Izraelská společnost BaroMar navrhuje uskladňovat energii pro rozvodné sítě v bateriích se stlačeným vzduchem. Díky ponoření do několikasetmetrové hloubky mohou být jednoduché a tím pádem velmi levné. Vhodných lokalit u pobřeží je prý spousta. Brzy by měli spustit pilotní projekt na Kypru.

Hadrony, jako třeba protony či neutrony, jsou tvořeny kvarky, které drží pohromadě gluony, elementární částice, co zprostředkovávají silnou interakci. Když se k sobě slepí několik gluonů, měla by vzniknout svérázná částice glueball. Fyzici je doposud lovili bez úspěchu. Dokázali to na experimentu BES III?

O víkendu si ho můžete vyzkoušet na Maker Faire Prague.

…aneb Nové poznatky o vzniku i konci pozoruhodných tyreoforů

V nitru neutronových hvězd se vyskytuje extrémně hustá jaderná hmota. Její přesné složení zatím neznáme, ale můžeme si rozebrat to, co o ní víme. Stavová rovnice této jaderné hmoty určuje hraniční hmotnost neutronové hvězdy, při jejímž překročení zkolabuje v černou díru. Tato tzv. TOV limita je spojena s osobou Roberta Oppenheimera. Podívejme se tak do nitra...

Tvoří temnou hmotu primordiální černé díry? Ta šance se neustále snižuje. Experimenty, důmyslné paleodetektory a pozorování gravitačních mikročoček neustále ukrajují prostor, v němž bychom mohli primordiální černé díry najít. Nejnovějším nápadem jsou ultralehké primordiální černé díry. Je to ale s tolika otazníky, že to připomíná spíš hospodský kvíz...

Anduril Industries představili celou novou rodinu systémů pro elektronický boj Pulsar. Je vybavená umělou inteligencí, která používá algoritmy rychlého radiofrekvenčního učení (RFML), pro co nejrychlejší analýzu nových typů hrozeb na elektronickém bojišti. Vývoj proběhl z valné části ve skrytu, Pulsary již prý mají k dispozici vybrané americké jednotky.

Atomy nebo molekuly je možné poměrně snadno excitovat laserem. S atomovými jádry je to mnohem obtížnější. Je k tomu nutná obrovská energie a konvenční postupy s lasery nestačí. Fyzici sice dlouho věděli o výjimečném jádru thoria-229, s nímž to mělo být mnohem snazší než s jinými jádry, ale i to se ukázalo jako extrémně tvrdý oříšek. Nicméně, je hotovo.

Pátrání po WIMPech, masivních kandidátech na částice temné hmoty, v podstatě selhalo. Projekt BREAD loví ultralehké kandidáty, temné fotony a axiony. Pomocí speciální antény (coaxial horn antenna) hodlají detekovat signály, které by takové částice měly vytvářet. Pokud existují.

Studie 30 tisíc let historie lidských populací na 16 místech planety odhalila, že když jsou lidé více zkoušeni osudem, jsou pak jejich populace více odolné proti katastrofám, a když už jsou zasaženy neštěstím, snadněji se z toho dostanou. Co nás nezabije, to nás posílí, i když pro konkrétní lidi postižené neštěstím je to jen malá útěcha.

Američtí vojenští vývojáři DARPA vyvinuli velké autonomní podmořské plavidlo Manta Ray, které svým názvem ani designem nezapře podobnost s elegantními parybami. Informací je poskrovnu, ale Manta Ray se nejspíš připravuje na náročné dlouhodobější mise pod mořskou hladinou. Takové plavidlo přijde velmi vhod.

…aneb Život a smrt v podání pozdně křídových žížal, šneků a loděnek

Přírodní diamanty rostou věky a syntetické diamanty několik dní. V obou případech jsou nutné extrémní teploty a tlaky. Nový postup výroby diamantů v kapalném kovu vystavenému metanu a vodíku, to zvládne za desítky minut. Sice stále vyžaduje vysokou teplotu, ale zároveň probíhá při normálním tlaku.

Létající robot BionicBee společnosti Festo připomíná včelu o délce a rozpětí křídel přes 20 centimetrů. Do včelího úlu by se nevešla, zato umí autonomně létat v hejnu, přičemž hejnové chování řídí centrální počítač. Je to významný milník ve vývoji autonomního letu i hejnových inteligencí.

Jak si něco zapamatovat prostřednictvím představy prostorového rozmístění. Nezapomeňte mu však za toto metodické poučení zaplatit. Jak vydělat i na básních. A co teď s „autorskými“ (dnes spíše s nakladatelskými) právy? A jak sdílet nové myšlenky?

Na téhle planetě je pro lidi jenom málo patogenů horších než naeglerie, nenápadná měňavka se zálibou v mozcích. Ale i naeglerie se někoho bojí. Velkého DNA viru, který ji dokáže infikovat, ovládnout a zničit během pár hodin. Jak je u těchto virů vcelku obvyklé, objevili ho ve vodárenském zařízení. Ničil naeglerie v jedné čističce odpadních vod u Vídně.

Iontronický memristor je umělá synapse o velikosti 150 krát 200 mikrometrů, která napodobuje prostředí, v němž probíhají kouzla nervové soustavy, tedy v podstatě solný roztok. Tento typ synpase by mohla využít slibně se rozvíjející neuromorfní iontronika, která sází právě na fyziologický rozměr biomimetických výpočetních systémů.

Počítačové simulace chování těles Sluneční soustavy s dlouhou oběžnou periodou, které kříží oběžnou dráhu Neptunu a jejich pohyb vykazuje nepravidelnosti, ukazují na přítomnost velké planety, tedy „Devítky,“ na periferii Sluneční soustavy. Na přímý důkaz její existence si ale ještě musíme počkat.

Vojenští vývojáři DARPA a US Air Force poprvé vypustili letoun pilotovaný umělou inteligencí program ACE. Nad leteckou základnou Edwards se inteligence střetla v simulovaném souboji s lidským pilotem. Pilotní inteligence obstála skvěle a otevřela cestu k dalšímu vývoji pilotních inteligencí.

V uplynulých dvou letech zažil výzkum jaderné fúze dva významné úspěchy: překročení vědeckého vyrovnání v americkém laserovém zařízení NIF a uvolnění rekordního množství fúzní energie v tokamaku JET. Nedávno byly publikovány zajímavé detailní údaje z hlavních experimentů v roce 2022 (NIF) a v roce 2023 (JET).

Sodík je mnohem běžnější než lithium. Mohl by se stát ingrediencí pro novou generaci nabíjitelných baterií, ale parametry sodík-iontových baterií zatím nebyly příliš přesvědčivé. Nová sodík-iontová baterie spojuje anody typické pro baterie s katodami vhodnými pro superkapacitory.

…aneb 80. výročí zničení Přírodovědného muzea v Mnichově

Když děláte míchaná vajíčka, musíte nejdříve vajíčka rozbít a až pak si pochutnáte. Dlouhodobé vzpomínky se vytvářejí podobně. Neurony v hippokampu nejprve vyvolají zánět a rozbíjejí DNA a poté ji opravují, aby se mohla vytvořit seskupení neuronů, která uchovají vzpomínku na dlouhou dobu. Matička Příroda opět improvizovala.

Americké námořnictvo by rádo co nejrychleji získalo účinný mikrovlnný systém pro obranu lodí. V roce 2026 by mělo dojít na námořní testy vyvíjeného systému METEOR. Měl by fungovat proti dronům a podobným levným cílům, ale také proti balistickým protilodním střelám, které lze očekávat od technologicky vyspělých protivníků.