Plocha Země je asi ze 71% pokryta oceány. Obrovské vodní plochy tedy přirozeně ovlivňují celoplanetární klima rozhodujícím způsobem. Dokázaly by ale klima ovlivnit i organismy, které v něm žijí? Tuto možnost se nedávno snažili ověřit američtí vědci.

Australský kontinent byl lidmi osídlen jako jeden z posledních. Podle archeologických nálezů se tam prvním lidem podařilo proniknout až před 50 000 lety. Vědci však pořád neměli přesně jasno, odkud vlastně první obyvatelé Austrálie přišli. Genetikové nedávno potvrdili, že to bylo nejspíše z Indie.

Atomy tvoří základní stavení struktury hmoty a udávají jí velkou část jejích makroskopických vlastností. Zkoumat prvky a sloučeniny složené z atomů umějí vědci dávno. Jak ale vyzkoumat vlastnosti jednoho jediného atomu? S tímto problémem si dnes dokáží vědci částečně poradit s pomocí uhlíkových nanovláken.

Nad krásou či podivností nejrůznějších vesmírných objektů se někdy skutečně tají dech. Mezi ty nejkrásnější patří takzvané „planetární mlhoviny“, kterých dodnes astronomové ve vesmíru napočítali na 1500. Nedávno byla objevena další, která připomíná obrovskou mýdlovou bublinu.

Většina z nás, kteří jsme hrochy viděli pouze v zoologických zahradách, je má za nemotorná až neohrabaná zvířata. Kdybychom však překonali strach a nebezpečí a ponořili se za nimi do jejich přirozeného prostředí, spatřili bychom téměř balet. Vědce nedávno napadlo pohyb hrochů pod vodou detailně prozkoumat.

Žárovky představují nejjednodušší typ zařízení, který dokáže přeměnit elektrickou energii na světlo. Stačí rozžhavit drátek z wolframu a světlo je na světě. V americkém Connecticutu vědci vyvíjejí žárovky, vlastně fotolumuiniscenční diody, které svítí i bez připojení k elektřině. Jejich vlákna tvoří DNA, kterou dodali lososi.

Všechny naše orgány a neposlední řadě také růst jednotlivých tkání jsou přizpůsobeny podmínkám pozemské přitažlivosti. V oblastech, kde zemská gravitace nepůsobí, se tedy lidé budou vždy potýkat s řadou problémů. Jedním z nich je ochabnutí svalů. Američtí lékaři navrhují řešení prostřednictvím centrifugy.

V sítích grónských rybářů často uvíznou i obrovití žraloci, jejichž těla dříve přicházela nazmar. Dánské vědce napadlo, že je to vlastně škoda a snaží se najít cestu, jak tyto nevítané úlovky využít. Jedním ze způsobů by mohla být i výroba „zelené“ energie.

Velkým přáním všech vědců je, aby se objevili na stránkách prestižního vědeckého časopisu NATURE. Ten nyní o české vědě psal - bohužel v podobě řádků o tom, že Akademie věd ČR se rozhodla od příštího roku zastavit opravy svých budov a dál nenakupovat vědecké vybavení. Šetří se!

Vědci se dokáží radovat z ledasčeho, na čím běžní lidé mávnou rukou, třeba i nad kuličkou hnoje. V Jižní Americe byly nedávno nalezeny výsledky práce dávných vrubounovitých brouků, lidově zvaných „hovniválové“, staré 40 miliónů let. Takové objevy dokáží odborníky poučit o řadě nečekaných skutečností.

Vyfotit někoho ve tmě nebo za šera, to vždy znamená oslnit jej silným výbojem světla, blesku. Představte si však, že existuje přístroj, který Vás vyfotí, aniž byste si toho všimli. Nemožné? Kdepak! Nový fotoaparát jen využívá světla, které naše oko nedokáže zachytit.

Neandrtálci, kteří po dlouhou dobu sdíleli společný životní prostor s našimi dávnými předky, zmizeli ze definitivně ze světa teprve asi před 24 000 lety. Vědci, kteří v poslední době zkoumají jejich genetický materiál, došli nedávno k zajímavému výsledku. Neandrtálci podle nich nikdy nebyli příliš početným druhem.

