Letošní úrodu ovoce v Česku výrazně zdecimovalo několik vln jarních mrazů. Zatím poslední mohou přijít ještě v noci na středu. Podle bioklimatologa Zdeňka Žaluda z vědeckého týmu projektu InterSucho modely vývoje klimatu předpokládají, že okolo poloviny tohoto století bude běžné, že mrazy poškodí jarní přírodu každý druhý rok.

Řada expertů popisuje jako nejúčinnější strategie boje proti koronavitu ty, který nasadily Hongkong a Singapur, tedy masivní testování a striktní izolaci nakažených a jejich kontaktů. Přes množství problémů, komplikací i selhání se zatím zdá, že budou vzorem pro další země, jak se s pandemií vypořádat, píše odborný časopis Science.

Teplá zima a nadprůměrně vysoké teploty, které pokračovaly také na začátku jara, nastartovaly letošní pylovou sezonu v Česku o několik týdnů dříve. Nejsilnější jarní pylový alergen, bříza, začala v nížinách rozkvétat už v posledním týdnu března.

Mýt si ruce mýdlem a teplou vodou po dobu 20 vteřin je společně s pobytem doma a odstupem od ostatních lidí nejlepší zbraní, kterou máme proti koronaviru. Existuje v tom jeden zásadní a přitom jen zřídka zmiňovaný rozdíl v tomto základním hygienickém návyku: ženy si myjí ruce častěji a pečlivěji než muži, napsal zpravodajský server CNN.

Amazonský deštný prales, který se rozkládá na území bezmála deseti států Latinské Ameriky, v očích mnohých platí za symbol panenské přírody. Mezinárodní vědecký tým však dokázal, že tehdejší obyvatelé pralesa jeho úrodnou půdu obdělávali už zhruba před 10 tisíci lety. Jedni z prvních zemědělců na území dnešní Bolívie pěstovali maniok, tykve a...

Když se sopka Eyjafjallajökull 21. března 2010 probudila k životu, preventivně bylo z oblasti evakuováno asi pět set lidí. Vulkán pak 14. dubna 2010 prudce zvýšil svou aktivitu, nová erupce byla asi desetkrát až dvacetkrát silnější než ta březnová. Za první tři dny uniklo 140 milionů metrů krychlových sopečného materiálu, sopečný popel vystoupal až do výšky...