Zemi se často říká modrá planeta. Samozřejmě není celá modrá, působí na nás tak pouze díky tomu, že většinu povrchu zabírají oceány a moře.
V atmosférách plynných obrů žádné povrchové útvary nejsou, jen bouře a jiné atmosférické jevy. Částečně namodralý nádech mají ve Sluneční soustavě Uran a Neptun. Jak jsou na tom exoplanety? Těžko říct, zatím jsme odkázáni pouze na fantazii kreslířů. Pohledejte na internetu „space art“ a můžete se kochat dlouhé hodiny.
Exoplanety na nás koukají jenom jako křivky v grafech. Pouze zhruba 3 % exoplanet bylo objeveno přímo a tyto světy vidíme pro změnu pouze jako „jasné body“ v infračerveném šumu. Hubblův dalekohled nyní svým nejnovějším počinem přeladil náš obor z černobílého vysílání na to barevné.
Planeta HD 189733 b byla objevena už v roce 2005. Jedná se o horkého jupitera s průměrem i hmotností o něco větší ve srovnání s naším Jupiterem. Na rozdíl od obra Sluneční soustavy však HD 189733 b kolem své hvězdy oběhne za něco málo přes dva dny. Vzhledem k malé vzdálenosti od své hvězdy dostává planeta 275x více záření než Země od Slunce a její teplota se bude pohybovat přes 1 000 K.
Planeta přiznala barvu
Hubblovu dalekohledu se podařilo určit vůbec poprvé v historii barvu exoplanety. Přístroj STIS (Space Telescope Imaging Spectrograph) použil už důvěrně známou techniku. Pozoroval mateřskou hvězdou (respektive soustavu hvězda – planeta) v době, kdy planeta přecházela před hvězdou a v okamžiku, kdy byla schována za ní (tzv. sekundární zákryt). Oba výsledky se od sebe nakonec odečtou.
K poklesu jasnosti dochází samozřejmě především ve chvíli, kdy je planeta před hvězdou. Bez ohledu na pekelnost tohoto světa je planeta stále mnohonásobně chladnější než hvězda, takže část disku své matky zastíní. Na druhou stranu, také planeta „vyzařuje“ světlo, které samozřejmě v době sekundárního tranzitu, kdy je schovaná za hvězdou, chybí. Hubble pozoroval velmi zřetelný pokles jasnosti v modré části spektra, ale ještě výraznější v červené části spektra, což naznačuje, že právě modrá bude dominantní v atmosféře planety. Konkrétně: planeta odráží 40 % modrého světla a méně než 10 % červeného.
Samozřejmě nejde o vodu. Podle simulací i dosud zjištěných informací o atmosféře tohoto plynného obra by za modrou barvou mohly stát křemičitanové částice, které rozptylují modré světlo a sodík, který absorbuje červené světlo.
Hvězda HD 189733 se nachází v souhvězdí Lištičky ve vzdálenosti 63 světelných let.
Převzato z webu Exoplanety.cz, upraveno.