Vědci vyvinuli nový systém, na jehož základě snad lze vypočítat nejobyvatelnější vesmírné těleso. Podle něj by se člověku ve sluneční soustavě mimo Zemi nejlépe žilo na Saturnově měsíci Enceladu - bohužel ale jen v jeho podzemí. Mars, považovaný za nejpřirozenější náhradní planetu, vyšel z těchto měření až jako třetí.

NASA plánuje vypustit ve středu k Měsíci raketu Atlas-V se dvěma družicemi. Jejich úkolem bude podrobně mapovat povrch Měsíce s cílem vytipovat nejvhodnější místo pro přistání příští lidské expedice na přirozené družici Země.

Hubbleovu vesmírnému teleskopu se podařilo vyfotografovat unikátní "kosmickou fontánu". Ve skutečnosti zachytil trio galaxií, z nichž jedna působí dojmem, že vytryskává dvojici kolidujících hvězdných soustav. Netradiční vesmírný útvar se podle serveru space.com rozkládá 100.000 světelných let od sebe.

Nový pokus o start raketoplánu Discovery k Mezinárodní vesmírné stanici ISS byl předběžně stanoven na neděli 15. března v 7:43 p.m. východoamerického času, čili na pondělí 0:43 SEČ.

Únorové večerní obloze bude vévodit planeta Venuše, pozorovatelný bude také Saturn. Bude možné také pozorovat konjunkce měsíce s hvězdami a Saturnem.

Vědecký tým z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd pod vedením Vladimíra Holáně prokázal, že limbální kmenové buňky v oku, které slouží k regeneraci rohovky, je možné úspěšně a poměrně jednoduše izolovat.

Raketoplán Endeavour a jeho sedmičlenná posádka dostaly od NASA povolení k pátečnímu startu.

Pozorovat je možné planety Merkur (výhodné pozorovací podmínky), Venuši, Saturn a Jupiter. Aktivní je meteorický roj Orionidy.

Ruská kosmická loď s rusko-americkou posádkou se dnes úspěšně spojila s Mezinárodní vesmírnou stanicí (ISS). Sojuz TMA-13, na jehož palubě je i americký vesmírný turista, odstartoval v neděli z kosmodromu Bajkonur. Spojení se uskutečnilo automatickým způsobem v 10:26 SELČ. Za další více než dvě hodiny již nová posádka vstoupila na palubu ISS.

Listopadovou oblohu budou zdobit planety Jupiter, Venuše a Saturn. Měsíc bude nejlépe pozorovatelný kolem 6. listopadu, kdy je v první čtvrti. Vzdálený vesmír nabízí dvojhvězdy, hvězdokupy, mlhoviny a galaxie. Uprostřed měsíce vrcholí meteory Leonidy.

Před téměř 30 lety, 24. října 1978, odstartovala do vesmíru první československá družice Magion-1. Vypuštěna byla jako součást družice Interkosmos-18. Od tělesa mateřské družice se oddělila 14. listopadu 1978. Cílem vědeckého programu bylo měření magnetosféry a ionosféry Země ze dvou blízko sebe letících družic. Magion-1 zanikl v zemské atmosféře 10. září...

Nyní modul obíhá Zemi ve výšce 343 kilometrů a obkrouží ji každých 90 minut.