feed info

377 článků z natur.cuni.cz

Co nám mohou říct slzy?

Zrak je jedním z důležitějších smyslů a jeho poruchy, zejména glaukom, výrazně ovlivňují kvalitu života člověka. V lékařské praxi se využívají různé metody pro diagnostiku očních onemocnění. V současné době je vyšetření biomarkerů (molekul indikujících stav organismu) v slzách další potenciální diagnostickou a prognostickou metodou. Zkoumáním možností...


Úterý 28. listopadu 2023


O obrněných hadech

Při zmínce o kostěných útvarech uložených v kůži v podobě šupin či plátů si nejspíše představíme obrněné pravěké dinosaury. V současné době se však ukazuje, že jsou tyto struktury běžné i u šupinatých plazů (Squamata), ale nikdy nebyly popsány u hadů. Jelikož je tato skupina velmi diverzifikovaná, rozhodl se na ni zaměřit tým odborníků pod vedením Petry...


Středa 22. listopadu 2023


Umělá inteligence objevuje nové geny

Naše okolí je plné organismů nesoucích genetickou informaci, a její analýza je komplikovaná. Objev nových genů v mikroorganismech otevírá dveře k fascinujícímu světu genetické rozmanitosti. Tým vědců, včetně Martina Pospíška z Katedry genetiky a mikrobiologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, se podílel na vývoji algoritmu, který nám pomáhá lépe...


Pátek 17. listopadu 2023


Co všechno se můžeme dozvědět ze starých sbírek

Neustále zjišťujeme nové poznatky o tom, jak lidská společnost v minulosti fungovala. Na území Česka se toho ale o Magdalénienu ví málo – naleziště této kultury jsou často reprezentována pouhými kamennými nástroji a úlomky kostí. Některé nové poznatky přinesla česká studie, které se zúčastnila i Eliška Zazvonilová z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.


Úterý 14. listopadu 2023


Detektivka na Antarktidě

Která poušť je na světě největší? Antarktida – to je správná odpověď na tenhle chyták. Tento nehostinný, a také nejméně obydlený kontinent, ale býval zeleným rájem pro život. Dříve bychom na něm našli obratlovce i rostliny, což je doloženo velkým počtem jejich fosilií. Jak to ale bylo s hmyzem je otázka, protože jejich fosilií je na tomto kontinentě opravdu...


Pátek 10. listopadu 2023


Cesta do hlubin studia chemie

Během podzimních prázdnin, konkrétně 26. a 27. října se na Chemickém ústavu Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy uskutečnila každoroční akce pro středoškoláky a jejich učitele – tzv. Cesta do hlubin studia chemie. V rámci dvoudenního programu byly pro studenty i jejich učitele připraveny jak přednášky, tak praktická cvičení v laboratořích. Svým podílem...


Středa 8. listopadu 2023


Naděje pro turecké chovy raků

Kolikrát jste již slyšeli, že za dřívějších dob bývaly řeky plné raků? A ať se díváte, jak se díváte, nikdy jste žádného raka neviděli? I dnes jsou místa v ČR, kde je raků spoustu, nejde ale bohužel jen o ty samé druhy, jako dříve. Původní rak říční (Astacus astacus) je dnes již kriticky ohroženým druhem. Mohou za to mimo jiné zavlečené druhy raků, které...

Výška postavy hraje roli

Když se snažíme minimalizovat svou viditelnost a hluk, často při pohybu ohýbáme kolena a nakláníme se vpřed. Tento způsob pohybu, známý jako přikrčená chůze, byl v minulosti využíván například při útěku z nebezpečných situací nebo při přibližování k lovné zvěři. Efektivita pohybu hrála významnou roli při osvojování bipedie (pohyb po dvou končetinách)...


Pondělí 30. října 2023


Večer věnovaný fakultním spolkům

Ve čtvrtek večer se na Albertově konala akce Přírodovědci sobě, kde se již tradičně představily studentské spolky. Letos byla účast spolků i zájemců z řad studentů větší než loni, zahájení večera proto proběhlo ve Velké geologické posluchárně.

