feed info

4,351 článků z 21 století

Blízký pohled do hlubin vesmíru

Pohled optikou Hubbleova teleskopu. Skutečně fascinující podívaná do míst, kam lidské oko běžně nedohlédne. Hubbleův vesmírný dalekohled (HST) vynesl v roce 1990 na oběžnou dráhu Země raketoplán Discovery. Díky umístění HST mimo zemskou atmosféru umožňuje získat velmi ostré snímky i vzdálených vesmírných těles. Kromě Hubbleova teleskopu NASA využívala i...


Čtvrtek 5. března 2015


Lidstvo je starší než se myslelo

Lidé po povrchu naší planety možná kráčejí už 2,8 miliónů let. Paleontologové v roce 2013 v Etiopii objevili polovinu levé spodní čelisti s pěti zuby, který podle tvrzení mezinárodního vědeckého týmu datuje stáří rodu Homo (člověk) o zhruba 400 000 let hlouběji do minulosti. Podle tvaru čelisti se prý dá vyvodit, že se jedná o...

Známe jiné formy mimozemského života

Život na naší mateřské planetě potřebuje ke své existenci vodu. Astrobiologové si však již delší dobu pohrávají s myšlenkou, že mimozemský život by mohl fungovat i bez vody. Jedním z míst, kde by podle astrofyziků mohl být život je Saturnův měsíc Titan. Ačkoliv zdejší přírodní podmínky neoplývají nijak velkou přívětivostí, má Titán jednu výhodu a...


Středa 4. března 2015


Jak zemřel Tycho Brahe?

Smrt dánského učence Tychode Braheho (1546 – 1601), který na sklonku života pobýval v Českých zemích, je již po několik staletí obestřena temným tajemstvím. Tradovaná historka, podle níž vědce zabil prasklý močový měchýř, když se kvůli přísné dvorní etiketě neodvážil vzdálit z centra veřejného dění, aby v ústraní vykonal neodbytnou potřebu, je sice...

Vědci analyzují prach supernov

Nedávno objevené nánosy písku ze dna moře nesou stopy dávných výbuchů supernov. Výbuchy umírajících hvězd jsou zdrojem většiny těžkých prvků ve vesmíru. Během dlouhého života hvězd se lehké prvky jako je vodík a hélium mění prostřednictvím termonukleárních reakcí na těžší prvky, jako je třeba plutonium, uran, uhlík, draslík, železo nebo třeba fosfor....

Velký třesk možná nikdy nebyl

Teorie velkého třesku se zrodila v hlavě astrofyzika Freda Hoyleho, který se s jeho pomocí snažil široké veřejnosti vysvětlit vznik vesmíru. Sám ale vesmír chápal jako nekonečnou tekoucí řeku bez začátku a konce. Dosavadní výpočty bádající na poli kvantové mechaniky ale nasvědčovali tomu, že teorie velkého třesku je nejspíš pravdivá. Nejnovější studie...

Nové poznatky o vzniku ozónových děr

Stratosféra je velice důležitou částí naší atmosféry. Nachází se přibližně ve výškách 11 až 50 km nad hladinou moře a hlavně obsahuje ozon, který zachycuje nebezpečné ultrafialové záření. Ve stratosféře probíhá celá řada chemických procesů, z nichž některé ozonovou vrstvu oslabují, ničí a tím vytváří ozonové díry. A právě přes ozonové díry může...


Úterý 3. března 2015


HIV odhalí mobilní telefon

Američtí vědci vymysleli přístroj, který ve spolupráci s chytrým telefonem umí odhalit řadu nemocí, včetně těch smrtelných, jako je malárie, syfilis či HIV. Levné a rychlé diagnostické zařízení má pomáhat hlavně rizikovým skupinám obyvatel v nejchudších oblastech třetího světa. Zatím je v provozu pouze mobilní laboratoř ve Rwandě, která dosud otestovala kolem...

