Složité ekosystémy horských lesů, biochemické cykly v půdách, ale také mokřady či permafrost jsou předmětem vědeckého zájmu Hany Šantrůčkové. Bioložka a ekoložka působí již 25 let na jihu Čech. Do středu zájmu politiků i médií se dostala, když se snažila prosadit odborné hledisko ve sporech o Šumavu, kůrovce a kácení.

Jako kognitivní zkreslení se označují určité myšlenkové procesy, které si lidstvo vytvořilo v průběhu svého vývoje, a které nám dříve, v našem přirozeném prostředí, poskytovaly nějakou evoluční výhodu. Nyní ji už ale neposkytují a v řadě situací včetně kriminalistické praxe nás mohou vést k chybným rozhodnutím.

Na fotografii zachycující oblast oblohy, která zabírá plochu tří měsíčních úplňků, bychom při značné dávce trpělivosti napočítali téměř tři miliony hvězd. Jde o data z astrometrické družice Gaia.

Délka života lidského neuronu se odhaduje na 90–120 let. Přesto na Zemi prokazatelně žijí vyšší tvorové, kteří nás délkou života (a tudíž i životností neuronů) dalece převyšují – například želva sloní. Je stavba jejích nervových buněk natolik odlišná od té naší? Nebo se neurony „opotřebují“ méně než u savců?

Grant Evropské výzkumné rady (ERC) platí ve vědeckém světě jako známka nejvyšší kvality. Tato organizace totiž podporuje jen projekty, jež lze označit za mimořádné. V Česku na ně dosáhlo zatím jen 24 jednotlivců. Jedním z nich je od roku 2016 Milan Vrábel z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR.

Už od pradávna lidé přemýšleli, proč některé rostliny kvetou brzy na jaře a jiné v létě. Jak poznají, kdy mají kvést? Studium této základní schopnosti každé kvetoucí rostliny má ještě stále mnoho neznámých. Hlad vědců po jejich rozluštění žene mimo jiné i vidina nasycení těch, kdo mají skutečný hlad v polopouštních oblastech.

Je jednou z prvních jeskyní zmiňovaných v literárních pramenech. Před několika staletími byla považována za nejdelší v Česku. V průběhu času prodělala nevratné proměny. Veřejnosti zpřístupněná jeskyně Výpustek stále ukrývá řadu tajemství a záhad.