Jednou ze základních stavebních „kostiček“ ve stavebnici života je i dusík. Do koloběhu života oceánů se dusík dostává především díky cyanobakteriím neboli sinicím. Američtí vědci nedávno přišli se zjištěním, že o pomyslný „trůn“ hlavního dodavatele dusíku se dělí mnohem více druhů, než se dříve myslelo.

Voda začíná být na Zemi čím dál žádanějším zboží. Zvyšuje se nejen přímá lidská spotřeba či náročnost zemědělství, ale se svou troškou do mlýna přispívají k klimatické změny – globální oteplování. Při vyhledávání jejích skrytých zdrojů by mohly napomoci speciální radary, vyvinuté vědci z NASA pro průzkum Marsu.

Snad každému, kdo buď v divoké přírodě či zoologické zahradě někdy zaslechl zvláštní „chechtavý“ hlas hyen skvrnitých, přeběhl mráz po zádech. Tímto zvukem, který skutečně nápadně připomíná lidský smích, oznamují hyeny ostatním členům své smečky, jakou roli v ní hrají. Tvrdí alespoň zoologové z univerzity v americkém Berkeley.

S vodivými drátky je to na nanodimenzích těžké. Když kovem prochází elektrický proud, drátek se rychle zahřívá a praskne. Snem vědců bylo tedy vytvořit tenoučký drátek ze supravodiče, který proudu odpor neklade a tudíž jeho teplota nestoupá. Díky americkým fyzikům se tento sen stal nedávno skutečností.

Nález ze sibiřské jeskyně má šanci stát se vědeckou senzací roku. Prst starý 40 000 let patřil podle genetických testů ženě, která nepatřila do žádného ze známých vyhynulých druhů lidí. Po „hobitech“ z Flores tedy přichází další obrovské překvapení.

Lékaři již dlouho upozorňují, že pesimisté, kteří od života nečekají nic dobrého, se dožívají kratšího věku. Dlouho se však nevědělo, proč to tak je. Nyní přicházejí s výsledky svého výzkumu američtí psychologové.

Válka v Iráku znamenala pro dnes 24letého britského válečného vysloužilce Craiga Lundberga definitivní rozloučení se slunečním svitem - o zrak jej připravil výbuch granátu. Nyní se však může bez pomoci pohybovat po ulici, rozeznávat tvary a dokonce i číst. To vše díky novému zařízení BrainPort.

Buňky i v tak složitém organismu, jakým je lidské tělo, jsou vystaveny různým atakům. Mezi ně patří například při bakteriální infekci poškození buněčné membrány toxiny. Nejvíce zranitelné jsou buňky, které přichází přímo do kontaktu s vnějším prostředím (kůže, sliznice).

Mořské rybky z čeledi jehlovitých (Syngnathidae), mezi které počítáme například jehly či mořské koníky, mají kromě svého neobvyklého tvaru ještě další zvláštnost. Jsou jedinou skupinou ryb, u nichž se mláďata vyvíjejí v tělech samečků-tatínků. Američtí biologové nedávno v prestižním časopise Nature publikovali článek, podle něhož dokáží být takoví...

Velikost drobných elektronických součástek, jako například tranzistorů, se dnes dostala prakticky až na úroveň nanodimenzí. Díky tomuto drastickému zmenšení je dnes již možné začít propojovat elektronické zařízení s živou buňkou. S jejich pomocí budou vědci moci studovat děje přímo uvnitř buněk samotných.

Stará pravda říká, že vaši přátelé o vás mohou hodně prozradit. Každý si totiž vybírá takové přátele, jací jsou nejblíže jeho povaze. Vědci z univerzity v coloradském Boulderu nedávno dokázali najít takové „přátele“ i na klávesnicích našich počítačů - jednalo se však o mikroby. Nová metoda by mohla být důležitým doplňkem k tradiční daktyloskopii.

Velká část živočichů a rostlin má v sobě zabudované jakési „vnitřní hodiny“, takzvané cirkadiánní rytmy. Tato vnitřní nastavení, která jsou regulována řadou hormonálních procesů, se však musí i „seřizovat“ podle toho, zda je venku den či noc. Jak to ale dělají zvířata, která žijí v polárních oblastech, kde se den a noc střídá jednou za půl roku?