Velký třesk možná nikdy nebyl

Teorie velkého třesku se zrodila v hlavě astrofyzika Freda Hoyleho, který se s jeho pomocí snažil široké veřejnosti vysvětlit vznik vesmíru. Sám tuto teorii prý ale nezastával. Vnímal totiž vesmír jako nekonečnou tekoucí řeku bez začátku a konce. Léta pozorování a výpočtu ale vědce utvrdila v tom, že teorie velkého třesku je nejspíš pravdivá. Nejnovější...

Navštivte krasové hlubiny v Jeseníkách

V Jeseníkách u silnice, která vede z Lipové do Vápenné se nacházejí krasové jeskyně s bohatou krápníkovou výzdobou. Objeveny byly díky těžbě mramoru v nedalekém Havránkově lomu v letech 1934 – 1936. V tomto roce se podařilo objevit 70 metrů hlubokou jeskyni Rasovnu. Dnešní jeskyně Na Pomezí byla objevena v srpnu 1949. Od 16. 5....


Pondělí 2. března 2015


Gen pěnkav prý mění lidskou podobu

Tým genetiků pod vedením Leifa Anderssona z univerzity v Uppsale rozluštil kompletní genom 120 jedinců čtrnácti druhů galapážských pěnkavek a jednoho druhu pěnkavky z blízkého Kokosového ostrova. Podařilo se jim tak dokázat, že všechny druhy těchto pěnkav se vyvinuly z jednoho společného předka. V genetickém kódu pěnkav vědci našli část, kde se nachází gen...

Asterix zkoumá vznik života

Speciální laser Asterix patří mezi tři největší lasery v Evropě. Komplikovaná soustava trubic a optických čoček poodhalila tajemství vzniku části genetického kódu. Na laseru, který se nachází v pražských Ďáblicích, se provádí řada náročných vědeckých experimentů. Ultrakrátké záblesky, které nejsou delší než miliardtina vteřiny, kopírují podmínky,...

Mor do Evropy zavlekli pískomilové

Celé minulé století se věřilo, že za ničivé epidemie moru, které se Evropou prohnaly v několika smrtících vlnách, mohou krysy. Tito hlodavci patřili k běžným obyvatelům středověkých měst a obcí. Soudilo se, že smrtelnou nákazu na člověka přenesly blechy z infikovaných obyvatelů sýpek a sklepů. Podle nejnovějších vědeckých poznatků jsou v tom, ale krysy...


Pátek 27. února 2015


O bezpilotní letouny Hammerhead je zájem

Nadnárodní výrobce letadel se sídlem v italském Janově Piaggio Aerospace představil prototyp dronu Piaggio P.1HH HammerHead. „Hammerhead“ v doslovném překladu znamená kladivoun. A toto označení je na místě, neboť bezpilotní letoun skutečně připomíná tento druh žraloka. Stroj byl nedávno představen v rámci Mezinárodního veletrhu obranné techniky (IDEX) v Abú Dhabí...

Parazitická houba způsobuje vymírání obojživelníků

Obojživelníci od tropů až po mírné pásmo jsou decimováni závažnou chorobou – chytridiomykózou. Chytridiomykóza obojživelníků je způsobována parazitickou houbou (Batrachochytrium dendrobatidis), která byla poprvé identifikována v roce 1990. Následně se přehnala jako vlna tsunami po celém světě. Postihla více než 350 druhů obojživelníků a způsobila vyhynutí 35 z...


Čtvrtek 26. února 2015


Rusko zůstane na ISS do roku 2024

Ruská kosmická agentura Roskosmos oznámila, že se Rusko bude podílet na projektu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) o čtyři roky déle, než deklarovalo. Zůstane až do roku 2024. Poté se chce v průzkumu vesmíru osamostatnit. Plánuje své moduly ze stanice vyjmout a věnovat se vlastnímu orbitálnímu projektu. Podobné rozšíření už v minulém roce přislíbila administrativa...

