Po tisíciletí lidstvo vzhlíželo k fascinující noční obloze, aniž by vědělo, že hvězdy Mléčné dráhy jsou jiná slunce, nebo že vesmír je poset miliardami sesterských galaxií, nebo že my sami jsme pouhou tečkou ve vesmírné kronice, která líčí příběh trvající 13,7 miliard let. Dokud jsme k pozorování využívali jen vlastní oči, neměli jsme možnost hledat sluneční soustavy okolo cizích hvězd nebo zjišťovat, je-li někde ve vesmíru život. Teprve před čtyřmi stoletími, roce 1609, vyšel Galileo Galilei do polí poblíž svého domu. Namířil dalekohled, který si sám sestrojil, na Měsíc, planety a hvězdy. Nyní stavíme obří dalekohledy, které zachycují světlo hvězd vzdálených mnoho miliónů světelných let. Největší dalekohled u nás má průměr zrcadla dva metry a stojí v Ondřejově. Ve světě nyní ty největší teleskopy dosahují průměru deseti metrů a ještě větší přístroje jsou již na kreslicích prknech.
Oči astronomie: Na velikosti záleží
- PORT
- 27. 8 2009 (10:00)