Kam se plazí budoucnost plazů a obojživelníků?

Možná jste se doslechli, že většina obojživelníků a všechny původní druhy plazů jsou v České republice chráněni. Dohromady je to něco málo přes 30 druhů, ale v celosvětovém měřítku je herpetofauna zastoupena přibližně 20 000 druhy! Většinu z nich bychom nalezli v zákonem chráněných oblastech, jejichž cílem je ochrana nejen biodiverzity, ale i přírodních...


Neděle 29. října 2023


Ukončete prosím výstup a nástup, v příští stanici je lepší kvalita ovzduší

Jízda metrem je pro mnoho obyvatel každodenní záležitostí. Při dojíždění představuje časově nejefektivnější a zároveň environmentálně velmi příznivou variantu dopravy. Přemýšleli jste však někdy o tom, jaká je v metru kvalita vzduchu? Jan Bendl z Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy ve spolupráci s vědci z mnichovské...


Pondělí 23. října 2023


Čeká zlatavý mok hořká budoucnost?

Chmel je jednou z nedílných součástí piva, jež mu propůjčuje charakteristickou hořkost. Klimatická změna by však mohla zásadním způsobem ohrozit jeho pěstování i kvalitu. Tým odborníků kolem Martina Možného z ČHMÚ, ve kterém působil i Vojtěch Vlach z Katedry fyzické geografie a geoekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, nechal nahlédnout na možnou...

Včely na mušce

Včely patří mezi jedny z nejdůležitějších a nejpilnějších hmyzích opylovačů naší přírody. Bez nich by jen těžko mohl fungovat dnešní ekosystém, a to včetně člověka a jeho zemědělské výroby. Jejich studium je proto nesmírně důležité. Jaká je biologická rozmanitost druhů včel napříč naší planetou a co ji ovlivňuje? Na to a mnohem více se podíval...


Pátek 20. října 2023


Popelka v české kotlině

Rozsvítit si pouhým zmáčknutím vypínače nebo zatopit v celém bytě pomocí jednoho tlačítka už je pro nás taková samozřejmost, že ani nepřemýšlíme, odkud se k nám elektřina dostává. Z pohledu výroby elektřiny jsou v České republice tepelné elektrárny, spolu s jadernými, těmi nejdůležitějšími. Popílek, který v tepelných elektrárnách zůstává po spálení...


Pondělí 16. října 2023


Jak souvisí asymetrie obličeje s pohlavím a věkem?

Nikdo není dokonalý, každý z nás má alespoň trochu asymetrický obličej. Asymetrie vzniká při vývoji a s přibývající věkem se mění. Nejcitlivěji asymetrii vnímáme v oblasti očí. Je to totiž první místo, kam se lidé většinou dívají. Ve zbytku obličeje se nachází další asymetrická místa, které nám pomáhají nejen při hodnocení atraktivity, či zdraví...


Pondělí 9. října 2023


Co může prozradit malá ploška na pánevní kosti?

Kost pánevní toho může antropologům prozradit mnoho. Dá se z ní odhadnout například pohlaví u dospělých jedinců. Dokonce je možné odhadnout přibližný věk jedince v době smrti díky specifickým místům na pánevní kosti. Tradiční metody odhadu věku v době smrti se spoléhají na znalosti expertů. Jejich odhad může být subjektivně ovlivněn a nemusí být přesný....


Středa 27. září 2023


Mladí vědci odhalují tajemství vědy

Fotbalové utkání mezi viry a imunitou, filmování ve tmě, fuzzy logika nebo nová naděje pro „zprasená játra“. Co mají tato témata společného? Všechna byla představena na letošním finále soutěže FameLab, které se konalo v úterý večer na půdě Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy.


