Oči astronomie: Mimo naši Zemi

Po tisíciletí lidstvo vzhlíželo k fascinující noční obloze, aniž by vědělo, že hvězdy Mléčné dráhy jsou jiná slunce, nebo že vesmír je poset miliardami sesterských galaxií, nebo že my sami jsme pouhou tečkou ve vesmírné kronice, která líčí příběh trvající 13,7 miliard let. Dokud jsme k pozorování využívali jen vlastní oči, neměli jsme možnost hledat sluneční soustavy okolo cizích hvězd nebo zjišťovat, je-li někde ve vesmíru život. Teprve před čtyřmi stoletími, roce 1609, vyšel Galileo Galilei do polí poblíž svého domu. Namířil dalekohled, který si sám sestrojil, na Měsíc, planety a hvězdy. Hubblův teleskop je nejznámějším dalekohledem v historii umístěným v kosmu. Způsobil revoluci v mnoha oborech astronomie. Nachází se totiž vysoko nad chvějící se zemskou atmosférou a má nerušený výhled do celého vesmíru. Navíc může sledovat ultrafialové a infračervené záření, které je nedostupné pozemským dalekohledům, protože atmosféra je pohlcuje. Astronomové se chystají vyslat do vesmíru ještě další mnohé družice, které umožní nevídaná pozorování.