Když vyšlo první číslo Vesmíru, lékařství již mělo za sebou významný obrat k modernímu oboru, jaký známe dnes. Medicína začala zhruba od poloviny 19. století mísit své empirické základy s vědeckými přístupy, opírajícími se o znalosti z anatomie, chemie a fyziky.

Stačilo 150 let a pohled na lidskou evoluci se změnil tak zásadně, že to až bere dech. Ještě před sto lety se děti ve školách učily, že první lidé se na zemi objevili teprve v posledním meziledovém období, tedy zhruba před 100 tisíci lety. Dnes počátky lidského rodu počítáme na miliony let. Kdo někdy odebíral Vesmír, mohl to postupné košatění lidského rodokmenu...

První číslo Vesmíru vyšlo 3. května 1871, časopis tedy letošním květnovým číslem slaví 150. narozeniny. Při cestě do jeho historie můžeme za proměnami dobových souvislostí sledovat, jak tvůrci časopisu – jeho vydavatelé, redaktoři i autoři – zároveň vždy vrstvili trvalejší nové vzory pro své následovníky.

Venčíme pejska a při tom najdeme opuštěné ptačí mládě. Jdeme mu na pomoc. Emočně silný moment – dost na to, abychom přehlédli, že našimi pokusy o „záchranu“ bezbranným opeřencům většinou škodíme.

Získat materiál z povrchu asteroidů lze vícero způsoby. Můžete vypustit sondu do vesmíru, ta k asteroidu doletí, odebere vzorky a dopraví je na Zemi. Anebo se vydáte na jedno parkoviště v Anglii…

Píše se rok 1871. V Praze vychází první číslo časopisu Vesmír a v německém Tübingenu vydává Felix Hoppe-Seyler knihu Medizinisch-chemische Untersuchungen. Sedmadvacetiletý Švýcar Friedrich Miescher do ní přispěl popisem izolace látky, kterou odhalil v buněčných jádrech bílých krvinek a kterou proto pojmenoval nuklein. Dnes je tato molekula známá jako kyselina...

Místo tradičního redakčního rozhovoru tentokrát nabízíme dialog virologů dvou generací a odlišných specializací, Ivana Hirsche a Pavla Plevky.

V roce 1980 vyjádřil u příležitosti 10. výročí založení Ústavu Friedricha Mieschera v Basileji slavný biolog a pozdější laureát Nobelovy ceny Sydney Brenner názor, že „pokrok závisí na interakci technik, objevů a nových nápadů, pravděpodobně v tomto pořadí klesající významnosti“. Vývoj v dalších letech mu dal za pravdu. Díky technologickému rozmachu jsme...

Ústav geoniky je jediným pracovištěm Akademie věd ČR v Moravskoslezském kraji. Jeho výzkumný záměr postihuje široké spektrum geovědních oblastí a je rozdělen do pěti hlavních směrů.

ÚTEF působí od roku 2002 jako experimentální základna ČVUT pro výzkum v částicové a jaderné fyzice. Prošel významnou proměnou – stal se vysokoškolským ústavem, počet zaměstnanců se blíží stovce s výrazným zastoupením pracovníků ze zahraničí (celkem 30 z Německa, Japonska, Slovenska, Ruska, Sýrie, Indie, Pákistánu, Švédska či Holandska) a ročním rozpočtem...

Otakar Matoušek, Přírodovědecká fakulta UK, Československý rozhlas a Vesmír