Uhlovodíkové slejváky vytváří na Titanu nová jezera

Počasí na Titanu, největšího měsíce Saturnu, se mění a na severní polokouli začíná léto. Tuto změnu provází vývoj silné oblačnosti a ještě silnějších přeháněk. Uhlovodíkový déšť v podobě silných dešťů vytváří na povrchu severní polokoule rozsáhlá metanová jezera, z nichž je to největší srovnatelné s Kaspickým mořem, největším jezerem na Zemi. Soustavné mapování sondou Cassini ale také odhaluje celkovou klimatickou nestabilitu měsíce. Vědci si například aktuálně lámou hlavu s tím, zda se jim atmosféra Titanu nerozplývá téměř před očima. Podle měření klimatických změn, vývoje oblačnosti, a i množství jezer na měsíci se totiž zdá, že tento klimatický systém nemůže být stabilní. Pokud by byla atmosféra zásobována pouze z metanových jezer, pak životnost atmosféry Titanu odhadují vědci na maximálně 10 miliónů let. Tekutých metanových ploch je totiž příliš málo na to, aby dokázaly atmosféru zásobit. Zda je atmosféra sycena dodatečně například z geologických zdrojů pod povrchem zatím vědci netuší.