Voda ve vesmíru je magnetem na novináře a je vlastně úplně jedno, kde byla objevena. Trocha omáčky v podobě možného života se k šťavnatému objevu vody vždy přilije. Aby to lépe chutnalo a lépe se to prodávalo.
Trpasličí planeta Ceres, která byla objevena první noc 19. století, je se svými téměř 1 000 km v průměru největším objektem pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem a okolo Slunce oběhne jednou za zhruba 4,6 roků.
Vědci nyní zveřejnili výsledky dlouhodobého pozorování trpasličí planety Ceres infračerveným kosmickým dalekohledem Herschel. Je to tak trochu objev v půli cesty. Herschel totiž už skoro rok (od dubna 2013) nepracuje, protože mu došly zásoby chladící kapaliny. A přibližně za stejnou dobu se dočkáme ve výzkumu tohoto tělesa zásadního průlomu, když k němu přiletí americká sonda Dawn. Její výsledky a snímky z předešlé návštěvy planetky Vesta dávají tušit, že se máme na co těšit.
Herschel objevil v okolí Cerery vodní páru. To není zase takové překvapení, protože Ceres je jedna velká koule vodního ledu. Životodárná kapalina tvoří možná až třetinu celkové hmotnosti. Kdybychom jej roztavili, měli bychom pětkrát více vody, než je na Zemi.
Ceres trochu připomíná kometu a to nejen díky slušné porci vody ale také kvůli svému chování. Kolem Slunce se pohybuje po mírně protáhlé dráze (2,54 až 2,98 AU). V období, kdy je k Slunci nejblíže, dochází k odpařování vody z povrchu rychlosti asi 6 kg za sekundu.
Vzhledem k tomu, že se trpasličí planeta otáčí kolem své osy, mohli vědci zjistit, že uvolňování vody se v průběhu času mění. Díky tomu bylo možné určit oblasti, ze kterých se voda odpařuje. Jedná se o tmavé oblasti dříve pozorované například Hubblovým dalekohledem. Je logické, že tmavší oblasti budou pohlcovat sluneční záření a tedy se více zahřívat. Podrobnosti napoví už příští rok sonda Dawn.
Převzato z webu Exoplanety.cz, upraveno.