Tým archeologů z University of Illinois nedávno vyměnil lopatky a štětečky za ploutve a kyslíkové lahve a vydal se zkoumat tajemství rybníků v oblasti Cara Blanca v dnešním Belize. Stopy zde zanechali příslušníci pozdní fáze civilizace starých Mayů.

Na velké mezinárodní konferenci pro fyziku vysokých energií v Paříži byly nedávno zveřejněny výsledky prvních tří měsíců měření prováděných ve Velkém hadronovém srážeči (LHC) v CERNU. Částice, které zatím pozorovali, fyzikové sice již znají. Výsledky však naznačují, že zařízení je velmi dobře připraveno pro další kola experimentů.

Během posledních asi 10 let ukázala řada studií, že čím déle člověk pobyl v některém ze vzdělávacích ústavů, tím hůře si na něj došlápne degenerativní onemocnění mozku – demence. Vědci z britské Cambridge nedávno zjistili proč.

Pohyb housenky pozoroval někdy snad každý z nás. Když si však na jejich pomalé sunutí kupředu posvítí vědci prostřednictvím moderních technologií, zjistí, že mechanismus jejich pohybu je mnohem složitější, než to na první pohled vypadá. Nápady odkoukané od housenek by mohly být v budoucnu využity pro konstrukci robotů.

Máte rádi svůj plátek masa ve svíčkové omáčce pokryty brusinkami? Nebo dáváte přednost brusinkovému džusu? Podle britských vědců dobře děláte! Látky obsažené v brusinkách totiž dokáží pořádně potrápit bakterie, které způsobují nepříjemné infekce močových cest. Britští vědci nedávno objevili, jak přesně dokáží brusinky bakteriím znepříjemňovat...

Z objevu zachované kostry dávného tvora mají paleontologové vždy radost. Když ale na jednom místě objeví koster větší množství, je to již důvod k pořádné oslavě. V australském Queenslandu se vědcům podařilo najít jeskyni, v níž skončil život celých 26 exemplářů dnes již vyhynulého druhu vačnatce příbuzného dnešním vombatům.

Pro většinu z nás jsou houby v podstatě jen ceněnou trofejí z podzimních sběračských výprav či prostě jen položkou při nákupu v supermarketu. Naše planeta by však byla bez hub sotva planetou plnou života. Na klíčovou roli jisté skupiny hub v celoplanetárním ekosystému kápli nedávno vědci z univerzity v britském Yorku.

Pád asteroidu na Zemi není jen tématem katastrofických fantazií, ale existují i přesvědčivé důkazy, že v minulosti dokázaly se životem na naší planetě skutečně vážně zahýbat. Není proto od věci, když astronomové nejbližší okolí Země podrobně zmapují a na případné nebezpečí z vesmíru nás připraví. Slouží k tomu především satelit NASA zvaná WISE.

Jakému politikovi dávají přednost média? Tomu, který má schopnost zformulovat pádný argument a pak jej svými schopnostmi prosadit pro blaho nás všech? Omyl! Podle výzkumů psychologů z univerzity v Haifě jde stejně jako prakticky v jakékoliv jiné lidské interakci o to, jak moc to dotyčnému či dotyčné sluší.

V Evropě bylo lidské osídlení po dlouhou dobu omezeno na oblasti jižně od Pyrenejí a Alp. Nové nálezy z britského Happisburgu však dokazují, že první kolonizátoři severních oblastí Evropy se nezalekli ani chladnějšího podnebí.

Čím více ženy odkládají rodičovství, tím méně jim pochopitelně zbývá času do menopauzy. S přibývajícím věkem se proto snaží tuto nevýhodu snížit tak, že jsou podstatně svolnější k typům milostných hrátek, na které by se za mlada snad ani neodvážily pomyslet.

