V texaském Austinu by v průběhu následujících let mohla vyrůst rozlehlá čtvrť postavená v duchu trvale udržitelného rozvoje. „Project Green,“ jak se developerský záměr nazývá, v sobě pojí všechny nitky splétající dohromady pojem „udržitelnost“. Architekti ze studia Mithun se soustředili především na několik konceptů. Jednak to byla minimalizace dopadu...

Pěkný článek o exoplanetách vyšel nedávno v ABC (13/2009). Nyní se jeho verze objevila i na stránkách známého časopisu – odkaz.

Co by se dalo udělat s černou dírou z LHC? Nejlépe strčit do krabice a vystřelit do vesmíru.

Slunce poskytuje ideální podmínky pro život na Zemi, kterému se zde daří velmi dobře. To však ale není celá pravda. Ve skutečnosti Země periodicky opouští ochra á křídla Slunce a ocitá se nechráněná před ataky mezihvězdného prostředí.

V posledných štyridsiatich rokoch sa prekrásne rozkonárené karibské koralové útesy sploštili. Rozložité, stromom podobné koraly nahradili jednoduchšie ...

Jak to, že přímorožec šavlorohý nezemře žízní? Původní obyvatelé Sahary pokládali přímorožce za zvíře, které vůbec nemusí pít vodu.

Onemocnění celiakií je neobvyklé, ale už ne vzácné, říkají američtí vědci.

Možná jste si už někdy položili stejnou otázku, jaká je uvedena v nadpisu. Ta je zdánlivě velmi jednoduchá a odpovědět na ní by tudíž neměl být žádný problém. Když se však trochu zamyslíme, zjistíme, že najít správnou odpověď zase tak úplně triviální nebude.

Výběr z nových fotografií optických jevů v atmosféře zaslaných od čtenářů stránek. Obsahem této galerie je bohatá úroda snímků nočních svítících oblaků, unikátní snímky duhy, irizace, halových jevů, neobvyklých tvarů oblaků a dalších jevů pořízených v červnu 2009.

Vědec IBM vyřešil ožehavý matematický problém, s nímž si vědci nevěděli rady od objevu šifrování pomocí veřejných klíčů před několika desetiletími.

Astronomům z Leicesterské univerzity se podařilo to, co už mnozí vzdali. Najít černou díru střední velikosti.

Američtí chemici s jihokorejskými inženýry vynalezli metodu jak vytvořit mikrokuličky, které se v závislosti od vnějšího magnetického pole nejen otáčejí, ale mění i svou barvu.

Fakulta matematiky, fyziky a informatiky Univerzity Komenského v Bratislave spustila 1. júla 2009 do prevádzky najväčšiu slnečnú fotovoltickú elektráreň ...

Objev nového druhu pravěkého primáta ukazuje, že společný předek opic, lidí a lidoopů mohl vzniknout nikoli v Africe, ale v Asii.

Vyhlašujeme soutěž o nejlepší fotku meteoru. Může se jednat o fotografii kteréhokoliv meteorického roje, podmínkou ale je, že musí být pořízená letos, ideálně v době trvání soutěže. Soutěž trvá od vyhlášení (čili od teď) až do konce září. Fotografie posílejte na mail soutez@astronomie.cz a do předmětu uveďte Meteor. Velikost není nijak omezena, ale tak...

Podobný výzkum již zahájili na anglické University of Leicester místní inženýři a toho času právě čile probíhá. Jeho cíl je pro laika poměrně nenápadný, ovšem co do svého celosvětového dopadu o to více ambiciózní: Zvýšit jakýmkoliv možným způsobem, materiálem či cestou stabilitu bezolovnatých pájecích slitin, které se budou používat při výrobě techniky...

Maruyama Shigenori, vědec japonského původu a jeden ze světově nejvýznamnějších geofyziků pracuje na studii, která zahrnuje vícero disciplín spolupracujících na vytvoření celkového obrazu naší Země.

Výzkum organismů, které se na nějakou dobu obejdou bez potravy, je mezi vědci v poslední době čím dál větším hitem. Jejich metody hospodaření se zdroji by totiž mohly pomoci nalézt klíč například k problému lidské obezity. Pravou umělkyní v hladovění je australská žába hrabavka.

a href=”http://www.exoplanety.cz/2009/06/kdyz-jedno-slunce-nestaci/”>Nedávno jsme psali o objevu molekulárního prachu, který obklopuje dvojhvězdu V4046 Sgr. Nyní astronomové ohlásili objev dalšího disku v binárním systému. Zatímco u V4046 Sgr obklopuje jeden disk obě hvězdy, v tomto případě má každá z hvězd svůj vlastní.   Dvojhvězdu s označením...

Britští vědci navázali buňky kostní dřeně na mikroskopické magnetické částice. Díky tomu mohou buňky ovládat na dálku. Při pokusech dokázali biologové řídit pohyb buněk, které vpíchli myším pod kůži na zádech.

Archeologové narazili na dávno ztracené světy, ve kterých před několika tisíciletími kypěl čilý společenský ruch. Dnes je našim zrakům skrývá neprůhledná záclona. Stopy po amazonských civilizacích zakryl mohutný deštný prales. Loveckou kulturu země zvané Doggerland pohltilo Severní moře.

Vesmírem proudí miliardy částic. Jejich původ je mnohdy těžké odhalit. Nejtajemnější z nich (a pro vědce nejzajímavější) jsou částice, oplývající extrémně vysokými energiemi. I jim se občas připlete do cesty naše planeta, což dává pozemským výzkumníkům šanci tyto částice kosmického záření zkoumat a odhalovat jejich tajemství. Právě proto byla postavena...