Jakému politikovi dávají přednost média? Tomu, který má schopnost zformulovat pádný argument a pak jej svými schopnostmi prosadit pro blaho nás všech? Omyl! Podle výzkumů psychologů z univerzity v Haifě jde stejně jako prakticky v jakékoliv jiné lidské interakci o to, jak moc to dotyčnému či dotyčné sluší.

V Evropě bylo lidské osídlení po dlouhou dobu omezeno na oblasti jižně od Pyrenejí a Alp. Nové nálezy z britského Happisburgu však dokazují, že první kolonizátoři severních oblastí Evropy se nezalekli ani chladnějšího podnebí.

Čím více ženy odkládají rodičovství, tím méně jim pochopitelně zbývá času do menopauzy. S přibývajícím věkem se proto snaží tuto nevýhodu snížit tak, že jsou podstatně svolnější k typům milostných hrátek, na které by se za mlada snad ani neodvážily pomyslet.

Každý z nás by asi potvrdil, že něco si koupit nebo vypůjčit je vždy jednodušší, než si to sám vyrobit. Právě tento ve své podstatě jednoduchý mechanismus nedávno nalezli američtí biologové i v živé přírodě. U mušek octomilek se objevil výjimečně rafinovaný typ vypůjčování schopností bakterií.

Němečtí fyzikové nedávno znovu změřili proton a zjistili, že je drobně menší, než si dříve mysleli. I tato malá změna však může v kvantové teorii nadělat velkou paseku.

Nahlédnout do života ryb je složitější, než by se mohlo na první pohled zdát. Vědci z univerzity v britském Leedsu proto sestrojili první funkční robotickou rybku, která se má stát vydatným pomocníkem při studiu chování těchto obratlovců pod vodní hladinou.

Zcela nedávno se podařilo zrekonstruovat a vyčistit tunel, který měl vést k nedokončené hrobce faraóna Setiho I. v Údolí králů. A nápisy na jeho stěnách byly nakonec zajímavější, než by vědci čekali.

Podle amerických genetiků z Purdue University v americkém státě Indiana bychom se v budoucnu již nemuseli v ochodech setkávat s nahnilým ovocem. Objevili totiž gen, který dokáže prodloužit „životnost“ rajčat na regálech obchodů přinejmenším o týden.

V Gabonu v západní Africe byly nedávno objeveny fosílie staré podle všeho asi 2,4 miliardy let. To by ještě nebylo nic tak zvláštního, kdyby nebyly velké bezmála jako lidská dlaň. Prakticky vzápětí se rozhořela debata, co vlastně nám objev nejstarších makrofosílií napovídá o dějinách života.

Dusík je pro život jedním z nejdůležitějších stavebních kamenů života. Jeho plynná forma však není pro organismy příliš k potřebě – dusík je zkrátka třeba nejprve zafixovat do "uživatelsky přívětivější" sloučeniny. Američtí vědci nedávno vytvořili model, podle něhož by takové látky mohly vzniknout na Saturnově měsíci Titanu působením UV záření.

Kanadští vědci přišli nedávno se zjištěním, že rostliny mají řadu vlastností, dříve připisovaných pouze živočichům. Jednou z nich je i schopnost dobře zvážit, zda má cenu vydávat se nebezpečnou výpravu za potravou. Pochopitelně, že ne „po svých“, ale díky růstu svých kořenů.

Roboti sestrojení lidskou rukou už dokázali ovládnout ledasjaké prostředí. Jezdí po zemi, létají ve vzduchu, plavou v moři. Na seznam si musíme přidat ještě prostředí další. Američtí inženýři nedávno sestrojili robota, který dokáže plavat v písku. Inspirací jim byly ještěrky scinkové.

Žádná ryba by se nemohla dlouho usadit na suché zemi, kdyby byla stále vybavená „nástrojem“ nutným v pohybu ve vodě – ploutvemi. Kanadští genetikové nedávno objevili, že nohy, a to včetně těch našich, vznikly díky vypnutí dvou klíčových genů.

