Když Gregor Mendel objevil a popsal zákony dědičnosti, nevěděl nic o nositelce dědičné informace, molekule DNA. S dnešními znalostmi genetiky je zřejmé, že vše je mnohem složitější. Víme například, že většina znaků je určována více geny a že kromě informace vepsané do pořadí nukleotidů DNA existuje ještě další kód – epigenetický (Vesmír 92, 442,...

Když se řekne „křížová výprava“, vybaví si čtenář nejspíš tažení středověkých rytířů k Božímu hrobu do Palestiny. Anebo zbabělé křižáky, prchající před zpěvem husitského vojska, jak to známe ze sugestivní filmové trilogie Otakara Vávry. Vyhlášení křížové výpravy však užívali papežové jako mocensko-politický nástroj nejen ve středověku, ale...

„Za přísně definovaných a dodržovaných laboratorních podmínek si živá bytost dělá, co chce.“ Zdeněk Neubauer z toho v sedmdesátých letech vyvodil poučení pro svou práci s bakteriálními koloniemi Serratia marcescens: ať si tedy dělají, co chtějí. A kolonie se opravdu roztančily do nevídaných tvarů a barev. Nedožité osmdesátiny originálního přírodovědce a...

„Nikdy si nepsal deník a jeho dopisy vrhají na jeho vnitřní život jen málo světla. Jakožto kněz musel být obzvláště obezřelý při vyjádření svých filosofických názorů. Věren řeholním slibům, vyhýbal se všem stykům se ženami; a jeho povaha byla natolik uzavřená, že nacházel málo radosti z blízkosti řeholních nebo kněžských spolubratří.“

Od objevu zákonů dědičnosti augustiniánským mnichem Gregorem Johannem Mendelem roku 1866 učinila genetika velký pokrok. Pochopili jsme fungování dědičnosti na molekulární úrovni a genomy dnes umíme nejen číst, ale také přepisovat…

Je dobrým zvykem připomínat si osobnosti, které svými myšlenkami a skutky předstihly svou dobu. Takovou zapomenutou osobností je i MUDr. Adalbert Vincenz Zarda (či Vojtěch Vincenc Zarda), profesor policejního lékařství a porodnictví, který se narodil v roce 1755 ve Smidarech a zemřel v roce 1811 v Praze.