Na našem území se podařilo nalézt světový unikát – větévku nejstarší suchozemské rostliny. Její tělo, uvězněné v sopečném popelu před 432 miliony lety dokazuje, že tehdejší suchozemská flóra už byla schopna produkovat kyslík a musela proto být zelená. Objev oznámili vědci z Národního muzea, Přírodovědecké fakulty UK a Geologického ústavu AV ve vědeckém...
Pondělí 23. dubna 2018
Vidět Mléčnou dráhu? Nebe plné hvězd? V Evropě dnes nemožné. V Chile se problém světelného znečištění řeší, říká astronom a zástupce Evropské jižní observatoře v Chile Fernando Comerón.
Pátek 20. dubna 2018
O početí nového lidského života často mluvíme jako o fascinujícím zázraku. Mechanismy tvorby pohlavních buněk a oplození jsou však evolucí vyšroubovány k takové složitosti, že se celý proces ne vždy povede...
Pondělí 16. dubna 2018
Čtvrtek 12. dubna 2018
Před pár dny utrpěla naše představa o neustálé obnově lidského mozku nově vznikajícími neurony „těžké K.O.“. Teď se ale z článku v časopisu Cell Stem Cell zdá, že „odrazila úder“ a opět stojí pevně na nohou. Je to tak doopravdy? Poslechněte si glosu prof. Jaroslava Petra.
Čtvrtek 5. dubna 2018
Policisté využívají citlivý psí čich k prokazování spojitosti osob, předmětů a míst s trestnými činy. Tato metoda ale není bez rizika a při chybném použití může vést k omylům s vážnými důsledky. Přijde revoluce v podobě objektivních analytických přístrojů? Zatím jim identifikace pachů jde jak psovi pastva. Zatím!
Až do 18. století si soudce střihu Jindřicha Bobliga dokázal opatřit „nezvratné důkazy“ dle libosti. I 19. století patřilo „nezpochybnitelným důkazům“, jen se už nezískávaly rozžhavenými kleštěmi, ale pomocí „vědeckých metod“, často ovšem zmatečných, vycucaných z prstu samozvaných expertů. V téže době se už ale rodily i skutečné kriminalistické...
Ze stopy na místě činu byl získán profil DNA, který byl následně ztotožněn v kriminalistické databázi. Znamená to usvědčení pachatele a konec případu? Ne nezbytně. Záleží na okolnostech zločinu: na jeho průběhu, na průběhu jeho vyšetřování a na závěrečné interpretaci soudem. Někdy je síla DNA důkazu astronomická, jindy jsou DNA důkazy slabé nebo nejsou...
Složité ekosystémy horských lesů, biochemické cykly v půdách, ale také mokřady či permafrost jsou předmětem vědeckého zájmu Hany Šantrůčkové. Bioložka a ekoložka působí již 25 let na jihu Čech. Do středu zájmu politiků i médií se dostala, když se snažila prosadit odborné hledisko ve sporech o Šumavu, kůrovce a kácení.
Jako kognitivní zkreslení se označují určité myšlenkové procesy, které si lidstvo vytvořilo v průběhu svého vývoje, a které nám dříve, v našem přirozeném prostředí, poskytovaly nějakou evoluční výhodu. Nyní ji už ale neposkytují a v řadě situací včetně kriminalistické praxe nás mohou vést k chybným rozhodnutím.