Byli Moliére či Shakespeare skutečně autory všech jim připisovaných děl? Na podobné otázky odpovídá stylometrie, disciplína zabývající se kvantifikací stylu, nejčastěji za účelem rozpoznávání autorství.

Jak souvisí jazyk a myšlení? Jsou naše myšlenky závislé na našem rodném jazyce? A pokud ano, jak se taková závislost projevuje? A lze ji zkoumat či vědecky doložit?

Doplněk k článku Sucháčková B. et al.: Velcí býložravci a změny klimatu I. (Vesmír 99, 154, 2020/3).

Jako dítě jsem v domácí knihovně objevil publikaci, která mi dlouho nedávala spát. Ilustrovaná historická kniha barvitě popisovala projevy různých chorob. Ze všeho nejvíc mi v hlavě utkvěl obrázek drobné rozcuchané ženy s obrovskou boulí na krku. Nevím, jestli za to mohly uhrančivě vystouplé oči, nebo obrovské vole dmoucí se pod jejím krkem, ale nemohl jsem se od ní...

Máte-li možnost, zavítejte na bohoslužbu v některém z kostelů na Papui Nové Guineji. Kromě Božího slova se vám tam velmi rychle dostane poučení o jazyce.

Psycholingvistický výzkum porozumění jazyku po dlouhou dobu implicitně předpokládal, že si v komunikaci vzájemně rozumíme a že případné neporozumění je nahodilým selháním systému zpracování jazyka. Měli bychom se však věnovat i tomu, kdy, proč a nakolik si nerozumíme.

Geneticky modifikovaní komáři vzdorují viru horečky dengue a nepřenášejí ho na lidi.

Mediálně mimořádně exponovaná debata o přístupu ke správě našeho největšího národního parku trvá už téměř třicet let. Spoustu textů a energie Šumavě věnovali senátoři i prezidenti. Já jsem svou energii věnoval tomu, abych popsal, jakým „jazykem“ se o národním parku mluvilo a komu to vyhovovalo.

Už někdy v šedesátých letech si zejména evropští ochránci přírody pod tíhou důkazů o nárocích mizejících druhů uvědomili, že řada stanovišť obývaných ohroženými organismy se neobejde bez pravidelné péče. Protože šlo o stanoviště po staletí ovlivňovaná pastvou a sečí, v lesích pak třeba pařezením, zvykli si je označovat za „polopřirozená“. K péči...