Mars vs. Venuše

V horních vrstvách atmosféry Venuše, nějakých 50 km nad povrchem, je prý prostředí relativně přátelské. Mraky na rozdíl od Marsu stále chrání před kosmickým zářením, naopak je zde v podobě slunečního záření k dispozici hromada využitelné energie. I zde ovšem panuje na pozemské poměry vysoká teplota (75 C), tlak je stejný jako na zemském povrchu.

Projekt High Altitude Venus Operational Concept (HAVOC) počítá se vzducholoděmi, ty bude k Venuši třeba dopravit a lidi pak zase dostat zpátky (NASA může samozřejmě těžko deklarovat třeba podporu nadšeneckým projektům, které počítají s jednosměrnou cestou); zde je z hlediska odletu další drobná nepříjemnost, že Venuše má proti Marsu větší gravitaci, vzdálenost obou sousedních planet od Země je pak srovnatelná. Samotný princip vzducholodě lze samozřejmě nejdříve otestovat i bez lidí. Zařízení bude třeba nějak rozvinout a naplnit na místě atd.

Zdroj: Phys.org

Poznámky:

- Jenže málo platné, je tu také symbolická rovina. Šlápnout si na povrch cizího tělesa působí jinak než se vznášet v atmosféře (co tam vlastně kosmonauti budou dělat?). U Marsu se také mnohem více spekuluje o možnosti života (alespoň před miliardami let), což tedy samozřejmě zase vede k úvahám o možné kontaminaci. Venuše sice v minulosti asi byla mnohem podobnější Zemi, ale že by zde nějaké stopy po eventuálním místním životě mohly zůstat, to v bezvodém prostředí s pršící kyselinou sírovou nepředpokládá nikdo. A plány týkající se Marsu mají také mnohem delší tradici, nadšeně sledujeme osudy všemožných marťanských vozítek atd.

- Existuje rovněž idea „měst“ v atmosféře Venuše, i zde se objevují názory, že by to mohlo jít lépe než na Marsu. Viz tento článek.