Návrat mexického poddruhu vlka do divoké přírody se potýká s velkým odporem místních farmářů, kterým vlci zabíjejí jejich ovce. Americký biolog se spojil s psychologem a společnými silami se snaží vlky naučit, že ovce nejsou k jídlu.

Drobné bublinky plynů v krvi jsou postrachem potápěčů. Jejich přítomnost totiž způsobuje tzv. dekompresní neboli kesonovou nemoc. Bublinky v krevní řečišti však nemusí být jen špatná věc. Mnohem menší plynové komůrky by totiž mohly být využity k transportu léčiv do mozku.

Budoucím generacím milencům se možná bude moci protáhnout romantická procházka pod korunami stromů dlouhých nočních hodin, aniž by museli spoléhat na umělé osvětlení Světlo na cestu totiž obstarají samotné stromy. Proměně této fantazie ve skutečnost by mohl napomoci objev tajwanských vědců.

Jednobuněčné mořské řasy jsou již přinejmenším posledních deset let považovány za jednoho z kandidátů na lék proti globálnímu oteplování. Dokáží totiž odebírat z atmosféry velké množství oxidu uhličitého. Šíření některých druhů má však nepříjemný vedlejší efekt: řasy vypouštějí do vody toxiny, které se hromadí v dalších článcích potravního...

Gravitační čočky jsou obrovské hmotné objekty ve vesmíru, které dokáží „ohnout“ časoprostor a tedy i dráhu světla či jiného typu elektromagnetického vlnění. Díky tomuto podivuhodnému efektu se astronomům nedávno podařilo objevit řadu nových galaxií. A další objevy na sebe jistě nenechají dlouho čekat.

Většina z nás to zná: když máme myslet na to, co děláme, často se to nedaří. A z toho rozhodně není těžké být lidově řečeno „na nervy“. Psychologové z amerického Harvardu využili jako špióna lidských myšlenek iPhone a zjistili, že za naším pocitem nespokojenosti stojí nejčastěji právě nepozornost.

Když při hloubení základů pro novou univerzitní budovu byly v roce 2008 nalezeny ostatky téměř čtyřiceti těl. Archeologové měli zprvu za to, že se jedná o těla popravených kriminálníků z přelomu 10. a 11. století. Nová analýza kostí však odhalila, že se jedná o hromadný hrob zavražděných vikingských osadníků.

Vývoj nových materiálů v nanooblastech přináší v posledních letech jednu zajímavou novinku za druhou. Američtí vědci přišli nedávno se speciálním průsvitným fotosenzitivním filmem o struktuře včelího plástu, který by mohl být nanesen např. na okna a vyrábět elektrický proud.

Matematika patří pro žáky i studenty spíše ke strašákům, než k lákadlům. Existují však i lidé, které příroda obrala i o zcela elementární matematické schopnosti, jako je například prosté porozumění významu číslic. Britští vědci nedávno zjistili, že matematické schopnosti se výrazně zlepší po stimulaci mozku slabým elektrickým proudem.

Objev nové elementární částice znamená ve světě fyziků vždy velkou senzaci. V jedné z největších fyzikálních laboratoří světa, americkém Fermilabu, byl možná nalezen důkaz pro existenci dříve neznámého čtvrtého typu neutrina. Tento objev by dokonce mohl fyzikům napomoci s vysvětlení temné hmoty.

Lidské mateřské mléko má oproti jiným savcům výrazně jiné složení. Může za to skutečnost, že u malých dětí se vyvíjí v první řadě mozek. Vědci z amerického Houstonu nedávno odhalili, že zcela nazastupitelnou roli hrají v mateřském mléce také látky nečekané: sloučeniny dusíku.

Od doby, kdy naši předkové použili první nástroj z ostrého kamene po moment, kdy poprvé drželi v ruce kamennou sekeru, uplynuly celé 2 milióny let. Proč však trval technologický postup tak dlouhou dobu? Tým britských vědců nedávno vysvětlil, že příchod komplexních nástrojů nečekal na vylepšení motoriky, ale na příchod komplexního mozku, který umožnil i vznik...

Uhlíková nanovlákna zažívají v posledních letech své vítězné tažení světem nových materiálů. Vyrobit z nich však komplikované tvary ve velikostech měřených v milióntinách metru však není snadné. S novou technologií přišli vědci z americké University of Michigan.

Američtí lékaři nedávno udělali na první pohled malý, ale velmi důležitý krok na cestě k vypěstování plně biologické náhrady ledvin. I když jejich miniaturní „umělé ledviny“ zatím fungují pouze v laboratorním skle, znamenají tyto výzkumy ve tkáňovém inženýrství obrovský pokrok.

Letošní Halloween podobně jako jiné svátky či aktuální události opět demonstroval postupy, které používají kybernetičtí podvodníci. Dle informací společnosti McAfee byly zaznamenány především dva druhy útoků.

Z každodenních zpráv jsme již zvyklí, že na budoucí vývoj počasí dokáží vědci upozornit díky propojení dat z měření kosmických družic a superpočítačů. Co když chceme ale předejít škodám, které mohou vzniknout přičiněním bouří na Slunci? Nárůst sluneční aktivity v poslední době přinutil odborníky z NASA jednat.

Vzdor veškerým snahám astrobiologů se stále nepodařilo objevit ve vesmíru ani ty nejjednodušší formy života. Objev komplexní či dokonce inteligentní formy je však podstatně méně pravděpodobný, než objev tvorů na organizační úrovni virů či bakterií. Tento názor nedávno podpořil tým složený z britských a německých vědců.

Vytisknutelné brnění? Sklo odolné proti kulkám? Pevnější ocel, než jakou doposud svět viděl? To všechno mohou být aplikace takřka zázračného materiálu, s ním přišli nedávno izraelští vědci. Má se jednat o materiál mnohem odolnější, než je slavný kevlar.

ČSO dnes zveřejnila výsledky analýzy změn početnosti ptáků do letošního roku 2010. Množství ptáků v krajině se snižuje, ubývají zejména ty nejpočetnější druhy. Velmi špatně jsou na tom ptáci zemědělské krajiny.

Souboj člověka s robotem může dopadnou jakkoliv. Někdy robotům napomůže jejich síla, přesnost či kybernetický „mozek“, lidé zase dokáží roboty přelstít tím, že dokáží lépe odhadnout budoucí vývoj událostí. V bowlingu zatím dokáží i ty nejpreciznější roboty lidé porazit.

Až si příště dopřejete skleničku navíc, můžete si lichotit, že tomu tak bylo kvůli vaší vyšší inteligenci. Výzkumy britských a amerických psychologů nedávno ukázaly, že větší náklonnost k pití mají lidé inteligentnější. Na vině by mohly být zvyky našich dávných předků.

O tom, že lidé nejsou zdaleka jedinými živočichy, kteří dokáží využívat léčivou moc bylin, vědí vědci již dlouhou dobu. Že se ale takové schopnosti objeví u hmyzu, který není známý valnou inteligencí, čekal skutečně málokdo.

Posedlost Japonců a Korejců sestrojováním robotů podobných lidem je jistě všem známá. Japonští inženýři nedávno představili nového fembota HRP-4, který dokáže věrně napodobovat gesta a dýchání lidských zpěváků.

Láska hory přenáší, může však fungovat i jako velmi mocné analgetikum. Aktivuje totiž v mozku velmi hluboko uložený systém, který rozhoduje o našem pociťování intenzity bolesti. S výzkumem přišli nedávno specialisté z prestižní univerzity v kalifornském Stanfordu.