Strach z terorismu může zabíjet

Izraelští vědci zjistili, že dlouhodobé vystavení hrozbě terorismu může vést ke zrychlení srdečního tepu a zvyšuje tak riziko úmrtí. Jedná se zatím o nejrozsáhlejší a nejdlouhodobější studii svého druhu. Zapojilo se do ní 17 300 zdravých jedinců, kteří od roku 2002 podstupovali každoroční lékařské prohlídky. Kromě krevních testů, měření tepové frekvence...

Posviťme si na kvasary

Před více než 50 lety holandský astronom Maarten Schmidt identifikoval, definoval a katalogizoval první kvasar, jeden z nejtajemnějších vesmírných objektů. Během následného půlstoletí jich astronomové objevili dalších 62 000 – přesně v intencích, jak dokážou moderní optické i rentgenové dalekohledy hledět dál do hlubin vesmíru. Kvasary jsou vesmírná tělesa s...


Středa 25. února 2015


Má zvýšená sluneční aktivita vliv na plodnost?

Slunce jako nepřítel? Podle norských vědců má sluneční svit vliv na reprodukci a délku života. Jejich výzkum ukazuje, že zvýšená hladina ultrafialového záření, může mít dopad na plodnost a úmrtnost. Sluneční aktivita závisí na slunečních skvrnách. Když jich je více, je svit slunce intenzivnější a na Zemi tak dopadá více UV záření. Vědci zjistili, že...

Událost, která změnila demokracii v totalitu

Před 67 lety, 25. 2. 1948, došlo k převzetí moci komunisty. V důsledku této události se z demokratického státu stal na více než 40 let vazal bolševického Sovětského svazu bez vlastní politiky, jehož fungující ekonomika byla rozvrácena a stát ekonomicky upadal. Statisíce lidí raději odešly do emigrace, další lidé byli perezkvováni, zavírání, vyhazováni ze...


Úterý 24. února 2015


Invaze tropických mravenců začala v 16. století

Tropičtí mravenci Solenopsis geminata byli podle nového výzkumu prvním invazním druhem na naší planetě. Tito zástupci hmyzí říše pocházejí původně z Ameriky, v současnosti je lze však nalézt i v Austrálii, Africe, Indii a jihovýchodní Asii. Prakticky všude tam, kde panuje tropické klima. Jsou značně agresivní, nevítané návštěvníky odhání svými kusadly. Jejich...

Vzniká umělá kostní dřeň

Německým vědcům z Planckova institutu ve Stuttgartu se ve spolupráci s kolegy z univerzity v Tübingenu podařilo vyrobit prototyp umělé kostní dřeně. Prognóza je velmi slibná – lékaři si s pomocí tohoto „zařízení“ troufnou léčit leukémii již v horizontu několika let. Vývoj umělé kostní dřeně vždy trůnil na samotné špičce zájmu medicínských...

Nejstarší evangelium bylo ukryté v masce

Vysoké ceny papyru v dávných dobách zapříčinily, že si dnes můžeme přečíst fragment Markova evangelia napsaný v průběhu prvního století. Masky mumií egyptských faraónů byly sice vyráběny ze zlata, ale obyčejní lidé se museli spokojit právě s papyrem, barvami a škrobovou kaší namísto lepidla. Vzhledem k tomu, jak byly jednotlivé listy drahé, často použili ty...


Pondělí 23. února 2015


Sokolníci cvičí dravce pomocí dronů

Sokolnictví je ve Spojených arabských emirátech jednou z nejstarších tradic. Dříve byli draví ptáci cvičeni k lovu, v současnosti je jejich hlavní úloha jiná. Jsou prospěšní například k ochraně přírody, hospodářství a letišť, kde zabraňují srážkám letadel s ptáky. Jejich význam je stále nezanedbatelný. Proto nedávná informace o výcviku ptáků k útoku na...