V naší přírodě najdete desítky rostlinných a živočišných druhů, které u nás kdysi nežily. Některé přistěhovalce vnímáme jako nebezpečné agresory, jiní se již dávno stali organickou součástí naší fauny nebo flóry. O nepůvodních druzích jsme hovořili s Petrem Stýblem z Českého svazu ochránců přírody.

Stejně jako samotné kosmické lodi i kosmický skafandr prodělal dlouhý vývoj, který rozhodně není u konce. Skafandr přitom není jen obyčejný oblek. Je to komplexní zařízení se spoustou funkcí, říká odborník na kosmonautiku Antonín Vítek.

Mnohé z útvarů na měsíčním povrchu mají svá jména. Dnes nám to připadá samozřejmé, ale měsíční nomenklatura má za sebou dlouhý a poněkud chaotický vývoj. Hovoří o něm astronom Pavel Najser.

Nová astronomická sonda AKARI, vyrobená Japonskou kosmickou agenturou ve spolupráci s Evropskou kosmickou agenturou ESA, se zabývá sledováním galaxií v oboru infračerveného záření.

Mapování organismů, tajemný králík ze Sumatry, průduchy na přerovském zámku, objev bohaté hrobky v Řecku, rakouské marsovské projekty.

S počátky českého knihtisku to vůbec není tak jisté, jak se obvykle uvádí. Jak vzácná je tzv. Pražská bible a kolik exemplářů tohoto tisku se dochovalo? O tom všem hovoří Kamil Boldan z oddělení rukopisů a starých tisků Národní knihovny České republiky.

Dvě velké starověké říše dosáhly svého největšího územního rozmachu přibližně ve stejné době, v několika staletích kolem přelomu letopočtu - Čína a Řím. Věděly o sobě a udržovaly nějaké kontakty? O tom hovoří sinolog Jakub Maršálek.

Pemza z Théry na Sinaji, jak se stavěla Velká pyramida, ilyrská plavidla z bažin, potopený trojstěžník u Stockholmu, meteorit atakoval letadlo.

V Čechách i na Moravě se vyskytují desítky mnohdy dodnes uctívaných kamenů, které jsou tak či onak spjaté s křesťanským kultem svatých. Mnohé z nich jsou podle legend v přímém vztahu k osobě sv. Vojtěcha.

Názvy některých našich pohoří jsou snadno odvoditelné a poměrně srozumitelné. U jiných je původ mnohem méně jasný. Povídáme si o tom s Milanem Harvalíkem z Ústavu pro jazyk český.

Je síť českých a moravských planetárií a tzv. lidových hvězdáren hustší, než v jiných zemích světa? A jak je to s jejich technickým vybavením a programovou nabídkou? Hovoří o tom astronom Pavel Suchan.

První oficiální výzkumné sezóny na české polární stanici Johanna Gregora Mendla na ostrově Jamese Rosse u pobřeží Antarktického poloostrova se zúčastnili i čeští geologové. O jejich práci hovoříme s Petrem Mixou.

Psí ocas prozradí vše, tablety proti větrům, jak rozmrazit hlavonožce, velryba na vinici, neznámé Galileiho akvarely.

Jaro vypuklo s plnou silou a opanovalo i večerní a noční oblohu. Kdo si nestihl prohlédnout některá typická zimní souhvězdí, má poslední šanci právě v dubnu. Například Orion už pomalu mizí za západním obzorem.

K čemu byly Germánům na území barbarika importované římské mince, když s nimi (alespoň zpočátku) vůbec neplatili? A jakými cestami se k nim římské mince dostávaly? O tom hovoří numismatik Jiří Militký.

Jsou knihy, u nichž se na první pohled pozná, kolik užitečných informací je do nich vloženo a s jakou péčí byly sestaveny. Podobné publikace se stávají nepostradatelnou a postupem času i nejohmatanější součástí mnoha knihoven.

V březnu oslavil padesáté narozeniny strakonický inženýr a expert na přesuny těžkých břemen Pavel Pavel. V archivním rozhovoru vám prozradí, jak zachraňoval jihočeské viklany a vymýšlel, jak se stavěl monument v jihoanglickém Stonehenge.

Se sluncem kolem světa, větrné elektrárny a netopýři, římská nádoba z Mikulovic, jeskyně na Měsíci, moře na Titanu.

Už za Keltů a pak i za Germánů se na našem území objevují antické mince, řecké a později také římské. O tom jak jsou u nás tyto mince hojné a v jakých souvislostech se obvykle nacházejí hovoří numismatik Jiří Militký.

Balvan pro Dänikena a Vesmír, kalifornské veverky s antikoncepcí, trhlina na dně Atlantiku, argentinský prakůň, astronomové bez peněz na sledování asteroidů.

V příštích měsících by měla doznat zásadních změn expozice Po stopách Keltů na renesančním zámku v Nasavrkách na Chrudimsku. O její multimediální budoucnosti hovoří jeden z autorů této výstavy, Tomáš Mangel.

Naše představy o rychlosti rotace neutronových hvězd může změnit poznatek, získaný mezinárodní sondou Integral. Týká se objektu, označeného XTE J1739-285.

Od 1. března mohou obyvatelé severočeského Mostu navštěvovat nově rekonstruované planetárium. Na jeho znovuotevření jsme si povídali s vedoucím mostecké hvězdárny Zdeňkem Tarantem a astronomem Jiřím Grygarem.

V poměrně nedávné minulosti, dokonce ještě v době historické, žil na Novém Zélandu gigantický pták moa a na Madagaskaru podobně vzrostlý opeřenec aepyornis. Co všechno o nich věda ví shrnuje ornitolog Jiří Mlíkovský.