Zkoumáme-li podstatu života, nutně se dostaneme k problému, kde leží hranice mezi živým a neživým. Jaká je nejjednodušší entita, o které můžeme spolehlivě říci, že je živá? Kolik genů jí stačí k přežití? Na tyto a podobné otázky dokážou nejlépe odpovědět bioinformatické a molekulárněgenetické metody, ve kterých se hlavním objektem výzkumu stává...

Tragédie lodi Apollo 1 nebo raketoplánů Challenger a Columbia se již nesmí opakovat. Právě v zájmu vyšší bezpečnosti se odkládají plánované cesty k Měsíci Artemis II a Artemis III.

Občanská věda je dnes už známý a široce využívaný koncept. V rámci jejích projektů spolupracuje veřejnost s vědci na sběru dat v terénu, například při mapování výskytu konkrétních druhů na rozsáhlém území.1) V posledních letech se ale objevuje nová platforma označovaná jako občanská ochrana přírody či Citizen Conservation. Co nabízí?

Elektromobil má některé podstatné výhody. Ale samotné vozidlo je jen jednou ze součástí komplexního systému mobility s environmentálními dopady a se souvislostmi zasahujícími do výroby energie, do zpracování drahých materiálů i do chování zákazníků. Proto se přechod na elektromobilitu týká široké škály témat.

Když se slavný detektiv Hercule Poirot s oblibou chlubil svými „malými šedými buňkami“, měl nutně jen mlhavou představu o tom, jak vlastně fungují. I když toho dnes o našich neuronech víme mnohem, mnohem víc, pořád to nestačí k tomu, abychom trvale a účinně vyléčili velkou část z jejich mnoha onemocnění.

Mimořádné úsilí vynaložené na objasnění fenoménu temné hmoty nepřineslo ani po 90 letech uspokojivé rozuzlení. Pomohou vnést světlo do tohoto problému detektory na bázi nízkoenergetických fononů?