Mnoho lidmi vyrobených materiálů má na svém povrchu struktury inspirované přírodou. Vhodnou povrchovou úpravou v řádu nanometrů můžeme například získat materiály mimořádně smáčivé nebo naopak nesmáčivé. Obě vlastnosti skýtají rozmanité možnosti využití.

Je pozdní večer 25. července 2021. Nad Brnem řádí silná letní bouřka a rozvětvené blesky křižují temnou oblohu. Kdesi nad střechami cvakají spouště dvou fotoaparátů, o několik kilometrů dál tiše vrní kamera. Nic nenasvědčuje tomu, že se odehraje něco neobvyklého.

Snad s výjimkou sluchu jsou naše smysly přednostně zaměřené na povrchy. Pouze mimozemšťan z planety Krypton disponoval zrakem, který nahlédl hlouběji. My všichni ostatní vnímáme zejména povrchovou informaci – odraz světla, teplotu, hrubost, pach nebo třeba chuť po olíznutí. V organismu řídí povrchová informace vše od mezibuněčné komunikace přes tvorbu tkání...

Želvušky (kmen Tardigrada) jsou považovány za jedny z nejodolnějších tvorů planety Země. Obývají nejrůznější biotopy, kromě mechu je najdeme i ve sladké vodě, v moři nebo na pouštích. Co se však stane, když je začneme bombardovat ionty, abychom se dozvěděli více o jejich roli na ledovcích?

Buněčná membrána buňku odděluje od okolí a chrání ji před vnějšími vlivy. Je-li porušena, buňka umírá. Můžeme ji tedy přirovnat ke skafandru astronautů. Ale příroda došla ve vývoji mnohem dál než lidstvo a s vlastnostmi buněčné membrány se naše skafandry nemohou ani zdaleka rovnat. Buňka totiž nemá k dispozici vesmírnou stanici, v níž by si skafandr mohla...

Fauna ostrovů pochází převážně z nejbližších kontinentů. Náš výzkum evoluce a ekologie mravenců ukazuje, že na vzdálenosti někdy příliš nezáleží a že ostrovní hmyz může mít velmi rozmanitý původ.

V roce 2013 technologický gigant IBM předal Klinice léčby nádorových onemocnění v americkém Lewistonu počítač Watson, vybavený umělou inteligencí. Byla to vylepšená verze téhož Watsona, který dva roky předtím ohromil svět schopností rozumět otázkám zadaným lidskou řečí, analyzovat jejich význam a odpovědět na ně. Umělá inteligence poprvé vyhrála nad lidskými...

Dlouhodobě se nedaří urovnat spor mezi komunitou klimatologů, kteří ve snaze o porozumění dlouhodobé dynamice klimatického systému Země používají numerické modely, a komunitou paleoekologů, kteří rekonstruují klimatický vývoj současného interglaciálu na základě údajů získávaných z geologických záznamů. Navržena už byla řada chytrých řešení, ale konsensus...

Jak vypadala krajina v době ledové? Tuto otázku si vědci opakovaně kladou už od 19. století. Zajímá je, v jakém prostředí běhala stáda mamutů, srstnatých nosorožců a dalších zástupců megafauny a také jaké příčiny vedly k jejich vymírání.

Znázorňování zemského povrchu na mapách patřilo k náročným problémům kartografie během celé její historie a zůstalo jím i v současnosti. Doposud se nepodařilo najít univerzální metodu vyjádření povrchu, která by byla aplikovatelná na všech typech a druzích map. Netřeba to chápat jako nedostatek, ale naopak jako výzvu, která obohacuje kartografii o živý problém...

Abychom pochopili zásadní význam zmapování genomu lýkožrouta smrkového (Ips typographus), je třeba si uvědomit dopad tohoto drobného tvora na smrkové porosty. Během jediného roku dokáže v Evropě a Asii zničit více než 100 milionů m3 smrkového lesa.

„Pod svícnem je nejvíc tma“ – a jen málokterá stránka poznávání světa kolem nás to ilustruje tak úderně jako naše poznání některých zákoutí prostředí nám nejbližšího. Tedy měst, včetně jejich přehlížených „vnitřních periferií“.