Teplé oceánské proudy v Jižním oceánu rozpouští ledový příkrov, který pokrývá Antarktidu. Jen mezi lety 2010 a 2016 ledový příkrov ztratil 1463 kilometrů čtverečních podmořského ledu. To přibližně odpovídá rozloze Londýna včetně jeho předměstí. Konstatovala to studie britských vědců, která byla publikována v časopise Nature Geoscience. Mapování...

V ruinách našli aj sochy muža a levov.

Cílem dnešního článku je načrtnout problematiku velmi rychlého pohybu tělesa v atmosféře a porovnat tyto údaje s prezentací ruských hypersonických zbraní, zejména s bojovým objektem Avangard. 

Štúdia podporuje starú teóriu, podľa ktorej nie je okolie supermasívnej čiernej diery prázdne.

Pobyt vo virtuálnej realite je často o tom, či ju dokážete vydržať.

Jihlavská ZOO znovu otevírá pavilon šelem. Pro veřejnost ho uzavřela po narození dvou tygřích mláďat. Zoologové chtěli především pětiletou samici Cintu na pár týdnů ochránit před běžným ruchem. Pokud aktuálně nebude příliš nervózní, zůstane expozice šelem otevřená i nadále.

Apple má vyvíjať dve nové technológie pre iPhony.

Na snímkach vidno aj egyptské pyramídy či Grand Canyon.

Některé hvězdy se řítí vesmírem jako splašené – jejich rychlosti oproti okolí přesahují 100 km/s • Anglicky se takovým hvězdám říká „runaway stars“ a bývají docela vzácné • Astronomka Kathryn Neugent z Lowellovy observatoře v Arizoně a její spolupracovníci nedávno jednu takovou objevili

Zuckerberg stále trvá na tom, že je najlepšou osobou, ktorá má viesť Facebook.

Teplé oceánské proudy v Jižním oceánu rozpouští ledový příkrov, který pokrývá Antarktidu. Jen mezi lety 2010 a 2016 ledový příkrov ztratil 1463 kilometrů čtverečních podmořského ledu. To přibližně odpovídá rozloze Londýna včetně jeho předměstí. Konstatovala to studie britských vědců, která byla publikována v časopise Nature Geoscience.

Belgický obr je největším plemenem králíků na světě. Měří až sedmdesát centimetrů a může vážit až deset kilogramů. Je si zřejmě dobře vědomý své velikosti, a tak ho jen tak něco nerozhází.

Policisté využívají citlivý psí čich k prokazování spojitosti osob, předmětů a míst s trestnými činy. Tato metoda ale není bez rizika a při chybném použití může vést k omylům s vážnými důsledky. Přijde revoluce v podobě objektivních analytických přístrojů? Zatím jim identifikace pachů jde jak psovi pastva. Zatím!

Až do 18. století si soudce střihu Jindřicha Bobliga dokázal opatřit „nezvratné důkazy“ dle libosti. I 19. století patřilo „nezpochybnitelným důkazům“, jen se už nezískávaly rozžhavenými kleštěmi, ale pomocí „vědeckých metod“, často ovšem zmatečných, vycucaných z prstu samozvaných expertů. V téže době se už ale rodily i skutečné kriminalistické...

Ze stopy na místě činu byl získán profil DNA, který byl následně ztotožněn v kriminalistické databázi. Znamená to usvědčení pachatele a konec případu? Ne nezbytně. Záleží na okolnostech zločinu: na jeho průběhu, na průběhu jeho vyšetřování a na závěrečné interpretaci soudem. Někdy je síla DNA důkazu astronomická, jindy jsou DNA důkazy slabé nebo nejsou...

Složité ekosystémy horských lesů, biochemické cykly v půdách, ale také mokřady či permafrost jsou předmětem vědeckého zájmu Hany Šantrůčkové. Bioložka a ekoložka působí již 25 let na jihu Čech. Do středu zájmu politiků i médií se dostala, když se snažila prosadit odborné hledisko ve sporech o Šumavu, kůrovce a kácení.

Jako kognitivní zkreslení se označují určité myšlenkové procesy, které si lidstvo vytvořilo v průběhu svého vývoje, a které nám dříve, v našem přirozeném prostředí, poskytovaly nějakou evoluční výhodu. Nyní ji už ale neposkytují a v řadě situací včetně kriminalistické praxe nás mohou vést k chybným rozhodnutím.

Na fotografii zachycující oblast oblohy, která zabírá plochu tří měsíčních úplňků, bychom při značné dávce trpělivosti napočítali téměř tři miliony hvězd. Jde o data z astrometrické družice Gaia.

Délka života lidského neuronu se odhaduje na 90–120 let. Přesto na Zemi prokazatelně žijí vyšší tvorové, kteří nás délkou života (a tudíž i životností neuronů) dalece převyšují – například želva sloní. Je stavba jejích nervových buněk natolik odlišná od té naší? Nebo se neurony „opotřebují“ méně než u savců?

Grant Evropské výzkumné rady (ERC) platí ve vědeckém světě jako známka nejvyšší kvality. Tato organizace totiž podporuje jen projekty, jež lze označit za mimořádné. V Česku na ně dosáhlo zatím jen 24 jednotlivců. Jedním z nich je od roku 2016 Milan Vrábel z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR.

Už od pradávna lidé přemýšleli, proč některé rostliny kvetou brzy na jaře a jiné v létě. Jak poznají, kdy mají kvést? Studium této základní schopnosti každé kvetoucí rostliny má ještě stále mnoho neznámých. Hlad vědců po jejich rozluštění žene mimo jiné i vidina nasycení těch, kdo mají skutečný hlad v polopouštních oblastech.