Většina všeho živého na naší planetě je co do potravy dosti vybíravá. Ze dvou různých podob týchž esenciálních látek (optických izomerů), jako jsou aminokyseliny či cukry, dává většinou přednost jen jedné z forem. Vědci nedávno zjistili, že to však nemusí být pravda vždy. Pozor by si na to měli dát především budoucí generace „hledačů života“ na Marsu.

Nalézt v přírodě ohlodané kosti jistě není žádný velký kumšt. V kanadské Albertě však vědci nedávno objevili ohlodané kosti skutečně raritní – staré 75 miliónů let. Na mrtvolách druhohorních plazů si podle všeho pochutnávali dnes již vymřelí savci – multituberkuláti.

Astronomům se nedávno podařilo přímo pozorovat událost skutečně jedinečnou - první fáze formování nové hvězdy z molekulárního mraku. Tento jedinečný „porod hvězdy“ se udál v molekulárním mračnu v souhvězdí Persea asi 800 světelných let od Země.

Že se v hlavách leteckých konstruktérů se stále rodí nápady hodné fantazií Julese Verna dokazuje i letadélko Puffin z dílny mladého technika NASA Marka Moora. I když se jedná o projekt realizovaný doposud jen v počítačové simulaci, získal si mezi laickou i odbornou veřejností již obrovský počet fanoušků.

Mezinárodní tým vědců provedl nedávno první rozsáhlé systematické zkoumání stáří nejrůznějších artefaktů z doby starého Egypta prostřednictvím radiokarbonové metody. Jejich výzkumy víceméně potvrdily přesnost starších datací založených na méně přesných metodách. Řadě dřívějších spekulací tak dodala tato studie pevnější půdu pod nohama.

Velká barevná bublina letí vzduchem. Najednou narazí na list či kámen a – bum! Rozletí v řadu malých dceřiných bublinek a později na drobné částečky kapaliny. Popis fyzikální dynamiky tohoto na první pohled zcela banální jevu publikovali nedávno poprvé v časopise Nature vědci z amerického Harvardu. S bublinami je to skutečná věda!

Nová vědecká studie odhalila, že evropští muži tvoří skupinu nejpověrčivějších diváků, kteří jsou ochotni podstoupit nejrůznější rituály, jen aby napomohli svému oblíbenému týmu k vítězství.

Otázka, za si dokázali někteří z druhohorních plazů udržet stálou tělesnou teplotu podobně jako to dnes dokáží ptáci či savci, je mezi paleontology diskutována již skutečně dlouho. Francouzští vědci přišli nedávno se důkazem, že přinejmenším obrovským formám plazů z druhohorních moří byla tato evoluční vymoženost skutečně dopřána.

Nedávná havárie ropné plošiny společnosti BT v Mexickém zálivu se stala největší ekologickou katastrofou, za níž kdy stál člověk. I když se možná nakonec podaří unikání ropy zastavit, její množství v oceánu je již dnes obrovské. S likvidací škod by mohly napomoci dříve neznámé bakterie, které produkují zvláštní látky, tzv. rhamnolipidy.

Předpoklady o existenci temné hmoty a energie jsou výsledkem analýz stop po prvních okamžicích vesmíru. Co když však ale vědci tyto stopy interpretovali špatně ani temná hmota, ani a energie vlastně vůbec neexistují? Na možné chyby v dřívějších měřeních upozornili nedávno britští fyzikové z univerzity v Durhamu. Obrázek struktury vesmíru by se mohl opět výrazně...

Zmenšování technologií do velikostí, kde se šíře lidského vlasu podobá šíři Amazonky, zažilo v nedávné době další skok. Tým amerických vědců z několika prestižních univerzit publikoval v časopise Nature článek, v němž popisuje svého robůtka o velikosti pouhé 4 nanometry.