Vědci vyvinuli nový systém, na jehož základě snad lze vypočítat nejobyvatelnější vesmírné těleso. Podle něj by se člověku ve sluneční soustavě mimo Zemi nejlépe žilo na Saturnově měsíci Enceladu - bohužel ale jen v jeho podzemí. Mars, považovaný za nejpřirozenější náhradní planetu, vyšel z těchto měření až jako třetí.

NASA plánuje vypustit ve středu k Měsíci raketu Atlas-V se dvěma družicemi. Jejich úkolem bude podrobně mapovat povrch Měsíce s cílem vytipovat nejvhodnější místo pro přistání příští lidské expedice na přirozené družici Země.

Hubbleovu vesmírnému teleskopu se podařilo vyfotografovat unikátní "kosmickou fontánu". Ve skutečnosti zachytil trio galaxií, z nichž jedna působí dojmem, že vytryskává dvojici kolidujících hvězdných soustav. Netradiční vesmírný útvar se podle serveru space.com rozkládá 100.000 světelných let od sebe.

Nový pokus o start raketoplánu Discovery k Mezinárodní vesmírné stanici ISS byl předběžně stanoven na neděli 15. března v 7:43 p.m. východoamerického času, čili na pondělí 0:43 SEČ.

Únorové večerní obloze bude vévodit planeta Venuše, pozorovatelný bude také Saturn. Bude možné také pozorovat konjunkce měsíce s hvězdami a Saturnem.

Vědecký tým z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd pod vedením Vladimíra Holáně prokázal, že limbální kmenové buňky v oku, které slouží k regeneraci rohovky, je možné úspěšně a poměrně jednoduše izolovat.

Raketoplán Endeavour a jeho sedmičlenná posádka dostaly od NASA povolení k pátečnímu startu.

Pozorovat je možné planety Merkur (výhodné pozorovací podmínky), Venuši, Saturn a Jupiter. Aktivní je meteorický roj Orionidy.

Ruská kosmická loď s rusko-americkou posádkou se dnes úspěšně spojila s Mezinárodní vesmírnou stanicí (ISS). Sojuz TMA-13, na jehož palubě je i americký vesmírný turista, odstartoval v neděli z kosmodromu Bajkonur. Spojení se uskutečnilo automatickým způsobem v 10:26 SELČ. Za další více než dvě hodiny již nová posádka vstoupila na palubu ISS.

Listopadovou oblohu budou zdobit planety Jupiter, Venuše a Saturn. Měsíc bude nejlépe pozorovatelný kolem 6. listopadu, kdy je v první čtvrti. Vzdálený vesmír nabízí dvojhvězdy, hvězdokupy, mlhoviny a galaxie. Uprostřed měsíce vrcholí meteory Leonidy.

Před téměř 30 lety, 24. října 1978, odstartovala do vesmíru první československá družice Magion-1. Vypuštěna byla jako součást družice Interkosmos-18. Od tělesa mateřské družice se oddělila 14. listopadu 1978. Cílem vědeckého programu bylo měření magnetosféry a ionosféry Země ze dvou blízko sebe letících družic. Magion-1 zanikl v zemské atmosféře 10. září...

Nyní modul obíhá Zemi ve výšce 343 kilometrů a obkrouží ji každých 90 minut.

Velkým švindlem je údajný nedávný objev americké obdoby sněžného muže známé jako Bigfoot - šlo jen o gumový kostým gorily v bloku ledu.

Jedno z jezer na povrchu Titanu je tvořeno kapalinou. Oznámil to americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA), podle něhož jde o vůbec první nález tohoto druhu v Sluneční soustavě.

Na severu Kanady a Grónska, v sibiřské části Ruska, v západním Mongolsku a v Číně bude možné v pátek sledovat úplné zatmění Slunce. České republice se sice takzvaný pás totality, kde je tento jev nejlépe pozorovatelný, vyhne, před polednem bude přesto Slunce zakryto asi ze čtvrtiny.

Na severním pobřeží Kanady se před týdnem odlomily dvě gigantické kry arktického ledovce a pohybují se směrem na volné moře. Obří kry jsou největším případem rozlomení arktického ledu za poslední tři roky.

Bývalý astronaut amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) Edgar Mitchell, jenž byl šestým člověkem na Měsíci, šokoval posluchače britské rozhlasové stanice Kerrang! Radio prohlášením, že mimozemšťané existují. Podle něj navštívili Zemi hned několikrát - ale vlády jejich přítomnost už šest desetiletí tutlají.

Většinou ráno, ale také kolem půlnoci a v pozdních večerních hodinách mohou zájemci pozorovat velmi jasné přelety Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Hvězdná velikost stanice stoupá až k minus 2,5 magnitudy, což z ní činí, nesvítí-li Měsíc, nejjasnější objekt na obloze. Jeví se jako jasná hvězda tiše plující po nebi.

Vědci, pracující v kalifornské zlomové linii San Andreas, se domnívají, že v budoucnu bude možné předpovídat zemětřesení a ušetřit tak množství lidských životů. Technologie, s jejíž pomocí sledují dění pod zemí v jedné ze seizmicky nejaktivnějších oblastí Země, je schopná zachytit velmi jemné geologické změny několik hodin před tím, než zemětřesení...

Nový výzkum vzorků půdy dovezených před 40 lety z Měsíce přinesl důkazy, že zde voda existovala od samého počátku existence Měsíce. O výzkumu informoval časopis Nature.

Američtí vědci objevili v zrníčku vesmírného prachu nový minerál. Materiál tvořený manganem a křemíkem má schopnost polovodiče a o jeho existenci ani na Zemi, ani ve vesmíru se zatím nevědělo. Zrnko prachu zkoumali odborníci Washingtonské univerzity v Seattlu.

Experti amerického Úřadu pro letectví a vesmír (NASA) se pokoušejí identifikovat neznámý předmět u nákladového prostoru raketoplánu Discovery. Analyzují také hrbolek na kormidle stroje. Tyto problémy byly zaznamenány při běžné kontrole řídících motorů raketoplánu den před plánovaným sobotním přistáním.