Najít ve změti bodů v grafu exoplanetu, kterou nevidíme, ale sledujeme jen její vliv na hvězdu, je jedna věc. Najít v tom navíc ještě měsíc exoplanety, to je už výrazně těžší. Jednou z možností je pozorovat změny v časech tranzitů. Měsíc svou gravitací ovlivňuje mateřskou planetu, což se projeví v nepravidelnosti tranzitů i ve změnách […] The post Vědci...

K objevování exoplanet nemusíme využívat jen klasické dalekohledy ale jde to i prostřednictvím radioteleskopů na dlouhých vlnách. Astronomové využili radioteleskopů VLBA (Very Long Baseline Array), které jsou rozeseté po celých Spojených státech a také mimo americký kontinent (například Panské ostrovy, Havaj). Na paškál si vzali hvězdu TVLM 513–46546 o hmotnosti jen...

Představte si planetární systém, ve kterém se život rozvinul na více než jedné planetě. Může takový systém existovat? To bohužel nevíme, ale je velmi reálné, že existují systémy s více planetami v obyvatelné oblasti. Obyvatelná oblast není úplně ideální termín. V médiích se většinou (rozuměj nikdy) nedočtete, co doopravdy znamená. Pokud planeta obíhá v...

Ve čtvrtek 30. července se k Marsu vydala mise Mars 2020, která obsahuje rover Perseverance a vrtulník Ingenuity. Na rudou planetu dorazí v únoru příštího roku. Odlet roveru od Země zachytil metrový dalekohled Jacobus Kapteyn Telescope, který se nachází na Kanárských ostrovech. Video níže je složené z několika fotografií a zachycuje pohyb sondy na hvězdném […] The...

Jak zvážit exoplanetu? Potřebovali byste opravdu velkou váhu a stejně by k dané planetě letěla velmi, velmi dlouho, takže byste se Nobelovy ceny nedožili. Jde to ale i jinak a na dálku. Dokonce nemusíme exoplanetu ani vidět. Pomůže gravitace. Má to ale háček. Potřebujete něco, na co planeta svou gravitací působí. Prvním objektem je logicky […] The post Přesnost až...

Podívejte se na dechberoucí snímky z povrchu rudé planety. Fotografie pořídily rovery Curiosity a MER (Spirit a Opportunity). Prvně jmenovaný stále funguje a navíc by měl už příští rok dostat kolegu v podobě roveru Perseverance, který bude mít na palubě ještě lepší kamery a to dokonce v rekordním počtu. První video bylo uveřejněno před pár […] The post 20 minut...

Hned na úvod je potřeba říct, že hvězda je na hraně viditelnosti pouhým okem a nachází se v souhvězdí Vlka na jižní obloze. Jde ale o hodně zajímavý objev. U všech planet, které byly objeveny tranzitní metodou můžeme teoreticky změřit hmotnost prostřednictvím měření radiálních rychlostí (RV). Teoreticky… některé jsou tak malé, mají nízkou hmotnost, že...

Na konci loňského roku byl prezentován velmi zajímavý a také bizarní objev u hvězdy TYC 8998-760-1, která je podobná svou hmotností Slunci, i když je mnohem mladší. Má jen pár milionů let. Pomoci přístroje SPHERE byla u hvězdy objevena planeta o hmotnosti 14 ± 3 Jupiteru, která okolo hvězdy obíhá ve vzdálenosti 162 AU! To […] The post Ještě divnější, než jsme...

Lovci exoplanet se činí. V případě TESS jsme oslavili zahájení prodloužené mise, evropská CHEOPS začíná dodávat první data. TESS se po svém startu v dubnu 2018 zakousla do jižní oblohy. Po roce pozorování se přesunula na severní oblohu. Na každé polokouli provedla pozorování ve 13 sektorech. To máme dohromady 26 sektorů. Od 4. července pozoruje […] The post TESS...

Kometa C/2020 F3 (NEOWISE) se stává ozdobou nočního nebe, i když se nachází nízko na obzorem. Objevena byla na konci března družicí NEOWISE a přísluním prošla 3. července. O dva dny později pozorovali kometu na palubě Mezinárodní kosmické stanice (ISS). Seán Doran záběry zpracoval do dalšího ze svých úchvatných videí. Na záběrech se kometa vynoří […] The...

Planety vznikají akrecí, kdy se prachová zrnka spojují do větších celků. Pokud objekt překročí určitou hranici, začne vysávat plyn ze svého okolí. Stane se z něj obr. Kritická mez je někde okolo 10 Zemí. Pokud tedy najdeme exoplanetu o hmotnosti větší, předpokládáme, že jde o plynného obra s jádrem… planetu podobnou Neptunu či rovnou Jupiteru. […] The post...

Planety i hvězda vznikají z disku prachu a plynu. Poměrně velkého ale v poměru k velikosti také velmi tenkého disku. Logicky tak předpokládáme, že planety obíhají více méně v rovině rovníku své hvězdy. Více méně, protože během vzniku se vzájemně gravitačně ovlivňují, takže sklon v řádu desetin stupně či jednotek stupňů není nikterak zvláštní. Vědci...