Skutečně účinná vakcína proti AIDS je zatím v nedohlednu a vědci se proto soustředí i na hledání látky, která by viru HIV zabránila vstoupit do těla. Napomoci by mohla látka získávaná z banánů.

Velká rudá skvrna, která se nachází asi na 20. stupni jižní šířky planety Jupiter, není vlastně ničím jiným, než obrovitou a stále přetrvávající atmosférickou bouří (anticyklónou). Mezinárodní tým vědců nedávno přišel se zjištěním, kde se vlastně barvy této skvrny berou.

Mák je jednou z neproblematičtějších rostlin na světě. Některé z jejich takzvaných „sekundárních metabolitů“, neboli látek, které v rostlině vznikají během jejího zrání a růstu, patří mezi takzvané psychoaktivní látky (kodein, morfin). Kanadští genetikové nedávno přišli s objevem, jak vlastně mák vyrábí ceněný kodein.

Slunce ovlivňuje procesy ve svém okolí, sluneční soustavě, velkou řadou dílčích způsobů. Kromě toho, že ji drží ji pohromadě svou gravitací, vysílá do svého okolí i přestrou paletu nejrůznějších záření či částic, mezi něž lze počítat i „sluneční vítr“. Britští vědci nedávno přišli se zjištěním, co všechno Slunce Marsu provádí.

Nejčastěji zapřádáme s druhými krátké hovory, jejichž obsah bývá většinou velmi triviální – počasí, politika či sport. Některé z nich však mohou přejít i do témat důležitějších vážnějších. Podle výzkumu amerických psychologů se tento přechod podaří mnohem častěji lidem, kteří se považují za šťastné.

Jeden z nejnebezpečnějších skleníkových plynů, metan, se do ovzduší dostává nejen díky hnijícím rostlinám, hospodářským zvířatům či činnosti termitů. Čím dál více jej vypouští i zamrzlé zásobárny pod vodní hladinou.

Existenci antihmoty teoreticky předpověděl již v roce 1928 slavný britský atomový fyzik Paul Dirac, definitivně byla potvrzena v roce 1932 díky pozorování kosmického záření. Americkým vědcům se nedávno podařilo připravit zatím nejtěžší část antihmoty, těžké jádro antivodíku.

Aerosoly mají přímý vliv na radiační bilanci Země tím, že odrážejí a absorbují sluneční záření. Hrají také důležitou roli jako kondenzační jádra při tvorbě oblaků. Porozumění těmto procesům je důležité nejen pro fyziku oblaků a atmosférickou chemii, ale i pro modelování změn klimatu.

V mnoha oblastech lidské činnosti je důležité, aby se na nejrůznější povrchy pokud možno nechytala žádná voda. Vědci z univerzity v Gainesville na Floridě se inspirovali u pavouků a vyrobili materiál, po němž steče kapka vody stejně dobře jako po pavoučím těle.

V dnešních mořích představují planktonožravé organismy, jako jsou velryby, rejnoci manty či žraloci obrovští ty největší z jejích obyvatel. Pro vědce bylo dlouho tajemstvím, proč podobní obři nebyli i současníky dinosaurů. Studie publikovaná nedávno v časopise Science však uvedla tento omyl na pravou míru.

Podle většiny představ o tom, jaké jsou podmínky nutné pro vznik života, je jedním z klíčových faktorů přítomnost vody. Tato zdánlivě obyčejná sloučenina má řadu vlastností, které ji mezi ostatními kapalinami činí zcela výjimečnou. Nedávná studie amerických vědců nás přiblížila v jejich poznání o pěkný kousek dále.

Myslíte si, že jachta poháněná sluneční energií patří jen do fantastických románů Julese Vernea? Kdepak! Po šesti letech dlouhém období vývoje byla v Německém Kielu nedávno představeno 30 metrů dlouhé plavidlo společnosti Planet Solar, na jehož palubě se jeho majitel Roaphael Domjan chystá příští rok vyplout na cestu kolem světa.