Pondělí 25. září 2023


Interagovat či neinteragovat: to je oč tu běží

Hybridní organicko-anorganické molekuly získávají v medicinální chemii čím dám větší popularitu. Aplikace nacházejí například v cílené léčbě rakoviny či dalších závažných onemocnění. Jedním z anorganických farmakoforů (aktivních součástí léčivé molekuly) je metalokarboran COSAN, který je využíván pro vylepšení funkce mnoha biologicky aktivních molekul...


Čtvrtek 14. září 2023


Nebojsové mezi ptáky

To, že člověk svou činností zásadně ovlivňuje ekosystémy kolem sebe už pravděpodobně každý někde slyšel. Ke změnám nedochází jen v tropických deštných pralesech, které jsou významným centrem biodiverzity pro živočichy i rostliny, ale i v dalších otevřených ekosystémech, jako jsou například savany. Zvířata také přichází výrazně častěji do styku s...


Sobota 9. září 2023


Imunitní geny – důležité, přesto neprozkoumané

Náš imunitní systém je velmi komplexní. Geny, které ho kódují tvoří přibližně 10 % genomu. Ačkoliv velkou část z nich má většina čelistnatých obratlovců společnou, existují mezi nimi významné rozdíly. Genomy se totiž díky mutacím neustále mění a geny imunity jsou jedněmi z nejvíce proměnných vůbec. Jejich sekvenční rozmanitost v rámci i napříč druhy z...


Úterý 5. září 2023


Okno do budoucnosti léčby rakoviny

Nádor si většina z nás nejspíš představí jako kus tkáně, který vyrostl, kde neměl. Neskládá se ale jen z rakovinných buněk, ale i z mnoha dalších buněčných typů. Celé toto uskupení se nazývá nádorové mikroprostředí (TME z anglického tumor microenvironment) a je ovlivňováno léky, které cílí na metabolismus rakovinných buněk. Na ty se také zaměřuje většina...


Pondělí 4. září 2023


Tak podobné a zároveň tak rozdílné - příběh Země a Venuše

Mount Everest a celé pohoří Himaláj každý z nás už někdy na fotografii nejspíše viděl, ale jak vypadají hory na naší nejbližší planetární sousedce Venuši? A jak je lze zkoumat pomocí právě našich vlastních pozemských pohoří? Těchto otázek využil vědecký tým pod vedením geofyzika Gunthera Kletetschky z Ústavu hydrogeologie, inženýrské geologie a užité...


Pondělí 21. srpna 2023


Ochutnej (přírodo)vědu nově i na Spotify!

Ochutnejte přírodovědu nově i ve vaší oblíbené podcastové aplikaci! Náš podcast roste, a kromě živých vysílání na sociální síti X (Twitter), jak je znáte, přinášíme nově rozhovory i na Spotify, Google Podcastech, Amazon Music podcastech a v aplikaci Audible. Na všech platformách jsme jako Ochutnej (přírodo)vědu a už nyní si můžete poslechnout všechny naše...


Sobota 19. srpna 2023


Globální změny klimatu pod mikroskopem

Na globální změny klimatu se můžeme dívat z různých úhlů. Co je způsobuje, jak jim zabránit nebo jaké mají a budou mít důsledky. Petr Kohout z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy se podílel na výzkumu, který se zabývá dopady globálního oteplování na mikrobiom lesů a který se dostal až na obálku prestižního časopisu Nature Reviews Microbiology.


Úterý 1. srpna 2023


Jak trypanosoma imunitě unikla

Trypanosoma spavičná (Trypanosoma brucei gambiense) má na svědomí přes 95 % případů spavé nemoci, která ohrožuje mnoho obyvatel Afriky. Jako každý parazit se i trypanosoma snaží uniknout lidské imunitě a navzdory nehostinnému prostředí cévního systému se jí daří. Důmyslné systémy proti adaptivní imunitě byly již popsány, jak ale tento prvok vyzrává nad imunitou...