Každý z nás by asi potvrdil, že něco si koupit nebo vypůjčit je vždy jednodušší, než si to sám vyrobit. Právě tento ve své podstatě jednoduchý mechanismus nedávno nalezli američtí biologové i v živé přírodě. U mušek octomilek se objevil výjimečně rafinovaný typ vypůjčování schopností bakterií.

Němečtí fyzikové nedávno znovu změřili proton a zjistili, že je drobně menší, než si dříve mysleli. I tato malá změna však může v kvantové teorii nadělat velkou paseku.

Nahlédnout do života ryb je složitější, než by se mohlo na první pohled zdát. Vědci z univerzity v britském Leedsu proto sestrojili první funkční robotickou rybku, která se má stát vydatným pomocníkem při studiu chování těchto obratlovců pod vodní hladinou.

Zcela nedávno se podařilo zrekonstruovat a vyčistit tunel, který měl vést k nedokončené hrobce faraóna Setiho I. v Údolí králů. A nápisy na jeho stěnách byly nakonec zajímavější, než by vědci čekali.

Podle amerických genetiků z Purdue University v americkém státě Indiana bychom se v budoucnu již nemuseli v ochodech setkávat s nahnilým ovocem. Objevili totiž gen, který dokáže prodloužit „životnost“ rajčat na regálech obchodů přinejmenším o týden.

V Gabonu v západní Africe byly nedávno objeveny fosílie staré podle všeho asi 2,4 miliardy let. To by ještě nebylo nic tak zvláštního, kdyby nebyly velké bezmála jako lidská dlaň. Prakticky vzápětí se rozhořela debata, co vlastně nám objev nejstarších makrofosílií napovídá o dějinách života.

Dusík je pro život jedním z nejdůležitějších stavebních kamenů života. Jeho plynná forma však není pro organismy příliš k potřebě – dusík je zkrátka třeba nejprve zafixovat do "uživatelsky přívětivější" sloučeniny. Američtí vědci nedávno vytvořili model, podle něhož by takové látky mohly vzniknout na Saturnově měsíci Titanu působením UV záření.

Kanadští vědci přišli nedávno se zjištěním, že rostliny mají řadu vlastností, dříve připisovaných pouze živočichům. Jednou z nich je i schopnost dobře zvážit, zda má cenu vydávat se nebezpečnou výpravu za potravou. Pochopitelně, že ne „po svých“, ale díky růstu svých kořenů.

Roboti sestrojení lidskou rukou už dokázali ovládnout ledasjaké prostředí. Jezdí po zemi, létají ve vzduchu, plavou v moři. Na seznam si musíme přidat ještě prostředí další. Američtí inženýři nedávno sestrojili robota, který dokáže plavat v písku. Inspirací jim byly ještěrky scinkové.

Žádná ryba by se nemohla dlouho usadit na suché zemi, kdyby byla stále vybavená „nástrojem“ nutným v pohybu ve vodě – ploutvemi. Kanadští genetikové nedávno objevili, že nohy, a to včetně těch našich, vznikly díky vypnutí dvou klíčových genů.

Většina všeho živého na naší planetě je co do potravy dosti vybíravá. Ze dvou různých podob týchž esenciálních látek (optických izomerů), jako jsou aminokyseliny či cukry, dává většinou přednost jen jedné z forem. Vědci nedávno zjistili, že to však nemusí být pravda vždy. Pozor by si na to měli dát především budoucí generace „hledačů života“ na Marsu.

Nalézt v přírodě ohlodané kosti jistě není žádný velký kumšt. V kanadské Albertě však vědci nedávno objevili ohlodané kosti skutečně raritní – staré 75 miliónů let. Na mrtvolách druhohorních plazů si podle všeho pochutnávali dnes již vymřelí savci – multituberkuláti.

Astronomům se nedávno podařilo přímo pozorovat událost skutečně jedinečnou - první fáze formování nové hvězdy z molekulárního mraku. Tento jedinečný „porod hvězdy“ se udál v molekulárním mračnu v souhvězdí Persea asi 800 světelných let od Země.