Pokud se vesmírem potulují primordiální černé díry planetkové až lunární velikosti, mohla by je občas pohltit hvězda, která se jim připlete do cesty. Jak taková nešťastná hvězda asi skončí? A co bychom mohli v takovém případě pozorovat? Odpověď nabízejí modely vývoje hvězd s magnetohydrodynamickými simulacemi.

Nedávno vyšla kniha s tímto názvem a s podtitulem Atlas exkurzí po pamětních místech vědy v českých zemích. Krom toho je na webu volně přístupná rozsáhlá aplikace Živá mapa dějin přírodních věd v českých zemních, s velkým množstvím dalších aktivních odkazů.

Z pohledu toxikologa jsou Azorské ostrovy na první pohled docela nuda. Nežijí zde žádní hadi ani štíři, a nenajdete tu ani chemičku chrlící průmyslové jedy. Pokud pomineme několik dráždivých endemických rostlin, například místní pryšec azorský (Euphorbia azorica), patří k nejvýznamnějším toxikologickým hrozbám invazní libora měňavá (Lantana camara).

…aneb První objev fosilních angiogenních struktur u krále dravých dinosaurů

Na řadě míst světa je hmyz oblíbenou pochoutkou. Obyvatel severní části Eurasie se to ale netýká. Analýzy genomů ze zubního kamene dávných lidí prozradily, že živili hmyzem v porovnání s lidmi z teplejších oblastí jen příležitostně. Také mají méně účinné enzymy chitinázy, které hrají klíčovou roli v trávení hmyzu.

Ani druhá generace nástrojů pro cílené zásahy do dědičné informace lidských embryí nepřináší bezpečnou cestu k odstraňování genetických defektů. Přesto, anebo právě proto, je kolem nové studie mezinárodního týmu vědců s českým zastoupením takový poprask.

Revoluční 3D tiskárna na beton ASCEND australské společnosti Luyten promění věžový jeřáb, standardní stroj dnešního stavebnictví, na výkonný robotický výrobní systém, který staví podle digitálních návrhů. Osvědčená poválečná technologie se potkává s 21. stoletím v jeho nejlepší kondici.

Osudový dilematem, kterému čelí lidé v nově navštíveném městě, je otázka, kam zajít na jídlo. Na vlastní kůži, i když v poněkud jiné podobě to zažil i Richard Feynman. Vědci našli řešení geniálního fyzika na ubrousku z restaurace a otestovali ho v online experimentu s 2 520 účastníky.

Americká společnost Auriga Space překotně pracuje na revolučním systému protivzdušné obrany, který pálí projektily a nepotřebuje raketové motory. Jejich technologie je podobná elektromagnetickému maglevu a mohla by hodit záchranné lano americké protivzdušné obraně, která se topí v problémech.

Kdybychom měli mezi hmyzem vybrat největší buřiče, čmeláci by byli horcí kandidáti. Permanentně prokazují schopnosti, které jsme byli ochotni přiznat jen vývojově vyšším živočichům, nejraději jen nám lidem.

Kvantové systémy stále souží chyby, kterých je obtížné se zbavit. Na kvantový systém se totiž nemůžete ani podívat, aniž by se vám rozsypal pod rukama. Australští kvantoví koumesové dokázali najít Schrödingerovu kočku ve správné krabici, aniž by ji vystrašili a kočka jim tím pádem neutekla. Nesmíte vynechat jejich video. Dělají je skvěle!

Představte si, že v sobě máte hlístice. Není to ale náhodná infekce ze špíny. Máte ji tam schválně. Jde o geneticky vylepšené hlístice, z nichž každá funguje jako maličká parazitická biotovárna na výrobu léku v terapeutické infekci. Tímto způsobem by šlo dlouhodobě řešit zdravotní problémy nebo třeba preventivně chránit proti rozmanitým rizikům.

Když se řekne včelí nebo čmeláčí královna, většina z nás si představí absolutní panovnici, která od narození vládne svému hmyzímu státu pevnou rukou. Dvě přelomové studie z letošního roku však mýtus o hmyzí monarchii definitivně boří. Ukazují, že o tom, kdo usedne na trůn, rozhodují obyčejné dělnice. Zatímco u včel medonosných k tomu používají...

Koncem června by mělo být ukončeno třetí období experimentování s pomocí urychlovače LHC. Využijme tuto příležitosti k rozboru nejnovějších objevů založených na datech z tohoto zařízení. Plánování nového největšího urychlovače, který by byl následníkem LHC, se blíží k zásadnímu rozhodnutí. A začínám být optimistou v možnosti jeho výstavby...

…aneb Nové poznatky o rodu Pinacosaurus

Co může být elementárnějšího než foton, částice elektromagnetického záření s nulovou hmotností? Jenomže v říši kvant se nehraje podle nudných pravidel. Teoretičtí fyzici kuchli foton v důmyslném myšlenkovém experimentu a nestačili se divit. Bylo to jako kouzlo, a to teprve začali.

Exploze SN 2023vbw, která se odehrála v říjnu 2023, zřejmě nebyla jen tak nějakou obyčejnou supernovou. Podle jejího průběhu a vlastností jde o jeden z jeden z dosud nejpřesvědčivějších příkladů supernovy párové nestability. Po těchto přízračných supernovách extrémně hmotných hvězd nezůstane ve vesmíru naprosto vůbec nic.

Tým ETH Zürich vyvinul metodu pro generování ideálně náhodných čísel, která zůstanou náhodná na věky věků. Potřebovali k tom dva supravodivé čipy v roli qubitů, propojené 30metrovou trubicí a kvantově provázané mikrovlnnými fotony. Mohla by to být živá voda pro kryptografii a spoustu dalších aplikací.

Sumýš Psolus fabricii je úplně normální sumýš, docela fešák, pokud vás neděsí ostnokožci bez chapadel. Když z něj ale vědci ořezali tkáň, děly se věci. Ořezaná tkáň neumírá, diferencuje se, je imunitně aktivní a nasává živiny z mořské vody. Celé roky. Namísto bizarního hororu očekávejte revoluci v biomedicíně!

Zapomeňte na humanoidy, kybernetické psy nebo roboty, co napodobují hmyz. Robot Argus týmu Duke university ctí symetrii a má tvar koule. Pohybuje se díky 20 modulárním teleskopickým končetinám, které vycházejí z centrální části, a každá je zakončená kamerou. Nevěřili byste, co všechno taková koule dokáže.

Uvidíte modrý úplněk, který ve skutečnosti modrý nebude, zato bude mikroúplňkem.

Kde sídlí biologický kompas zvířat? A na jakém principu funguje? Nová studie přináší nečekaný objev, který hledání odpovědí ještě více zkomplikoval.

Na sklonku roku 2019 ulovili australští astronomové podivuhodnou událost gravitačního mikročočkování. Mezi Zemí a jistou hvězdou ve Velkým Magellanovým oblakem prolétl objekt, jehož hmota odpovídala asi trojnásobku našeho Měsíce. Vyklubala se z toho jedna z nejzajímavějších hádanek současné astronomie.

Hermeus hlásí další milník ve vývoji nové generace nadzvukových letounů. Jejich prototyp Quarterhorse Mk 2.1 v těchto dnech poprvé pokořil zvuk rychlostí Mach 1,21. Prozatím mají slušně našlápnuto ve vývoji hypersonických letounů pro armádu a civilní dopravu. Co asi předvedou příště?