnoha živočišných i rostlinných druhů tato ochrana očividně pomáhá. Existují však četné výjimky - třeba u motýlů žádné ochranářské snahy nezabraly. Stále jich ubývá a nejsou to jediní živočichové, kteří se z naší přírody...

Eidakar. Tento zvláštní název označuje velmi vzdálené období historie naší planety, ze kterého pocházejí vůbec nejstarší známé zkameněliny velkých organismů. Říká se jim ediakarská fauna, a to i přesto, že se vědci zatím stále nedohodli, jestli to opravdu fauna byla. Mohly to být i rostliny - a kdoví co ještě.

Lípy zabíjející čmeláky, hlubinné otřesy v Kalifornii, tygří rezervace bez tygrů, dávný býložravec s drápy, technické problémy indické sondy.

Na srpnové obloze svítí letní trojúhelník s Vegou v Lyře, Denebem v Labuti a Altairem v Orlu. Máme ho blízko zenitu nad jihem. Souhvězdí Labutě, které se promítá na pozadí Mléčné dráhy, připomíná také kříž; někdy mu proto říkáme Severní kříž.

V přírodě ubývá motýlů. Úbytek je to opravdu značný - možná jste si ho také všimli. Úbytku létajících krasavců si pochopitelně všimli i specialisté. A ti mají přeci jen více informací, které jim současný neutěšený stav motýlí populace umožňují nejen zkoumat a hodnotit, ale do jisté míry i vysvětlit.

Historie objevu nejvzdálenější planety naší sluneční soustavy je velmi spletitá, jak bývá ve vědě běžné. Někdy se dokonce neznámé či utajené historické skutečnosti vynoří až po dlouhých desetiletích či staletích. Právě tak tomu bylo i s Neptunem.

Jak Íránci klonují, šest set mravenišť štěměšských, vzácné hřiby na Přerovsku, objev při stavbě rybníka u Černova, únikový systém Orionu.

Rorýsi tráví život v povětří. Krmí se tam, páří i spí. Jen hnízdit ve vzduchu neumí. K tomu, aby snesli vejce, vyseděli a vychovali mláďata, potřebují kousek pevné země a ten se rok co rok po dlouhém letu z afrických zimovišť vydávají hledat do Evropy, tedy i k nám. Najít vhodné místo k zahnízdění je však pro ně stále těžší.

Co je to čas? Každý z nás ho někdy má, častěji však nemá. Dá se sice změřit, ale nedá se uchopit. Nemůžeme ho vidět ani slyšet, přesto je pořád kolem nás a všichni vnímáme, že bez ustání běží - někdy rychle, jindy zase pomaleji a někdy se doslova vleče. Jak ale čas definovat?

Japonští neslyšící versus hybridy, sbírka DNA v newyorském muzeu, brazilský "krokodýlopásovec", kdo nahradí raketoplány, objev "střední" černé díry.

Začátkem července skončila rekonstrukce Balcarovy jeskyně v Moravském krasu, přezdívané také Balcarka. Do hlubin země plných krápníkové nádhery zase po dvou letech mohou návštěvníci. Mají se nač těšit.

Na přelomu dubna a května přilétají do našich měst s hlasitým křikem hejna rorýsů, aby během svého nedlouhého pobytu u nás zahnízdila a vyvedla mladé - novou generaci rorýsů, která se k nám v příštích letech bude také pravidelně vracet. Pokud ji to ovšem umožníme.

Místem nálezu fosilií pravěkých živočichů nemusí být jen doly, lomy, štěrkovny, stavební jámy, případně jiné lokality, kde se kope, těží, láme nebo kde se zpracovávají vytěžené horniny. Vzácné zkamenělé kosti se dají objevit i v zaprášených depozitářích a muzejních sbírkách.

Skvělá zpráva pro marsology - v minulých dnech s ní přišel tým astronomů coloradské univerzity. Tvrdí, že objevil něco jako Svatý grál. Totiž pobřežní linie jako první a rozhodující důkaz naznačující existenci dávných hlubokých jezer na Marsu.

Mořské trávy na ústupu, mizející papuchalci, záchrana Mrtvého moře, ničení památek v srdci Baktrie, Země ze satelitu Terra.

Muzeum města Ústí nad Labem otevřelo ve výstavních prostorách v ulici Velké Hradební výstavu, věnovanou 150. výročí narození významného podnikatele a ornitologa Heinricha Lumpeho, zakladatele ptačí rezervace, tzv. Lumpeparku, který byl předchůdcem ústecké zoologické zahrady.

5. července se slaví Svátek slovanských věrozvěstů, svatých Cyrila a Metoděje. Jejich životní příběh, jehož významná část je spjata s územím Velké Moravy, se odehrál v 9. století; i dnes však vyvolává rozsáhlé diskuse na odborné i laické úrovni. Mnohé dosud nebylo objasněno, ani objeveno. Třeba Metodějův hrob.

Při svých toulkách krajem, po jižních, západních a středních Čechách, na Sedlčansku, v Jeseníkách a bavorských Smrčinách, objevil MUDr. Rudolf Zemek desítky vztyčených kamenů, které s velkou pravděpodobností stojí přičiněním člověka.

Vážná hudba a kardiovaskulární problémy, mininetopýr z Komor, pravěký "čichač" z Wyomingu, deset tisíc let stará studna na Kypru, oceán na Enceladu.

Vesmírem proudí miliardy částic. Jejich původ je mnohdy těžké odhalit. Nejtajemnější z nich (a pro vědce nejzajímavější) jsou částice, oplývající extrémně vysokými energiemi. I jim se občas připlete do cesty naše planeta, což dává pozemským výzkumníkům šanci tyto částice kosmického záření zkoumat a odhalovat jejich tajemství. Právě proto byla postavena...

O tzv. nanomateriálech je slyšet stále víc. Prosazují se ve zdravotnictví, stavebnictví, chemickém, automobilovém i textilním průmyslu. Neobejdou se bez nich elektronická ani optická zařízení. Využívají se dokonce při ochraně životního prostředí. Dá se říci, že nanomateriály jsou už dnes všude kolem nás. Není divu - mají totiž řadu unikátních vlastností.