Ještě před 50 lety bylo Aralské jezero, zvané též Aralské moře čtvrtou největší vnitrozemskou zásobárnou vody. Díky nešetrným manipulacím s jeho přítoky však začalo vysychat a tento proces stále pokračuje. Vědci nedávno spočítali, že toto jezero za sebou zanechalo už 40 000 čtverečních kilometrů slané pouště.

Lidská touha po zisku dokázala přivést na pokraj vyhubení již pěknou řádku živočišných i rostlinných druhů. O málokteré skupině organismů to platí do takové míry, jako o největších tvorech naší planety – mořských kytovcích. Podle posledních kalkulací lze ale velké množství peněz vydělat i na jejich pouhém pozorování!

Tvůrci robotů, kteří se krůček po krůčku přibližují co nejvěrnějšímu napodobení lidí, dokáží tvář robotů přinutit, aby vytvářela řadu typických lidských grimas. V nedávné době se jim dokonce podařilo sestrojit robota, který se výrazům tváře dokázal sám naučit! Tvář nezískal ledajakou – v americkém San Diegu se usmívá sám Albert Einstein!

Takzvané „podmořské louky“ čili rozsáhlé porosty mořských řas, které se vyskytují zejména v mělkých šelfových mořích v blízkosti pobřeží, ubývají tempem jednoho fotbalového hřiště za každých 30 minut. Vyplývá to z rozsáhlé studie amerických vědců.

V roce 2005 objevili polští archeologové kostru, o níž se dnes soudí, že patřila německo-polskému astronomovi, matematikovi a knězi Mikuláši Koperníkovi. Nedávno přišli genetikové se zjištěním, že na nebeskou oblohu se Koperník díval nebesky modrýma očima.

Nejen mezi lidmi, ale i v přírodě má vše svou historii. Stejně jako vznikají a zanikají různé druhy organizmů, vznikají a zanikají i celé kontinenty, pohoří i oceány. Nejinak je tomu i s řekami. Podle nejnovějších bádání vznikl jihoamerický veletok Amazonka před 11 milióny let.

Děje a objekty, které pozorují astronomové, jsou zprostředkovány světlem. To však cestuje s konečnou rychlostí a někdy může trvat milióny až miliardy let, než k nám doletí. Při pozorování vesmíru se tedy vlastně dívají zpět v čase a proto jsou ty nejvzdálenější objekty těmi nejstaršími. Platí to i pro nedávno objevenou obří supernovu.

Ornitologové studují zpěv ptáků již desítky let. Zajímají se nejen o to, jak zpěv vlastně funguje a k čemu slouží, ale zjišťují například také, která část zpěvu je geneticky podmíněná a která je závislá na učení. Nedávno dokonce zjistili, že v průběhu let ptáci mění své pěvecké návyky v odpovědi na proměny prostředí.

Nález z jihoněmeckého Hohle Fels potvrdil, že hudba má v Německu skutečně tisíciteletou tradici. Archeologové zde nedávno odkryli zbytky fléten, jejichž doba vzniku z nich dělá nejstarší známé hudební nástroje.

Zákeřná Alzheimerova choroba se v poslední době stává stále závažnějším společenským problémem. Výzkum jejích příčin, průběhu a možností léčení je proto jednou z významných priorit medicínského výzkumu. Američtí vědci nedávno zjistili, že pomocnou ruku může podat obyčejná káva.

Blesky neboli krátké a intenzivní elektostatické výboje známe důvěrně ze zemské atmosféry, kde provázejí zejména letní bouřky. Na Marsu, kde chybí dostatek vody v atmosféře, se však blýská také. Na vině jsou písečné bouře.

Výzkum organismů, které se na nějakou dobu obejdou bez potravy, je mezi vědci v poslední době čím dál větším hitem. Jejich metody hospodaření se zdroji by totiž mohly pomoci nalézt klíč například k problému lidské obezity. Pravou umělkyní v hladovění je australská žába hrabavka.