V roce 2016 přinesl projekt Pale Red Dot (bledě červená tečka) objev exoplanety u Proximy Centauri. Na něj navázal projekt Red Dots (červené tečky), který objevil exoplanetu u slavné Barnardovy hvězdy. Projekt se zaměřuje na hledání exoplanet u blízkých červených trpaslíků měřením radiálních rychlostí a to především spektrografem HARPS. Od července 2018 sledoval...

Před časem vyšla studie, která naznačuje existenci druhé planety u Proximy Centauri. Zatímco Proxima b obíhá s periodou 11 dní, oběžná doba druhé planety má být přes 5 let. Vědci našli možnou planetu Proxima c na základě měření radiálních rychlostí. Nyní se na nejbližší hvězdu od Slunce podívali skrz astrometrii. Princip je v podstatě podobný. […] The post...

Mediálním prostorem létají čísla o počtu inteligentních civilizací v Galaxii. Vyšla ale i studie, která je založena na skutečných datech a to konkrétně na datech z Keplera. Michelle Kunimoto a Jaymie M. Matthews se věnovali na první pohled triviální otázce, kvůli které byl Kepler vypuštěn. Kolik je ve vesmíru planet? Studií, které se věnují míře […] The post...

Dejte si prst na nos a zavřete oko. Pak ho otevřete a zavřete druhé. A tohle dělejte rychle za sebou. Prst se bude pohybovat, přestože ho máte stále na nose. Je to samozřejmě způsobeno tím, že se na něj díváte ze dvou od sebe vzdálených míst. Úplně stejně to funguje u blízkých hvězd. Jen samozřejmě […] The post Historické měření paralaxy. New Horizons se...

Výzkum exoplanet vypadá na první pohled jako extrémně špičkový obor. Konec konců v první linii se mu věnují spektrografy na nejslavnějších dalekohledech světa nebo kosmičtí lovci exoplanet. Opak je ale pravdou. K pozorování tranzitů stačí amatérské vybavení. Amatérští astronomové by mohli pomoci připravit půdu pro Kosmický dalekohled Jamese Webba (JWST), o čemž...

Objev má jedinou vadu na kráse… ale postupně. Hvězda Kepler-160 je velmi podobná Slunci. Je jen nepatrně hmotnější ale má stejnou zářivost. U hvězdy byly v minulosti objeveny dvě planety. Kepler-160 b má poloměr 1,7 Země a oběžnou dobu 4,3 dny. Vzdálenější planeta c má má poloměr 3,1 Země a oběžnou dobu 13,7 dní. Vzdálenější […] The post Kepler-160:...

Ne. Přístroj ESPRESSO ověřil existenci Proximy b a také přinesl nové informace o její hmotnosti. O studii jsme psali před pár dny a zmiňovali jsme i objev dalšího signálu. V médiích se v souvislosti s objevem píše, že nyní známe hmotnost nejbližší exoplanety s opravdu velkou přesností. Je to pravda? Ne. Možná jen z menší […] The post Známe hmotnost Proximy b s...

Příznivci Elona Muska posílají astronomy do vesmíru. Zmiňujeme to záměrně, protože hledání tranzitujících exoplanet bude družicovými konstelacemi patrně zasaženo velmi citelně. Vyžaduje totiž (podobně jako hledání planetek) pozorování velkých částí oblohy současně. Na rozdíl od lovců planetek, lovci tranzitů už ve vesmíru jsou (CoRoT, Kepler, TESS). Nově...

Jsou to téměř čtyři roky, co se astronomům pomoci měření radiálních rychlostí podařilo objevit exoplanetu Proxima b, která obíhá okolo nejbližší hvězdy od Slunce – Proximy Centauri. Planeta byla tehdy objevena především na základě dat ze spektrografu HARPS v Chile, kterých bylo 147. K nim vědci přidali 77 měření ze spektrografu UVES na dalekohledu VLT. […]...

Na internetu je opravdu povedená infografika, která ukazuje 44 nejbližších hvězd od nás. Jednotlivé hvězdy jsou porovnány se Sluncem. Nechybí údaj o vzdálenosti ve světelných letech, poloměru (R) a zářivosti (L) v násobcích Slunce, souhvězdí (latinsky) a počtu planet, pokud u nich už byla nějaká objevena. Přestože jsou to nejbližší hvězdy, některé pouhým okem...

Astronomové v rámci DMPP hledali CDE a našli DMPP-1. Vezměme to ale od začátku. DMPP-1 je první z již několika objevů projektu DMPP (Dispersed Matter Planet Project). Jeho úkolem je především hledání oblaků prachu z planet zemského typu, které obíhají tak blízko svých hvězd, že se rozpadají. Říká se jim katastroficky rozpadající se exoplanety (catastrophically...

Japonským vědcům se podařilo učinit zajímavý a zásadní průlom ve výzkumu exoplanet. Změřili Rossiterův-McLaughlinův efekt u hvězdy TRAPPIST-1. Je to poprvé, co se to povedlo u malé a chladné hvězdy a poprvé, co se tak stalo u systému s potenciálně obyvatelnou planetou. Rossiterův-McLaughlinův efekt zní příšerně odborně, ale ve skutečnosti je to jednoduchá věc. Je...